Madagaskar

Madagaskar je ostrov izolovaný od zbytku světa. Díky tomu tam vznikl unikátní ekosystém a také se tam vyvíjely pozoruhodné lidské kultury. Nový archeologický výzkum ale ukázal, že Madagaskar si přece jenom nějaké kulturní kontakty s jinými civilizacemi udržovat mohl.

Nejméně dvanáct mrtvých a osmdesát zraněných si vyžádala tlačenice, která vypukla u vstupu na stadion v madagaskarském Antananarivu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na madagaskarského premiéra Christiana Ntsaye.

Nově objevené fosilie ukazují, že ptakořitní savci žili v Jižní Americe nejméně o deset milionů let dříve, než předpokládaly předchozí výzkumy. Zkamenělina příbuzného ptakopysků nalezená v Argentině zpochybňuje dosavadní teorie o tom, kdy a kde se tento prapodivný tvor kladoucí vejce vyvinul.

Madagaskar je obdobou biblické Rajské zahrady, unikátním a světově nenahraditelným ekosystémem. Více než devadesát procent jeho rostlinných i živočišných obyvatel se vyskytuje pouze na tomto ostrově. Pro vědce je tak ideálním místem pro studium toho, jak funguje evoluce na podobných izolovaných místech. V rámci bádání ovšem došli i k poněkud znepokojivému zjištění – ohledně toho, jak dlouho by obnova takto bohatého ekosystému trvala.

Do exkluzivního klubu známých tvorů, kteří se dloubou v nose, přibyl nový člen. Může to znít jako bizarnost, ale pro vědce to fascinující příběh – protože všechny „lovce holubů“ něco spojuje. Jsou výjimečně inteligentní.

Při ničivých záplavách, které tento týden na východě Jihoafrické republiky způsobil silný déšť, zahynulo 443 lidí. Aktualizovanou bilanci v neděli zveřejnilo vedení provincie KwaZulu-Natal, informovaly zahraniční agentury. Dalších třiašedesát lidí se pohřešuje.

Cyklon Batsirai o víkendu napáchal na ostrově Madagaskar obrovské škody. Silný vítr a vysoké vlny spolu s deštěm zasáhly pobřežní města a vesnice, odkud musely být evakuovány desetitisíce lidí. Některé usedlosti byly úplně zničeny a velké množství lidí tak je zcela závislé na humanitární pomoci. Zkázu, kterou cyklon napáchal, zachytili fotografové předních zahraničních agentur.

Změny klimatu ohřívají planetu a stále teplejší počasí je příčinou většího počtu požárů. Vědci teď prostudovali, jak se při masivních ohních chovají dešťové mraky – a pochopili, proč je lesní požáry tak těžké zkrotit.

Už třetím rokem připadá na 24. leden Mezinárodní den vzdělávání. Zavedla jej OSN ve snaze poukázat na to, jak je vzdělání pro mírové snahy a udržitelný rozvoj ve strádajících regionech planety důležité. Přibližně pětina dětí v současnosti vyrůstá bez vzdělání. Pandemie, která v loňském roce zachvátila celý svět, v mnoha oblastech krizi ve školství ještě prohloubila. Podle UNICEF hrozí, že v řadě zemí vzniknou ztracené generace.

Jak rozmanitou podobu mohli mít ptáci, kteří zemi obývali v dobách dinosaurů, paleontologům pomohl odhalit tvor velikosti vrány, jehož zkamenělou lebku našli na Madagaskaru. Dnešní ostrov obýval před 68 miliony let. Křehké, ale skvěle zachovalé pozůstatky opeřence se zobákem připomínajícím zobák tukaní odborníci odkryli pomocí digitální rekonstrukce.

Před 80 lety se na dohled od Haify utopilo 270 židovských uprchlíků z Evropy. Britské úřady nechtěly loď s běženci, včetně mnohých z bývalého Československa, vpustit do tehdejší Palestiny. Židovská odbojová organizace se proto pokusila loď poškodit, tak aby nemohla být odtažena z přístavu. Nálož ale plavidlo poškodila víc, než bylo v plánu, a Patria šla ke dnu.

Vědcům se poprvé podařilo získat části DNA z hmyzu, který uvázl v pryskyřici stromů nalezených na Madagaskaru. Snít o vzniku Jurského parku je ale podle autorů výzkumu zatím předčasné. Hmyz totiž nepocházel z pravěku, ale uvázl a zemřel v pryskyřici jen před několika lety.

Lemuři se ve volné přírodě vyskytují na jediném místě planety – ostrově Madagaskar východně od afrických břehů. Jenže tento prostor je ohrožený mnoha dopady lidské činnosti, takže nová prognóza předpovídá mnoha druhům lemurů v blízké době vyhynutí.

Dinosauři a pterosauři, jejichž někteří zástupci dorůstali obřích rozměrů, měli skromné a společné začátky. Dokazuje to nově objevená zkamenělina drobného, hmyz požírajícího ještěra, který byl jejich předchůdcem a blízkým příbuzným. Miniaturního dravce, který před 237 miliony let obýval záplavové oblasti dnešního jihovýchodního Madagaskaru, objevil vědecký tým ze Spojených států a Madagaskaru.

Dát 100 eur (asi 2700 korun) na humanitární pomoc africkým vesnicím, jako odměnu získat dílo malíře Pabla Picassa v hodnotě nejméně milion eur. Jistá Italka jménem Claudia Borgognová byla ve středu vyhlášena vítězkou charitativní tomboly o obraz Zátiší, který španělský mistr namaloval v roce 1921. Organizátoři prodali přes 51 tisíc losů a vybrali tak přes pět milionů eur.

Paleontologové našli na Madagaskaru fosilii prehistorického savce o velikosti kočky, který planetu obýval v čase dinosaurů. Zvíře podobné jezevci vědce překvapilo svou neobvyklou anatomií i velikostí – boří totiž představy, že po boku pradávných ještěrů mohli přežít pouze ti nejdrobnější savci, napsal zpravodajský server BBC.

Nejméně dvěma druhům madagaskarských lemurů hrozí podle odborníků vyhynutí, důvodem je odlesňování jejich přirozeného prostředí a změna klimatu. K závěru dospěli vědci v odborném časopise Nature Climate Change.

Počet obětí spalniček se loni oproti přechozímu roku zvýšil. Zatímco v roce 2017 podlehlo nakažlivé nemoci po celém světě 110 tisíc lidí, loni to bylo přes 140 tisíc. Uvádějí to nové odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) a amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Nejvíc mrtvých je mezi dětmi do pěti let věku. K zemím s nejvyšším výskytem nemoci patří kromě několika afrických států také Ukrajina. Česko a další tři evropské země přišly o status zemí, v nichž byla nemoc už vymýcena.

V západní Evropě a Spojených státech se vzájemně obviňuje liberální a konzervativní křídlo katolické církve, zatímco věřících rapidně ubývá. Na poselství současného papeže Františka ale slyší ti, o které Západ nestojí: obyvatelé subsaharské Afriky, jihovýchodní Asie a Latinské Ameriky. Papež se proti kritice poprvé veřejně ohradil po návratu z Afriky.

Mořští biologové poprvé v dějinách natočili, jak vypadá kojení u keporkaků z pohledu mláděte. Umožnila to speciální kamera upevněná k tělu zvířete. Kojení je přitom pro mláďata poměrně rizikové, protože nemohou zároveň dýchat a pít.

Vědci identifikovali více než sto milionů hektarů půdy, na kterých by se daly obnovit tropické pralesy. Obnovení vegetace na vykácených plochách by mohlo pomoct snížit hrozby globální změny klimatu. Vytipovaná území se nachází na americkém, africkém i asijském kontinentu.

První globální analýza ukázala, jaký je dopad lidské činnosti na rostliny. Podle ní od roku 1750 lidskou vinou zmizelo prokazatelně 571 druhů rostlin. Ale ve skutečnosti může být počet vymřelých druhů ještě mnohem vyšší, varují botanici.

Spalničky se světem šíří třikrát rychleji než loni. Ukazují to předběžná data Světové zdravotnické organizace. Nákaza postupuje i v zemích, odkud dřív úplně zmizela. Jen v Česku letos onemocnělo už více než 400 lidí, podobné číslo hlásí třeba i New York. Úřady zasažených oblastí tam neočkovaným zakázaly vycházet. A vedle boje o zdraví tím rozpoutaly i právní bitvu.

V polovině listopadu loňského roku se ozvalo po celém světě hluboké hučení – tento zvuk sice člověk nemohl slyšet, ale zaznamenaly ho seismometry. Podle nového výzkumu ho způsobila nejsilnější sopečná činnost mimo pevninu v dějinách měření. Původ záhadného signálu vědci lokalizovali do místa, které se nachází v moři asi třicet kilometrů východně od ostrova Mayotte, nedaleko Madagaskaru.