Internet

Muž obtěžoval svými pornofotkami dospívající děti a znal je i osobně. Policie ho obvinila ze šíření pornografie a zneužívání. Muž ale minulý týden u soudu v Mostě stvrdil se žalobkyní takzvanou dohodu o vině a trestu. Vyhnul se tak soudnímu procesu a domluvený trest je mírný. Dohoda o vině a trestu tak může být pro pachatele výhodná. Oběti ale nešetří, a to nejen kvůli výši trestu. Pro pořad 168 natáčeli David Sebíň a Darina Vlková.

Bojující ukrajinští vojáci se museli začít soustřeďovat na internetové terminály společnosti Starlink, které zajišťují komunikaci se satelity. Navzdory sankcím je totiž ruská armáda používá čím dál častěji při navádění svých dronů. Stejnou technologii přitom používají i samotní Ukrajinci.

Podmořské kabely přenáší téměř veškerá internetová data po celém světě. Jejich případné poškození tak může na týdny vyřadit jak klíčové služby, tak třeba kritickou infrastrukturu. Projevilo se to například na konci února letošního roku, kdy došlo k poškození několika kabelů v Rudém moři. Odborníci proto teď řeší, jak síť lépe chránit.

Kyberzločinů v Česku přibývá a podvodníci vymýšlejí stále nové způsoby, jak důvěřivé lidi připravit o peníze. Třeba v Moravskoslezském kraji takových případů loni policisté řešili na patnáct set. Řadu dalších případů ale lidé na policii ani nenahlásili. Může se jednat i o podvodné nabídky práce.

Vláda ve středu rozhodne, zda zařadí HHC na seznam zakázaných návykových látek. Zatím není jasné, odkdy by zákaz platil, protože ho ještě musí notifikovat Evropská komise. Podle vedoucího oddělení Inspektorátu omamných a psychotropních látek na ministerstvu zdravotnictví Petra Nováka by to mohlo být rychle, dokonce v řádu dní. Předseda správní rady Pacientského spolku pro léčbu konopím Pavel Kubů míní, že zařazení HHC na seznam není správným krokem. Dostupnost látky by se podle něj měla spíš regulovat.

Ukrajinská vojenská rozvědka GUR prostřednictvím svého mluvčího Andrije Jusova oznámila, že má důkaz o tom, že ruská armáda používá na východní Ukrajině terminály satelitní internetové služby Starlink amerického miliardáře Elona Muska. Ten se proti nařčení GUR ohradil a jakékoli propojení Starlinku s Ruskem kategoricky odmítl.

Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) loni evidoval rekordní počet kybernetických útoků, a to 262. Oproti roku 2022 se 146 útoky to byl skoro dvojnásobek. Příčinou nárůstu jsou především opakované vlny takzvaných DDoS útoků vedené proruskými skupinami hackerů. NÚKIB o tom informoval na webu. V kybernetickém prostoru odrážela řadu útoků také armáda, Velitelství informačních a kybernetických sil podle informací na jeho sociální síti řešilo loni přes 207 tisíc událostí.

Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) má za to, že postup digitalizace v Česku jde kupředu. V pořadu Interview ČT24 hájil postupné zavádění digitální podoby osobních dokladů a upozornil, že s novými nástroji musí ve chvíli spuštění umět stát pracovat, a prudké skoky by proto nebyly vhodné. Za posun vpřed považuje třeba připravovaný digitální systém plné moci a zmocnění.

Lidé, kteří po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy šířili nenávistné výroky, je zastávají dlouhodobě a tragická událost je pro ně příležitostí, jak si „říct svoje“, uvedl v pořadu Události, komentáře filozof jazyka z Filozofického ústavu Akademie věd Tomáš Koblížek. On-line prostor tyto osoby navíc často strhává k brutálnějším výrokům, než by řekly v reálném světě. Podle reportérky ČT Zuzany Černé mnoho z nich věří dezinformační scéně nebo konspiračním teoriím.

Poslanec Radek Vondráček (ANO) má za to, že zavedení možnosti korespondenčního hlasování pro Čechy v zahraničí znamená hazard s důvěrou lidí ve volební systém. Poslanec Marek Benda (ODS) v pořadu Události, komentáře argumentoval, že je tato praxe v jiných státech běžná a systém by byl správný a spravedlivý.

Od zemětřesení v japonské prefektuře Išikawa uplynuly již více než tři dny a podle odborníků šance na záchranu přeživších po 72 hodinách rapidně klesají. Podle agentury AP se bilance obětí katastrofy zvýšila na 84, narostl i počet pohřešovaných, kterých je podle místních úřadů 79. Zranění utrpělo nejméně 330 lidí, 26 lidí je zraněno vážně.

Pokud se omezí čas strávený na sociálních sítích, zlepší se pracovní výkonnost. To je výsledek německého psychologického experimentu, který se snažil prokázat, jak se mění lidské duševní zdraví v závislosti na množství času stráveného na sítích.

Pro rozvoj dětského myšlení je mnohem výhodnější věnovat se čtení klasických knih než brouzdat po internetu. Čtení tištěných textů totiž zlepšuje porozumění více než čtení digitálních materiálů. Vyplývá to z nové studie vědců z Valencijské univerzity.

Na českých silnicích se letos odehrálo téměř 70 tisíc nehod, přičemž škody dosáhly sedmi miliard korun. Auta jsou často tak poničená, že to pojišťovny vyhodnotí jako totální škodu a vozy pak míří do internetových aukcí. V těch je nakupují obchodníci na náhradní díly, ale i kompletní opravy. Některá auta se tak v praxi na silnice vracejí. Kdo a jak je dal dohromady, už ovšem nikdo nekontroluje.

Web Zbraneproukrajinu.cz, který pod názvem Dárek pro Putina pořádá sbírky na zbraně, jimiž se Ukrajinci brání ruské válečné agresi, získal hlavní cenu za projekt roku v Křišťálové Lupě. Zbraneproukrajinu.cz byly vybrány za projekt roku i loni. Anticenu převzal vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti), ale dostala ji celá vláda za to, že podle poroty nepodniká nic proti on-line dezinformacím. I anticena putovala podruhé v řadě k témuž příjemci, i když loni byl důvod jiný. V kategorii Zpravodajství a publicistika se na druhém místě umístil web ČT24.cz za Seznam Zprávami.

V Česku výrazně roste obliba placených streamovacích služeb. Letos přes ně filmy nebo seriály sleduje 35 procent lidí starších 16 let, což je o polovinu víc než před rokem. Chytrý telefon používá 82 procent lidí v Česku, internet 86 procent a na webu nakupuje 63 procent. Jejich podíl v těchto třech případech meziročně vzrostl jen mírně. Údaje shromážděné letos na jaře nyní na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Firmu Optus, která je druhým největším poskytovatelem telekomunikačních služeb v Austrálii, ve středu postihl rozsáhlý výpadek. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že výpadek v zemi přechodně způsobil chaos, než se služby začaly obnovovat. Některou z nich využívá kolem deseti milionů lidí, což je zhruba čtyřicet procent australské populace. Společnost podezření na kybernetický útok nemá.

V tuzemsku přibývá kyberútoků. Podle průzkumu, který zveřejnila Česká bankovní asociace, s nimi má zkušenost 57 procent Čechů. Odborníci upozorňují na to, že podvodníci jsou stále vynalézavější. Někteří lidé navíc nedostatečně chrání své přístupové údaje.

Izraelští vojáci se nyní nacházejí hluboko v Pásmu Gazy a jsou skoro před branami města Gaza. Podle zpravodajského webu The Times of Israel to během středy prohlásil brigádní generál Icik Kohen. Izraelská armáda odpoledne potvrdila, že od úterý při pozemní operaci zahynulo patnáct vojáků. Na severu Pásma Gazy pokračují podle Jeruzaléma tvrdé boje proti islamistickému hnutí Hamás, armáda prý od začátku nynější války udeřila na více než jedenáct tisíc cílů spojených s teroristy, což není možné bezprostředně ověřit.

Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v pátek večer řekl, že armáda v noci rozšíří své pozemní akce v palestinském Pásmu Gazy. To podle agentury AFP čelilo největšímu izraelskému ostřelování od 7. října. AFP se odvolávala na své satelitní snímky a také na vyjádření teroristického hnutí Hamás. V Pásmu Gazy bylo zároveň přerušeno internetové i telefonické spojení. Už mnoho dní se spekuluje o zahájení rozsáhlé izraelské pozemní ofenzivy na toto území.

Stále intenzivněji se soudy v posledních měsících zabývají dezinformacemi, rozsudků za šíření lživých a nenávistných zpráv na internetu přibývá. Cílem nepravd jsou často Ukrajinci, které šiřitelé fám označují za agresory páchající násilí na českých občanech. Autoři dezinformačních zpráv se obvykle hájí tím, že chtěli jenom varovat před nebezpečím. Jestli mohou šíření strachu ve společnosti přispívat svými vyjádřeními či kroky i politici, rozebírali  pro pořad Reportéři ČT Zuzana Černá a Hanuš Hanslík.

Studentka Technické univerzity v Liberci (TUL) Helena Hlávková v rámci své doktorské práce zjišťuje, co chybí návštěvníkům Jizerských hor. Využívá k tomu aplikaci Pocitová mapa Jizerských hor. Do výzkumu se může zapojit každý, stačí na vstupním místě do hor načíst QR kód ze samolepky a vybrat z nabízených možností, přímo v mapě lze označit, kde chybí parkoviště, odpadkový koš nebo třeba toaleta, ale i místa, s nimiž je návštěvník spokojen.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Násilí mezi dětmi a mladistvými přibývá, a nejde jen o drobné šarvátky. Třeba policisté na Děčínsku během jednoho měsíce řeší dva případy, kdy oběti skončily v nemocnici. Školy proto začínají s novými programy prevence.