TÉMA

Volby

Exprezident Bolsonaro se dva dny skrýval na maďarské ambasádě. Brazílie si předvolala velvyslance

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.
včera|

Běloruská opozice operuje proti Lukašenkovi v exilu, ten zatím pokračuje v zatýkání

Téměř čtyři roky uplynuly od posledních prezidentských „voleb“ v Bělorusku. V zemi následně propukly několikaměsíční protesty, během nichž tamní režim zatýkal své odpůrce. Vláda diktátora Alexandra Lukašenka od té doby opozici v postsovětské republice takřka rozdrtila. Disent nyní funguje hlavně v exilu, kam před represemi podle OSN uprchlo od roku 2020 na tři sta tisíc Bělorusů.
26. 3. 2024|

Slovenským prezidentem bude Korčok, nebo Pellegrini. Čeká se těsný souboj

První kolo slovenských prezidentských voleb v sobotu vyhrál diplomat Ivan Korčok, když získal 42,51 procenta hlasů. Korčok se v rozhodujícím druhém kole, které se uskuteční 6. dubna, utká s předsedou parlamentu a šéfem vládní strany Hlas–SD Peterem Pellegrinim. Ten dostal 37,02 procenta hlasů. Vyplývá to z údajů Slovenského statistického úřadu zveřejněných po sečtení hlasů ze všech volebních okrsků.
24. 3. 2024Aktualizováno24. 3. 2024, 20:18|

Z české opozice zní hlasy na podporu Pellegriniho, z koalice pro Korčoka

Hlasy na podporu Ivana Korčoka znějí od některých politiků české vládní koalice, zatímco představitel opozice podpořil Petera Pellegriniho. V Otázkách Václava Moravce řekl místopředseda vládní ODS a ministr dopravy Martin Kupka, že považuje vítěze prvního kola slovenských prezidentských voleb Korčoka za lepšího kandidáta. Místopředseda opozičního ANO a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček naopak řekl, že si dovede představit druhého postupujícího kandidáta Pellegriniho jako nového slovenského prezidenta. Spolupředsedkyně mimosněmovních Zelených Magdalena Davis pak uvedla, že pro její stranu není ideální ani jeden účastník druhého kola, nejvíce by jí vyhovovalo, kdyby do druhého volebního období pokračovala dosavadní slovenská prezidentka Zuzana Čaputová.
24. 3. 2024|

První kolo voleb otřáslo pozicí favorita, píše slovenský tisk. Očekává těsný souboj

Slovensko čeká nejtěsnější souboj ve druhém kole prezidentských voleb od zavedení přímé volby v roce 1999, píše slovenský tisk. Sobotní první kolo vyhrál exministr zahraničí Ivan Korčok, na druhém místě skončil předseda parlamentu Peter Pellegrini. Tomu většina průzkumů předpovídala vítězství, porážka podle tisku „otřásla pozicí dosavadního favorita“. Některé listy hodnotí hlasování jako referendum o vládní koalici či přímo o premiérovi Robertu Ficovi.
24. 3. 2024|

Senegal si zvolí novou hlavu státu. Navzdory nepokojům má image vzorové africké demokracie

V západoafrickém Senegalu se blíží prezidentské volby, proběhnou 24. března. Poté, co nedávné vojenské puče ve třech afrických zemích vynesly k moci protizápadně naladěné junty, působí Senegal jako vzor demokracie, přestože i tam hlasování místy vyvolalo násilné protesty.
24. 3. 2024|

Korčok vyhrál první kolo prezidentských voleb na Slovensku. Ve druhém se utká s Pellegrinim

V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku zvítězil kariérní diplomat Ivan Korčok. V rozhodujícím druhém kole se 6. dubna střetne s předsedou slovenského parlamentu a šéfem vládní strany Hlas–SD Peterem Pellegrinim. Korčok, který kritizuje politiku současné vlády premiéra Roberta Fica, dal najevo, že se před druhým kolem bude snažit oslovit i voliče z jiné části politického spektra. Po sečtení hlasů ze všech okrsků získal Korčok 42,51 procenta, Pellegrini 37,02 procenta.
23. 3. 2024Aktualizováno24. 3. 2024, 04:55|

Slováci vybírali prezidenta. Hlasování se protáhlo kvůli kolapsu člena komise

První kolo slovenských prezidentských voleb skončilo až ve 22:30 poté, co dvě volební místnosti uzavřely hlasování oproti plánu později. V jedné z nich zkolaboval člen místní volební komise. O funkci v prvním kole usiluje devět kandidátů. Podle průzkumů nemá žádný z nich šanci získat nadpoloviční většinu, dva nejúspěšnější by v takovém případě postoupili do kola druhého. To je naplánované na 6. dubna. Největší favorité prvního kola, exministr zahraničí Ivan Korčok a předseda parlamentu Peter Pellegrini, vyzývali k co největší účasti, aby měl nový prezident silný mandát. Prezidentka Zuzana Čaputová popřála Slovákům hlavu státu, která bude ctít a chránit slovenskou ústavu.
23. 3. 2024Aktualizováno23. 3. 2024, 22:39|

Venkov a město jako „dva vesmíry“. Volební výsledky se tradičně liší napříč Slovenskem

Tradičně velké rozdíly ve volebních výsledcích vykazují hlasy z venkova a měst. To dokládají i výsledky z loňských parlamentních voleb, kdy ve větších městech vítězila hlavně současná opoziční strana Progresívne Slovensko. Naopak v menších obvodech triumfovaly vládní strany. S podporovateli odlišných politických proudů natáčel na Slovensku štáb ČT.
23. 3. 2024|

V poslední debatě před slovenskými prezidentskými volbami se poprvé sešli všichni kandidáti. Švec odstoupil

Poslední debatu před sobotním prvním kolem prezidentských voleb na Slovensku provázelo vzájemné vymezování se dvou nejpopulárnějších kandidátů na funkci hlavy státu. Diskuse se zúčastnilo všech deset uchazečů, třetí nejpopulárnější z nich, exministr spravedlnosti Štefan Harabin, opakoval své proruské názory včetně odmítání protiruských sankcí. Několik zájemců o vrcholnou politickou funkci v zemi a také Harabin se vyslovilo pro vystoupení země z NATO. Mezi nimi byl i Róbert Švec, který v závěru debaty odstoupil ve prospěch Harabina.
20. 3. 2024Aktualizováno20. 3. 2024, 23:58|

Oznam termín voleb, zbabělče, tlačí britská opozice na premiéra Sunaka

Náhlý konec irského premiéra Lea Varadkara upozornil na to, že i v sousední Velké Británii může podle aktuálních průzkumů volebních preferencí dojít ke změně na pozici předsedy vlády. Vládní konzervativci se proto hlasování snaží co nejvíce odsunout. Naopak opoziční labouristé, s historicky nejvyšší popularitou, volby požadují co nejdřív.
20. 3. 2024|

Většina Rusů chce konec války, teď ale jen tiše sedí a mlčí, míní expremiér Kasjanov

Žádné volby v Rusku nebyly, Putinovou terminologií šlo o speciální volební operaci, řekl mimo jiné v rozhovoru pro Českou televizi bývalý ruský premiér Michail Kasjanov, který tamní vládu vedl na začátku tisíciletí, tedy v době, kdy se nynější dlouholetý vládce Kremlu čerstvě vyšvihl do nejvyšší politiky. Kasjanov také řekl, že většina Rusů je proti invazi na Ukrajinu, ale svůj názor nevyjadřují veřejně. Věří, že po konci Putina se Rusko vrátí na cestu demokracie, kterou opustilo.
20. 3. 2024|

Dezinformátoři jedou kampaň proti Korčokovi, ani Pellegriniho ale nemají rádi, říká „krotitel hoaxů“ Šnídl

Asi polovina Slováků věří dezinformacím, například tomu, že rusko-ukrajinskou válku nezahájila Moskva. Staly se natolik rozšířenými, že dokáží ovlivňovat volby, a to především dlouhodobým nahlodáváním důvěry v instituce a vytvářením smyšlených hrozeb, které odvádějí pozornost od skutečných problémů, říká novinář slovenského Denníku N Vladimír Šnídl, který se tématu dlouhodobě věnuje. Nejzajímavější v souvislosti s prezidentskými volbami podle něj bude, zda dezinformátoři podpoří Petera Pellegriniho, kterého přitom v lásce nemají.
20. 3. 2024|

Hlasovat z ciziny nelze, pozor na přestěhování. Vnitro zveřejnilo pravidla pro eurovolby

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svém webu informace o podmínkách kandidatury a hlasování ve volbách do Evropského parlamentu, které se v Česku uskuteční 7. a 8. června. Čas na to mělo podle zákona právě do úterý, tedy ve lhůtě 80 dní před startem voleb.
19. 3. 2024|

Putin nerespektuje mezinárodní řád, soudí Kolář. Jeho zahraniční politika bude jako šachy, předpovídá Kobza

„Potřebuje se vymezovat vůči Západu, potřebuje Západu sdělovat, že má širokou a silnou podporu v ruské populaci,“ zhodnotil postoje ruského vůdce Vladimira Putina místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09). To člen zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) se domnívá, že šéf Kremlu bude v dalších letech odvíjet svou zahraniční politiku do značné míry jako reakci vůči Západu. „Je nutné počítat se všemi scénáři,“ doplnil jejich debatu v pořadu Události, komentáře šéfredaktor Českého rozhlasu Plus Josef Pazderka.
19. 3. 2024|

Trump chce zpět do svého týmu Paula Manaforta. Soud mu v minulosti uložil za spiknutí proti USA sedm a půl roku vězení

Ve Spojených státech by se za republikány o Bílý dům měl na podzim opět ucházet bývalý prezident Donald Trump. Ten do svého týmu podle médií opět přibere Paula Manaforta. Soudy přitom bývalého šéfa Trumpovy kampaně odsoudily do vězení za ekonomickou kriminalitu, bývalá hlava státu mu ale později udělila milost.
18. 3. 2024|

Žádné volby, ale nesvoboda, komentuje Západ víkendové dění v Rusku. Nelegální hlasování na okupované Ukrajině EU neuzná

Prezidentské „volby“ v Rusku nebyly svobodné, a o skutečné volby tak nešlo. V tomto smyslu hodnotí tamní víkendové dění řada západních politiků, například reprezentanti Litvy, Německa, Francie či Evropské unie. Odsoudili také uspořádání „voleb“ na okupovaných ukrajinských zemích, neboť takové hlasování je zcela nelegální. Naopak představitelé autoritářských států a diktatur, mezi nimi Čína, Severní Korea, Indie či Írán, ruskému vůdci Vladimiru Putinovi gratulují.
18. 3. 2024Aktualizováno18. 3. 2024, 20:23|

Historik Zubov: Rusko už je totalitní diktatura, Putina jeho okolí odstraní

Ruské prezidentské volby naznačují slabost současného režimu, řekl v Interview ČT24 ruský historik, politolog a religionista Andrej Zubov. V Rusku už podle něj panuje totalitní diktatura opírající se jen o silové struktury. Osudem vůdce Vladimira Putina je svrhnutí iniciované jeho blízkým kruhem, prohlásil Zubov.
18. 3. 2024|

V Rusku skončily prezidentské „volby“. Česká diplomacie i USA je odsoudily jako nesvobodné

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.
17. 3. 2024Aktualizováno17. 3. 2024, 23:16|

Speciální elektorální operace, zhodnotil dění v Rusku Preobraženský

V Rusku v neděli po třech dnech hlasování skončily prezidentské „volby“, které byly podle české diplomacie nedemokratické a netransparentní. Podle historika Alexeje Kelina vládci Kremlu nejde ani tak o výsledek „voleb“, ale o to, aby lidi udržel v permanentním strachu. Výsledek hlasování je podle něj jen číslo, „které mu snaživí poskoci připraví“. Rusista Jan Machonin ve speciálním vysílání ČT24 poznamenal, že odpůrci Putinova režimu budou muset vymyslet nové způsoby jak protestovat, ale zároveň se nenechat zničit.
17. 3. 2024|

Vítězství Putina i to, kolik procent získá, je v režii Kremlu, myslí si odborníci

Vladimir Putin získá v prezidentských „volbách“ v Rusku „tolik procent hlasů, kolik bude chtít“, v Událostech, komentářích to řekl cestovatel, spisovatel a vydavatel Fero Richard Hrabal-Kronďák. Novinářka Deníku N Petra Procházková si dokonce myslí, že je předem dáno i procentuální rozdělení hlasů mezi jednotlivé kandidáty. Neznamená to však, že podpora Putina v Rusku je výrazně nižší. Podle šéfredaktora Voxpot.cz Vojtěcha Boháče by současný ruský vládce vyhrál i v případě, že by byly volby férové. Režim totiž dlouhodobě kontroluje média a kritiku hlavy státu nepřipouští.
16. 3. 2024|

Rusko chce nelegálními volbami v okupovaných částech Ukrajiny ukázat, že má oblast pod kontrolou. Nutí lidi přijmout pas pod hrozbou násilí

Ruské prezidentské „volby“ se konají i na okupovaných územích Ukrajiny. Tady si dávají úřady obzvláště záležet na tom, aby účast a s ní i výsledky byly co nejpřesvědčivější. Jde o snahu demonstrovat, že okupační správa má situaci pod kontrolou. Tamní obyvatelstvo tak pod hrozbou násilí nutí přijmout ruské občanství a odevzdat hlas.
16. 3. 2024|

První den prezidentských „voleb“ v Rusku provázela řada protestních aktů

V Rusku v pátek začaly prezidentské volby, které mají dopředu jistého vítěze. Hlavou státu se má znovu stát Vladimir Putin, kandidovat popáté mu umožnila změna ústavy potvrzená referendem. K obhajobě úřadu ruskému prezidentovi hned první den hlasování na sociálních sítích ironicky poblahopřál třeba šéf Evropské rady Charles Michel. Během prvního dne třídenních voleb hlasovala třetina voličů, policie za útoky a výtržnosti ve volebních místnostech zadržela nejméně osm lidí.
15. 3. 2024|

Opozici u korespondenční volby vadí možná neústavnost. Zpochybňování systému nesvědčí nikomu, zní z koalice

Sněmovní zahraniční výbor doporučil schválit koaliční návrh korespondenční volby beze změn. Podle poslankyně Evy Decroix (ODS) to souvisí s tím, že neobdržel žádný pozměňovací návrh. Opoziční poslanci Aleš Juchelka (ANO) a Vladimíra Lesenská (SPD) mají za to, že hlasování poštou ohrozí demokratické principy voleb a že návrh zákona koaličních poslanců není dost kvalitní. Místopředseda STAN Jan Lacina v Událostech, komentářích podotkl, že princip všeobecnosti voleb trpí pod stávající zákonnou úpravou.
15. 3. 2024|