Švédsko

V historické budově burzy cenných papírů v Kodani vypukl požár. Jde o jednu z nejznámějších staveb dánského hlavního města. Plameny zachvátily věž, která se zřítila. Všichni lidé, kteří se nacházeli uvnitř, stihli včas uniknout. Příčina požáru zatím není známá. Na podzim měla dánská metropole oslavit 400 let od jejího vzniku, na místě probíhaly rozsáhlé restaurátorské práce.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Ruská agrese na Ukrajině mění pohled Evropy na obranu starého kontinentu. Finsko a Švédsko přiměla ke vstupu do Severoatlantické aliance, dalším západním státům pak připomněla, že ve válce záleží primárně na počtu vojáků. Právě ti na kontinentu po konci studené války chybí, zájem o vstup do armády navíc každým rokem klesá. Inspirovat ostatní by mohlo právě Švédsko se svým modelem povinné vojenské služby.

„Platí, že jsme schopni z této iniciativy dodávat munici na Ukrajinu už v průběhu června, pak postupně do konce roku,“ prohlásil na návštěvě Litvy premiér Petr Fiala (ODS). „Uvědomujeme si, že Ukrajina nevede boj jenom za svou nezávislost a svobodu, ale za bezpečnost celé Evropy,“ poznamenal po návštěvě vojenské základny Rukla. V pobaltské zemi má šéf vlády na programu ještě večeři pořádanou předsedou Evropské rady Charlesem Michelem.

Slovenský a maďarský zástupce na středečním setkání ministrů zahraničí Visegrádské čtyřky v Praze potvrdili, že nepřispějí na českou iniciativu ohledně dodávek munice pro Ukrajinu. Ruskem napadené zemi už nehodlají poskytovat ani žádnou jinou vojenskou pomoc. Výrazně se tak odchylují od postojů zbytku členských zemí EU, ale i spojenců v NATO. Jak moc je v této chvíli důležitá diplomacie, je třeba jednat a přesvědčovat, nebo už situace překročila mez a je nutno přistoupit k jiným krokům, například odebrání práva veta? O tom diskutovali hosté pořadu 90' ČT24.

Ukrajincům více než dva roky po otevřené ruské invazi do jejich země nedochází odvaha, ale dochází jim munice, řekl ve čtvrtek generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v projevu v rámci výroční zprávy Aliance za rok 2023. Zdůraznil, že Ukrajina potřebuje ještě více podpory a potřebuje ji ihned. Letošní výroční zpráva ale byla patrně pro Stoltenberga poslední. Prodlužovaný mandát mu končí letos v říjnu a NATO již hledá jeho nástupce.

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.

Ruský vládce Vladimir Putin oznámil, že chce u hranic s Finskem rozmístit vojáky a zbraně. V rozhovoru pro RIA Novosti a televizí Rossija-1 zároveň označil vstup Finska a Švédska do NATO za „bezvýznamný krok“. Putin také znovu pohrozil, že pokud bude existence Ruska v ohrožení, je Moskva připravena vést jadernou válku.

Před sídlem NATO v Bruselu byla za zvuku švédské hymny vyvěšena vlajka Švédska. Aliance tak slavnostně zakončila proces vstupu skandinávské země do organizace. Švédsko se stalo členem NATO minulý týden, o přijetí požádalo stejně jako Finsko v důsledku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Švédský premiér Ulf Kristersson při slavnostním ceremoniálu mimo jiné prohlásil, že jeho země je hrdým členem Aliance.

Kanada oznámila, že obnoví financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), zatímco pokračuje vyšetřování zapojení několika jeho zaměstnanců do loňského útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Několik hodin poté také švédská vláda informovala, že se chystá příspěvky této agentuře OSN obnovit.

Švédsko se stalo 32. členem Severoatlantické aliance. Vstup skandinávské země do Aliance stvrdilo předání přístupového protokolu ministerstvu zahraničí USA. Na společném brífinku to oznámil americký ministr obrany Antony Blinken. Poslední formální krok v procesu přijetí učinil předseda švédské vlády Ulf Kristersson, když šéfovi americké diplomacie předal protokol. Ten připomněl, že ke švédskému vstupu do NATO vedla ruská invaze na Ukrajinu, a prohlásil, že Aliance je nyní silnější než kdykoli dříve.

Začalo největší vojenské cvičení NATO v Evropě od konce studené války. V rámci operace Nezlomný obránce spustila Severoatlantická aliance manévry v Polsku a ve třech skandinávských zemích. Dohromady se jich nyní účastní více než čtyřicet tisíc vojáků. Mají otestovat obranyschopnost proti případnému útoku Ruska.

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Dánsko v pondělí uvedlo, že se rozhodlo ukončit vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream, kterými Rusko posílalo a plánovalo posílat plyn do Německa a dále do Evropy. Dánsko je po Švédsku druhou zemí, která své vyšetřování možné sabotáže na plynovodech z roku 2022 končí, informovala agentura Reuters.

Maďarský parlament by mohl již koncem měsíce schválit žádost Švédska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko je poslední zemí, která dosud švédskou žádost o členství v NATO neratifikovala.

Česká republika dělá všechno pro to, aby letos splnila cíl NATO a vydala na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), prohlásila v Bruselu česká ministryně obrany Jana Černochová, která se v sídle NATO zúčastnila zasedání aliančních ministrů obrany. Šéf NATO Jens Stoltenberg podle ní apeloval na všechny členské státy, aby ještě do červencového summitu ve Washingtonu případně přehodnotily své rozpočty a tento závazek splnily. Černochová také uvedla, že Česko má vojenské kapacity a nyní hledá spojence, kteří by se zapojili do vyslání polní nemocnice pro obyvatele Pásma Gazy.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg očekává, že osmnáct členů Severoatlantické aliance letos vydá na obranu dohodnutá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Řekl to před čtvrtečním jednáním ministrů obrany NATO. Severoatlantická aliance má 31 členských států, dalším členem by se brzy mohlo stát Švédsko. Ratifikační proces ale ještě musí dokončit maďarský parlament.

Švédská prokuratura oznámila, že se rozhodla ukončit vyšetřování možné sabotáže na plynovodu Nord Stream. Podle prokuratury Švédsko nemá pravomoc se záležitostí zabývat.

Kvůli poruše chladícího zařízení, která nastala kolem vánočních svátků ve švédském Karolinském institutu, přišly vniveč vzorky získané za desítky let výzkumu. Případ byl nahlášen policii, informoval rakouský deník Der Standard. Hodnota zničeného materiálu se odhaduje na více než miliardu českých korun.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že letouny páté generace F-35 vyhodnotili jako nejlepší variantu sami vojáci. Pochybnosti o nejdražší české armádní zakázce nemá, letouny budou prý i šetřit lidské životy. Její předchůdce v čele resortu obrany Lubomír Metnar (za ANO) by však v této věci jednal efektivněji. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli o okolnostech pronájmu gripenů.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.