Antarktida

Cenu Wernera von Siemense za první místo v kategorii Nejlepší disertační práce a zároveň Uznání poroty za vynikající kvalitu ženské vědecké práce získala mladá vědkyně Kateřina Snopková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. V oceněné práci analyzovala nově popsané bakteriociny, tedy jedy, které bakterie vytvářejí k ničení své konkurence.

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě, informoval server The Guardian. Virus H5N1 našli u dvou uhynulých ptáků nazývaných chaluhy poblíž argentinské vědecké výzkumné stanice Primavera. Mezi výzkumníky kvůli tomu narůstají obavy o kolonie tučňáků.

Už třetí rok po sobě kleslo množství mořského ledu plujícího kolem Antarktidy pod dva miliony kilometrů čtverečních. List The Guardian to uvedl s odkazem na nejnovější údaje amerického Národního střediska dat o sněhu a ledu (NSIDC), podle kterého byla tato „znepokojivá“ hranice v roce 2022 překročena poprvé od začátku měření v roce 1979.

Asi před sto tisíci roky se zřejmě zhroutil západoantarktický ledový příkrov. Tehdy to mělo dramatické důsledky, například vzestup mořské hladiny až o několik metrů. Jak tento proces probíhal, kdy přesně a také, kdy se tento ledovec zase obnovil, ale bylo až doposud otázkou. Teď na ni vědci našli odpověď na tom nejméně očekávaném místě. V genech chobotnic.

Extrémní projevy počasí způsobily v letech 2011 až 2020 menší počet obětí než v předchozích dekádách, vzniklé ekonomické škody však vzrostly. Uvádí to ve své nové zprávě o klimatu v minulé dekádě Světová meteorologická organizace (WMO). Minulé desetiletí bylo podle WMO v průměru teplejší než ta předchozí. Zrychlil během něj růst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře.

Ozonová díra nad Antarktidou se za normálních podmínek začíná tvořit v polovině srpna a během listopadu se začíná postupně zmenšovat. Letos se ale oblast ozonové díry vytvořila o několik dní dříve než obvykle a od konce října si udržuje plochu o rozloze něco málo přes 15 milionů kilometrů čtverečních.

V Antarktidě bylo letos průměrně o čtyři stupně Celsia tepleji než loni. Průměrná teplota na nejjižnějším kontinentu letos stoupla na minus tři stupně Celsia, řekl na konferenci k pátečnímu Mezinárodnímu dni Antarktidy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu z Masarykovy univerzity Daniel Nývlt. Kvůli zvyšujícím se teplotám hrozí odledňování Antarktidy. Klimatická změna také podle něj způsobila, že se mezi významně ohrožené druhy přidal tučňák císařský.

Největší ledovec světa se dal do pohybu poté, co byl přes tři desítky let usazen na mořském dně. Obří kus ledu pojmenovaný A23a o rozloze téměř čtyř tisíc kilometrů čtverečních se v roce 1986 oddělil od antarktické pevniny, brzy však zakotvil ve Weddellově moři, a stal se tak prakticky ledovým ostrovem. V uplynulém roce ho však voda začala unášet značnou rychlostí pryč a teď se blíží hranicím vod Antarktidy.

Britští vědci objevili virus ptačí chřipky u ptáků u pobřeží Antarktidy, kde se dosud nevyskytovala. Nález už potvrdily i laboratoře a ve vědecké komunitě panují obavy, že by ptačí chřipka mohla představovat zásadní hrozbu pro tučňáky, kteří žijí jen na Antarktidě, a nemají proto protilátky vůči nemocem z jiných částí světa.

Dlouhá desetiletí se zdálo, že Antarktida je v podstatě imunní vůči změnám klimatu, téměř se tam neprojevovaly. Ale letošní rok ukázal, jak rychle může změna přijít.

Za posledních 25 let se výrazně zmenšilo čtyřicet procent šelfových ledovců v Antarktidě. V důsledku tání od roku 1997 do roku 2021 došlo ke ztrátě hmotnosti 71 ze 162 antarktických šelfových ledovců, u 68 z nich byl zaznamenán „statisticky významný“ pokles. Evropská kosmická agentura (ESA) to označila za „alarmující“ zjištění.

Ledová pokrývka oceánu u Antarktidy letos dosáhla nejnižší maximální rozlohy od začátku měření v roce 1979. Píše to agentura AFP s odkazem na údaje amerického centra NSIDC. Maximální rozloha ledové pokrývky Antarktidy se letos poprvé zastavila pod 17 miliony kilometrů čtverečních. Podle vědců to může souviset s vyššími teplotami oceánů.

Ukrajina sice leží tisíce kilometrů od Antarktidy, ale dopady ruské invaze se projevují i na nejjižnějším světadílu. A to přesto, že je kontinent oficiálně demilitarizovanou oblastí.

Nová zpráva mezinárodního vědeckého týmu varuje před průnikem ptačí chřipky na nejjižnější světadíl. Tamní podmínky totiž nahrávají tomu, že by na Antarktidě tato nemoc mohla nabrat extrémně smrtící podobu.

Až deset tisíc mladých tučňáků císařských uhynulo v Antarktidě kvůli tomu, že led pod nimi roztál a rozlámal se dřív, než jim stihlo narůst voděodolné peří potřebné pro to, aby mohli plavat v oceánu. Podle vědců z britského ústavu pro výzkum Antarktidy (BAS) jde o předzvěst vývoje, který nastane v budoucnu v souvislosti se změnou klimatu, uvádí britská stanice BBC.

Skupina amerických vědců po 150 letech rozluštila záhadu tvora, kterého objevila britská vědecká expedice ve vodách Jižního oceánu. Biologové zjistili, že není na stromu života zdaleka tak osamělý, jak si původně mysleli.

V Antarktidě budou extrémní klimatické jevy jako oceánské vlny veder a zrychlující se úbytek ledu téměř jistě stále častější. Komunity žijící u pobřeží tak budou nuceny stále více čelit povodním a bouřkám, které budou navíc stále silnější. Vyplývá to ze studie britských vědců.

Zatímco severní polokouli sužují rekordní letní vedra, mnohem jižněji, v hloubi zimy, padá další klimatický rekord. Množství antarktického mořského ledu kleslo na pro toto roční období nebývale nízkou úroveň, píše CNN. V polovině července mořský led v Antarktidě zaostával o 2,6 milionu kilometru čtverečního pod průměrem z let 1981 až 2010. To je plocha odpovídající rozloze Argentiny.

Evropská kosmická agentura (ESA) dokončila bezprecedentní manévr, při němž nasměrovala vyřazenou družici Aeolus do Atlantského oceánu. Sonda, která posledních pět let z oběžné dráhy monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, kosmické agentuře se ale přesto podařilo použít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do „vodního hrobu“, informovala agentura DPA. Poprvé se tak povedlo řízeně navést do zemské atmosféry družici, která k tomu nebyla určena.

Arktický i antarktický mořský led v současné době prožívají rekordní období. Obě místa sdílejí historický nedostatek ledové pokrývky na hladině. Bez ní přitom není možná celá řada procesů, které zajišťují stabilní svět.

První kvalitní studie upozorňují, že se mohou zastavit mořské proudy. Ty jsou přitom zásadní pro přenos tepla po naší planetě. Změna může přijít ještě rychleji, než se čekalo – a na opačné části planety než vědci předpokládali.

Grónsko a Antarktida ztrácí ročně třikrát více ledového příkrovu než před třiceti lety. Ukázala to rozsáhlá mezinárodní studie zveřejněná v aktuálním vydání časopisu Earth System Science Data (ESSD). Vědci s pomocí satelitních snímků zjistili, že tání v Grónsku prudce zrychlilo v posledních několika letech.

Mravenci jsou skoro všude. Existuje jich víc než 14 tisíc druhů, které jsou rozšířené na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Myrmekologové odhadují, že na Zemi žijí více než čtyři kvadriliony mravenců. Jak se ale dokázali vyvinout tak, aby osídlili celý svět, bylo dosud záhadou.