Epidemie

Českem se šíří příušnice. Za první kvartál roku hygienici zaznamenali 323 nakažených. To je v porovnání s celým loňským rokem trojnásobek. Vyplývá to z čerstvých dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Příušnice se projevují bolestí svalů, nechutenstvím, nevolností, bolestí hlavy nebo příznaky zánětu horních cest dýchacích. Nejvíce případů v současnosti hlásí Plzeňský kraj. Očkování proti příušnicím je v Česku povinné.

Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) oznámila na začátku dubna, že se vysoce nakažlivou ptačí chřipkou infikoval jeden člověk. Texasan se virem H5N1 nakazil pravděpodobně od nemocných krav, s nimiž byl v úzkém kontaktu – na ně se tento patogen přenesl asi před měsícem.

Rusové při dronových útocích plošně cílí na infrastrukturu a civilní objekty, včetně nemocnic. Ty navíc v poslední době čelí problémům kvůli tuberkulóze, která se začala opět šířit. Podle lékařů se kvůli válce nevedou reálné záznamy o nemocných a hrozí epidemie.

V mléce krav v Kansasu a Texasu se našel virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky, informovali tento týden úředníci ministerstva zemědělství Spojených států amerických (USDA) a Texaské komise pro zdraví zvířat, kteří potvrdili nález viru A H5N1 v některých vzorcích nepasterizovaného mléka.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová řekla, že žádné dítě, které není očkované proti černému kašli, nebude vyřazeno z výuky. Pražští hygienici přitom v pátek ráno uvedli, že při výskytu černého kašle ve školní třídě budou moci docházet do výuky jen řádně očkovaní žáci. Jejich výklad nebyl podle Svrčinové přesný. Chybu na brífinku ministerstva zdravotnictví uznala i ředitelka Hygienické stanice hlavního města Prahy (HSHMP) Zdeňka Shumová. Svrčinová zdůraznila, že žádná plošná opatření se v současné době nezvažují, postupovat se bude individuálně. Některým pediatrům v Praze od rána volali rodiče, kteří chtějí své nepřeočkované děti proti černému kašli urychleně doočkovat. Případů černého kašle, přestože je očkování proti němu povinné, je letos nejvíc od 60. let.

Vědci potvrdili nález ptačí chřipky u deseti tučňáků na ostrově Jižní Georgie, který je jedním z největších světových útočišť pro divoce žijící zvířata, informoval server BBC News. Onemocněním se v tomto britském zámořském území už dříve nakazili další mořští ptáci a savci, například tuleni. Nyní jsou mezi infikovanými i tučňáci oslí a tučňáci patagonští.

Tak dlouho moderní společnost považovala tuberkulózu (TBC) za „nemoc minulosti“, až se z ní stala choroba, která připraví o život víc lidí než virus HIV a stává se stále hůř léčitelnou. V minulosti přitom nákaze podléhala až polovina nakažených a jde o nemoc, kterou lidé trpí už stovky tisíc let.

Epidemie chřipky podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) pravděpodobně začíná ustupovat. Počet nemocných s jejími příznaky poklesl o více než čtvrtinu, celkový počet akutních respiračních infekcí o desetinu. Nemocných bylo v předcházejícím týdnu 1713 na sto tisíc obyvatel, informoval SZÚ na sociální síti X.

Chřipku zná lidstvo už od antiky, ale stejně ji není schopné porazit – ani s pomocí nejmodernější medicíny. Každý rok se totiž její virový základ mění, proto proti ní vlastně není možná léčba – tělo se s ní musí vypořádat samo, medicína mu v tom může jen pomoci. Stejný důvod zhoršuje i účinnost vakcín.

Nemocných v Česku bylo v minulém týdnu 1901 na sto tisíc obyvatel. Epidemie chřipky se tak podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nachází poblíž svého letošního vrcholu. V některých krajích, jako Jihomoravský, Pardubický nebo Karlovarský, je nemocných i výrazně více. Nejvyšší nemocnost, 2658 případů na sto tisíc obyvatel, byla v Karlovarském kraji, uvedl SZÚ.

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stoupají. Za celé Česko překročily hranici epidemie. Všeobecná praktická lékařka Ludmila Bezdíčková uvedla, že pořád ještě není pozdě na očkování proti chřipce. Dalšími způsoby ochrany jsou pravidelný sport, vyvážená strava nebo dostatek spánku. Když už se člověk nakazí, měl by dávat pozor, ať se nepředávkuje paracetamolem – ten navíc tlumí pouze příznaky.

Do předávání pololetních vysvědčení zbývá ještě den – jsou ale školy, kde je děti dostaly už v úterý, a pololetní prázdniny tak mají o něco delší. Důvodem je vysoká nemocnost, a to jak mezi žáky, tak učiteli.

Počty nemocných chřipkou a dalšími akutními respiračními infekcemi stouply za předchozí týden o více než pětinu na 1750 na 100 tisíc obyvatel. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) jde při pohledu na celostátní čísla o epidemii, nejvyšší nemocnost je v Jihomoravském a Karlovarském kraji a na Vysočině, informoval ústav v tiskové zprávě.

Čekárny lékařů, zejména pediatrů, se v posledních dnech znovu plní. Mezi nejčastější příznaky patří horečky, zvracení nebo bolesti hlavy. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) je dětských pacientů o pětinu víc než týden předtím. Výrazně narostl hlavně počet lidí s chřipkou, a to o více než 80 procent. Podle SZÚ by se mohla rozvinout v epidemii.

V českých nemocnicích aktuálně leží desítky lidí s těžkým průběhem covidu-19. Počet pacientů s respiračními onemocněními je na vzestupu. Ministerstvo zdravotnictví varuje, že během následujících dvou týdnů bude nemocných opět přibývat. Zřejmě až dvojnásobně.

„Pokud se má člověk, který je v psychické nepohodě, objednat k psychiatrovi jako k nejžádanějšímu odborníkovi, v tomto systému budeme vždy narážet na kapacitní problém,“ upozornil psychiatr, ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun, bývalý ředitel Psychiatrické nemocnice Bohnice Martin Hollý. Neexistuje žádná jednoduchá intervence, kterou by se zařídilo, že bude dostupnost, myslí si Tomáš Kašpárek, přednosta Psychiatrické kliniky Lékařské fakulty Masarykovy univerzity (MU) a Fakultní nemocnice Brno, proděkan Lékařské fakulty MU. O problematice diskutovali v pořadu Otázky Václava Moravce.

Osm měsíců se v České republice ptačí chřipka nevyskytla, ale stejně jako u „lidské“ chřipky zima usnadňuje šíření respiračních virů, takže v Evropě přibývá ohnisek této nemoci. A prvních deset je i v Česku.

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

Tuleni obecní v Severním moři dodržují bezpečné rozestupy – podobně jako to museli za pandemie covidu-19 dělat lidé. S pomocí leteckých průzkumů to zjistili vědci mapující počty tuleňů kuželozubých a obecných. Studii, podle které mohou tito mořští savci takovým chováním reagovat na předchozí ničivé virové epidemie, zveřejnila britská Královská společnost.

Spojené arabské emiráty oznámily Světové zdravotnické organizaci (WHO), že v zemi onemocněl mladý muž nemocí MERS, kterou způsobuje koronavirus příbuzný SARSu a SARS-Cov-2. MERS má ale na rozdíl od nich mnohem větší smrtnost.

Chřipková sezona začíná vždy na jižní polokouli, kde je právě zima, a následně se přesouvá na tu severní. Podle průběhu na jihu se dá dobře odvodit, jak bude vypadat průběh epidemie v našich zeměpisných šířkách. Aktuální vývoj v Austrálii naznačuje, že by mohl být složitý.

Vědci popsali klíčovou roli seniorek v ochraně dětí před epidemiemi. V minulosti byla podle nového výzkumu značně silná, v současné době se ale už v moderní společnosti vytrácí.

Mravenci jsou mistry obrany proti nakažlivým nemocem. Dokázali dotáhnout do dokonalosti společnou péči jeden o druhého, aby tak zabránili šíření nemocí v kolonii. Jak ale jednotlivý mravenec pozná, koho má ošetřovat? Zaměřil se na to tým rakouských a slovenských vědců, který to zkoumal z pohledu více oborů – biologie, epidemiologie nebo matematiky.

Městský soud v Praze pravomocně uložil bývalé novinářce Janě Peterkové dvouletou podmínku s tříletou zkušební dobou za šíření poplašné zprávy v období pandemie covidu-19. Ženě stanovil tříletou zkušební dobu, ve které se musí chovat řádně. Ještě předtím odvolací líčení narušili její podporovatelé, kteří zaútočili na justiční stráž a vylomili dveře do jednací síně. Kvůli tomu rozhodl odvolací soud s vyloučením veřejnosti. Peterková později řekla, že proti rozsudku podá dovolání k Nejvyššímu soudu.