Africká unie

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Vůdce převratu, který tento týden svrhl gabonského prezidenta Aliho Bonga, v pátek prohlásil, že se chce vyhnout uspěchaným volbám, které „opakují chyby z minulosti“. Tlak na juntu ale sílí, opozice se s žádostí o podporu obrátila na mezinárodní společenství. Země v sobotu znovu otevřela své hranice, které byly tři dny zavřené.

Tisíce stoupenců junty, která tento týden provedla v Nigeru převrat, v neděli pochodovaly ulicemi hlavního města Niamey s ruskými vlajkami a skandovaly protifrancouzská hesla a jméno šéfa Kremlu Vladimira Putina. Dav podle agentury AP následně zapálil dveře francouzské ambasády, než jej bezpečnostní složky rozehnaly slzným plynem. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že „nebude tolerovat žádný útok proti Francii a jejím zájmům“ v Nigeru a „okamžitě a nekompromisně“ na něj odpoví. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v neděli v reakci na puč s Nigerem přerušilo vztahy.

Znepřátelené strany bojující v Etiopii se dohodly na zastavení bojů. Na tiskové konferenci v jihoafrické Pretorii, kde se od minulého týdne konaly mírové rozhovory mezi zástupci etiopské vlády a tigrajskými povstalci, to ve středu uvedl speciální vyslanec Africké unie (AU). Podle agentury Reuters se jedná o zásadní diplomatický průlom ve dva roky trvajícím konfliktu, při kterém zahynuly tisíce lidí a miliony musely opustit své domovy.

Ozbrojenci ze somálské teroristické skupiny Šabáb pozabíjeli při úterním útoku v centru Somálska desítky vojáků z Burundi, tvrdí somálské bezpečnostní zdroje. Milice Šabáb ve svém prohlášení uvedly, že jejich lidé při útoku na základnu zabili 173 příslušníků mise Africké unie (AU). Armáda Burundi oznámila, že zabito bylo deset jejích příslušníků mírové mise, uvedla agentura Reuters.

Francie, její evropští partneři a Kanada stáhnou ze západoafrického Mali své vojáky, kteří tam v rámci operace Barkhane a mise Takuba bojují s islamistickými milicemi. Důvodem jsou zhoršující se diplomatické vztahy s malijskou vládnoucí juntou. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) také Česko odvolá své vojáky, jiných misí v Mali se odchod netýká. Stažení vojsk dohodli politici ve středu v Paříži před summitem EU a Afriky, který začal ve čtvrtek v Bruselu. Toho se účastní také premiér Petr Fiala (ODS), který zde jednal s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a rakouským kancléřem Karlem Nehammerem.

Vzbouření vojáci v Burkina Fasu ve státní televizi oznámili, že sesadili prezidenta země Rocha Marka Christiana Kaborého. Pozastavili také platnost ústavy, rozpustili vládu a parlament a uzavřeli hranice. Převzetí moci se podle vyjádření obešlo bez násilí a zadržené osoby se nacházejí na bezpečném místě.

Spojené státy nakoupí od firem Pfizer a BioNTech dalších 500 milionů dávek jejich vakcíny proti covidu-19, které budou sdílet v rámci iniciativy COVAX s 92 chudšími zeměmi a Africkou unií. Americký prezident Joe Biden to potvrdil v předvečer summitu lídrů zemí sdružených ve skupině G7. Smlouva by měla být dokončena v následujících týdnech.

Separatistický lídr ze Západní Sahary Ibráhím Ghálí, vyšetřovaný kvůli možným válečným zločinům, může opustit Španělsko, kde byl v dubnu hospitalizován kvůli covidu-19. Soud, před nímž jednasedmdesátiletý Ghálí vypovídal prostřednictvím videokonference z nemocnice v Logroňu, nenařídil vazbu ani odebrání cestovních dokladů. Podle některých španělských médií tak dal soudce další důvod Maroku, proč prodlužovat diplomatickou roztržku s Madridem.

Malijský prezident Bah Ndaw a předseda přechodné vlády Moctar Ouane byli po svém pondělním zatčení propuštěni v noci na čtvrtek. Armáda po devíti měsících provedla v africké zemi druhý převrat kvůli neshodám ohledně složení nové vlády. Mali nyní velí viceprezident a velitel junty Assimi Goita, mnoho zemí a organizací zadržení vrcholných politiků odsoudilo.

V konžské Kinshase zkrachoval další z rozhovorů, které měly vyřešit nebezpečné spory o vodu z Modrého Nilu. Etiopie na něm dokončuje a plní Velkou přehradu etiopského znovuzrození. Súdán a Egypt dále po proudu životodárné řeky se stále více obávají kritického nedostatku vody. Problémy mohou zasáhnout území, které odhadem obývá na 250 milionů lidí. A spor může vyvolat i válku.

Novou generální ředitelkou Světové obchodní organizace (WTO) se stala bývalá nigerijská ministryně financí Ngozi Okonjová-Iwealová. Šestašedesátiletá politička označila za svou prioritu spolupráci členských zemí na řešení ekonomických a zdravotních dopadů pandemie. Funkce se ujme začátkem března. Předchozí generální ředitel WTO Robert Azevedo na konci loňského srpna odstoupil z rodinných důvodů.

Súdánská přechodná vláda a vůdci povstalců v sobotu v jihosúdánském hlavním městě Džuba podepsali historickou mírovou dohodu, která by měla ukončit 17 let válčení. Informovala o tom agentura AFP. Ceremonie v Džubě se vedle zástupců súdánské vlády a rebelů zúčastnili diplomaté Čadu, Kataru, Egypta, Africké unie a OSN.

Prezident Mali Ibrahim Boubacar Keita odstoupil z funkce jen několik hodin poté, co jej společně s premiérem Boubouem Cissém zajali armádní vzbouřenci. Podle agentury AFP to prezident oznámil ve státní televizi s tím, že demisi podá rovněž vláda a bude rozpuštěn parlament. Vojáci, kteří převzali moc v zemi, nad ránem oznámili, že usilují o politickou změnu v zemi a v „rozumném termínu“ uspořádají všeobecné volby.

Šéf Kremlu Vladimir Putin uspořádal v Soči první rusko-africký summit, na který se do černomořského letoviska sjelo 43 afrických státníků. Dvoudenní konference, které spolu s Putinem předsedá egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí, má potvrdit ruské ambice na africkém kontinentu a vytvořit předpoklady pro budoucí růst vzájemného obchodu.

Americké ministerstvo obchodu zařadilo ve čtvrtek s okamžitou platností čínskou společnost Huawei na černou listinu, což jí znemožnilo kupovat americké součástky bez souhlasu vlády USA. Firma ale vytrvale odmítá, že by její sítě představovaly bezpečnostní rizika. Spoluautor zprávy o bezpečnostních rizicích spojených s Huawei a 5G sítí John Hemmings v Událostech, komentářích upozornil i na to, že podle čínského zákona musejí tamní firmy spolupracovat se zpravodajskými službami. „Nejde jen o hacknuté počítače, pozor na hacknutou demokracii,“ nabádá Hemmings v rozhovoru s Martinem Řezníčkem.

Některé africké země mají stále větší ambice ve výzkumu vesmíru a svůj postup nyní chtějí lépe koordinovat. Napsal to francouzský list Le Monde. Zpoždění, které Afrika v této oblasti nabrala v posledních desetiletích, chce kontinent dohnat založením vlastní vesmírné agentury. Záměr už letos v lednu schválila Africká unie.

Když v roce 2002 vznikala Africká unie, netajili se tvůrci tím, že je inspirovala jiná rodina států: Evropská unie. Už tehdy byla pro Afričany jedním z hlavních cílů podpora míru, bezpečnosti a stability kontinentu. To se s drobnými zádrheli daří. Na rozdíl od předchozí Organizace Africké Jednoty má AU mandát zasahovat i do vnitrostátních poměrů svých členských států.