DNA

Avaři byli obávaní nájezdníci z doby raného středověku. Ovládali významnou část Evropy včetně území dnešního Česka – a na troskách jejich chanátu vyrostla Velkomoravská říše. Přesto se o jejich kultuře ví pramálo. Teď to změnila česká vědkyně Zuzana Hofmanová.

Želvušky jsou mikroskopičtí bezobratlí živočichové, kteří se naučili obývat mnoho míst s extrémními podmínkami. Umí to díky tomu, že snášejí vysoké teploty, silný mráz, nedostatek vzduchu i vody. A také se pohybují v radiaci, která by jiné tvory zahubila.

CRISPR je genetická metoda, která může přetvořit lidstvo. A to bez nadsázky, protože změny, které způsobí u jednoho člověka, se zapisují přímo do genů a přenesou se i na další generace. Klíčovou roli v jejím vývoji sehrál Martin Jínek, který byl hostem Hyde Parku Civilizace.

Tým portugalských bioinženýrů přišel na způsob, jak pomocí genetického inženýrství přidat myším další končetiny anebo je zbavit pohlavních orgánů. Tento výzkum by v budoucnu mohl pomoci nejen v hlubším pochopení genetických zákonitostí. Jednou by se daly poznatky využít i v lidské medicíně, například při léčení genetických poruch.

Přesto, že jeho výzkum byl neetický a porušil všechna psaná i nepsaná pravidla, vrátil se kontroverzní vědec zpět k tomu, co dělal v minulosti. Pokračuje v genetické úpravě lidských embryí, tentokrát už ale údajně eticky.

Genetická mutace způsobuje, že někteří labradorští a hladkosrstí retrívři jsou neustále hladoví. A to přesto, že reálně třeba spalují méně kalorií. Popsali to vědci v odborném časopise Science Advances. Tento dvojitý problém následně vede u psů k nadváze, tvrdí ve studii.

Vědcům se podařilo odhalit příčinu hnědého zbarvení srsti některých pand velkých, podle nich za to může chybějící úsek DNA. Informoval o tom odborný časopis Nature.

Brněnští botanici s britskými kolegy objevili při výzkumu rostlinného genomu překvapivý jev. Na základě předchozích studií očekávali, že velikost genomu, která ovlivňuje růst rostlin i jejich výskyt, se bude zvětšovat od rovníku k pólům. Výzkum ale ukázal, že takto jednoduše to platí jen na jižní polokouli. Čerpali z existujících databází, prováděli i nová měření. Studie, o které informovala Masarykova univerzita, nakonec zahrnula přes šestnáct tisíc druhů kvetoucích rostlin.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost muže, který chce zjistit, zda je otcem dítěte narozeného ženě provdané za jiného muže. Domáhal se testu DNA. Soudy mu nevyhověly, ÚS verdikt potvrdil. Provedení testu DNA by momentálně vystavilo tříletého chlapce nebezpečí ztráty stabilního rodinného zázemí. Manžel převzal plně otcovskou roli a k dítěti se chová stejně jako k ostatním sourozencům. Zamítnutí návrhu na provedení testu DNA rodině poskytuje čas na promyšlení situace a naplánování postupu v budoucnu, uvedl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Genomy motýlů a můr zůstaly po více než 250 milionů let z velké části nezměněné. A to přes jejich obrovskou druhovou rozmanitost i množství změn, které mezitím Země zažila. Vědci to popsali ve studii, která naznačuje, proč je právě tento hmyzí řád odolný vůči dramatickým změnám, a která by mohla pomoci s jeho ochranou v budoucnu.

Europoslanci podpořili mírnější regulaci pro některé rostliny, které byly upravené pomocí nových genomických technik. Ve středečním hlasování na plenární schůzi ve Štrasburku podpořili návrh Evropské komise, která chce, aby se na rostliny se změnami, které by byly dosažitelné v přírodě nebo skrze obvyklé šlechtění, nevztahovala přísná pravidla pro geneticky upravené organismy. O tématu se v Evropském parlamentu vedla ostrá debata. Většina českých europoslanců byla v těsném hlasování pro zmírnění omezení.

Genetická detekce původu luskounů pomůže proti ilegálnímu obchodu. Na mezinárodní studii, která se problematikou zabývá, se podílely i vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Pašovaná zvířata často nepocházejí z místa, kde byla zabavena, určení původu je přitom podle vědců zásadní především pro ochranu přírody. Studii publikoval časopis Science.

Britské a americké úřady oznámily, že jako první na světě povolily genovou terapii, která může vyléčit srpkovitou anémii a ještě další dědičnou nemoc, která způsobuje poruchy krve. Jako první tento krok na konci listopadu udělal britský regulátor, teď na začátku prosince se připojil i americký.

Tým amerických genetických inženýrů upravil myši geneticky tak, aby mohly mít covid podobný tomu, jak se projevuje u lidí – konkrétně u mladých zdravých lidí. To umožní výzkum léků. Studie vyšla v odborném žurnálu Nature.

Česká vědkyně, která studuje genetické nůžky, popisuje naděje i rizika spojená s genovou terapíí. Jde podle ní o technologii, která má potenciál zásadně změnit svět a zbavit lidstvo spousty nemocí, s nimiž dosud muselo žít. Připouští ale také, že technologie genové editace mohou znamenat hrozbu.

Pátrání po lécích vede vědce stále častěji ke studiu toho, jak se proti nemocem brání zvířata. Když se před několika lety prokázalo, že netopýři prakticky neonemocní rakovinou, upřela řada výzkumníků své síly k pochopení, jak je to možné a zda by se toho nedalo nějak využít.

Lidé a lidoopi si mezi sebou předávají parazitární infekce, ukázal výzkum vědců z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Ve studii se zaměřili na přenos parazitických hlístic mezi lidmi a lidoopy, kteří žijí ve vzájemné těsné blízkosti na hranici kamerunské přírodní rezervace. Studovat míru přenosu patogenů obecně mezi zvířaty a lidmi je podle vědců extrémně důležité pro předpověď případných pandemií a jejich předcházení.

Hostem pořadu Hyde Park Civilizace byla nositelka Nobelovy ceny za chemii Emmanuelle Charpentierová, spoluautorka nástroje nazývaného genetické nůžky. Ty přinesly revoluční změnu do biologie i medicíny – umožňují totiž cíleně měnit geny a díky tomu se brzy mohou stát minulostí nemoci jako třeba srpkovitá anémie.

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Nová studie detailně zmapovala DNA „ledového muže“ Ötziho. Ukázala, že většina jeho genomu pocházela od pravěkých zemědělců, kteří přišli do Evropy z asijské části dnešního Turecka. Dosud se přitom myslelo, že Ötzi měl předky v severní Itálii.

Počet obětí požárů na havajském ostrově Maui se vyšplhal na 106, uvedl deník The New York Times (NYT) s odkazem na místní úřady. Týmy specialistů s pomocí vycvičených psů k úternímu večeru (dnešnímu ránu SELČ) prohledaly 32 procent spálené oblasti a pátrají po dalších pozůstatcích. Guvernér Josh Green varoval, že obětí celkem může být až ke dvěma stům. Identifikovat mrtvé je navíc velmi obtížné. Požáry na Havaji zničily i díla českých sklářů.

Endemická lepra na Floridě, hrozba desítek tisíc případů spalniček v Londýně a tisíc nemocných se syfilis v Česku. To není úryvek z viktoriánského románu, ale obraz západního světa ve druhé dekádě jednadvacátého století. Klesající proočkovanost dětí, změny v chování a stravovacích návycích – a samozřejmě klimatické změny – přispěly situaci, kdy se nebezpečné nemoci, o nichž se myslelo, že jsou odsunuty do historie, vrátily do zemí, které je dříve prakticky vymýtily, napsal server Politico. K tomu se přidává stále větší odolnost bakterií vůči antibiotikům, což znamená, že jedno z nejvíce převratných léčiv za posledních sto let je ohroženo.

Co rozhoduje o tom, jestli má člověk nadváhu? Největší vliv má životní styl, ale už řadu let se ví, že významnou roli hrají i zděděné vlastnosti. Jenže ani geny nemohou plně vysvětlit dědičný sklon k nadváze. Vědci teď popsali, jak významný vliv hraje takzvaná epigenetika.

Vědci popsali, jak je možné, že skotská seniorka je jedinou známou ženou na světě, která necítí bolest. Popsali, jak funguje její genetická mutace, a doufají, že výsledky jejich výzkumu povedou k novým lékům.