TÉMA

Archeologie

V Pompejích používali horké vápno při stavbách, ukázal výzkum. Díky samozacelujícím vlastnostem odolávaly opotřebení

Nový archeologický výzkum v jihoitalských Pompejích podpořil domněnky o používání horkého vápna při budování staveb ve starověkém Římě. Uvedl to archeologický park, který spravuje areál města zničeného erupcí Vesuvu v roce 79. Podle některých expertů je používání horkého vápna jedním z důvodů, proč řada staveb z antického Říma tak dobře odolala opotřebování a zubu času.
26. 3. 2024|

Osm ran do hlavy. Vědci popsali, jak zemřel pravěký Vittrupský muž

Před více než sto lety našli zemědělci na severozápadě Dánska kostru. Ležela hluboko v rašelině a na první pohled patřila někomu, kdo zemřel velmi dávno. Další výzkum odhalil, že muž, podle místa nálezu přezdívaný Vittrupský, žil a zemřel před asi 5200 lety. Teď o něm díky moderním technologiím vědci dokázali zjistit mnohem víc.
21. 3. 2024|

Vrcholí souboj o několikamiliardový poklad z galeony San José. Pokusí se ho získat Kolumbie, zájem mají i jiní

Příští měsíc by mohli specialisté vyzdvihnout z Karibského moře první předměty z lodi San José, která je označována za „svatý grál“ mezi podmořskými vraky. Tři století stará španělská galeona, která vezla mimo jiné na jedenáct milionů zlatých a stříbrných mincí, byla nalezena v roce 2015. Hodnota jejího nákladu je odhadována na dvacet miliard dolarů.
20. 3. 2024|

Archeologové zkoumají velkomoravské šperky. Elektronovým mikroskopem chtějí zjistit vše o jejich původu

Dva nejcennější soubory luxusních šperků z devátého století, tedy z období Velké Moravy, znovu procházejí rukama expertů. Tým dvanácti odborníků zkoumá soubor osmi stovek šperků nalezených v Mikulčicích na Hodonínsku a ve Starém Městě a Uherském Hradišti.
18. 3. 2024|

Baltské moře díky unikátním podmínkám uchovává až staleté vraky. Ohrožují je ale rabující potápěči i dřevokazné šášně

Vody Baltského moře ukrývají asi sto tisíc vraků. Chlad, tma a nízká salinita konzervují potopené koráby, které na mořském dně leží celá staletí. Podmořští archeologové pomalu odhalují jejich tajemství, každý rok hlásí desítky nových objevů. Historické nálezy ale ohrožuje dřevokazný mlž i neukáznění potápěči, kteří místa lodních neštěstí rabují. V jednom z nejvíce znečištěných moří jsou navíc hrozbou moderní vraky z minulého století a jejich zásobníky plné nafty.
14. 3. 2024|

Vědci našli nejstarší chléb na světě. Bochník upekli v Turecku před skoro devíti tisíci roky

Na jihu Turecka v archeologické lokalitě Çatalhöyük se našel patrně nejstarší známý bochník chleba na světě, oznámili experti z tamní univerzity. Podle nich pochází z doby asi 6600 let před naším letopočtem.
12. 3. 2024|

První lidé přišli do Evropy přes Ukrajinu před 1,4 miliony let, dokazuje výzkum vědců

Nový výzkum dokazuje, že nejstarší známé lidské osídlení v Evropě leží nedaleko města Korolevo na západě Ukrajiny. Prokázal to mezinárodní tým vědců s českými odborníky z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR (AV ČR). Dosud se za nejdříve obydlené místo považovalo naleziště ve Španělsku. Studie, kterou ve středu publikoval časopis Nature, dokládá, že první lidé kolonizovali Evropu z východu na západ. Objev Koroleva má letos 50. výročí, avšak přesné datování vzorků umožnily nedávné pokroky v matematickém modelování v kombinaci s aplikovanou jadernou fyzikou.
6. 3. 2024Aktualizováno7. 3. 2024, 20:58|

Archeologové v Egyptě odkryli chybějící část sochy faraona Ramsese II. Fragment měří skoro čtyři metry

Země faraonů stále ještě nevydala všechna svoje tajemství. Tamní vědci teď představili nedávno nalezenou velkou sochu, která zobrazuje jednoho z nejslavnějších vládců této říše.
5. 3. 2024|

V Pompejích našli zachovalou fresku s motivem z řecké mytologie

Na archeologickém nalezišti v Pompejích v jižní Itálii se našla velmi dobře zachovalá freska s mytologickým motivem. Na nástěnné malbě jsou postavy sourozenců Frixose a Hellé. Podle vedení naleziště má freska velmi kvalitní provedení a obrovskou hodnotu, napsaly agentury ANSA a AFP.
2. 3. 2024|

S Downovým syndromem žily děti už ve starověku, archeologové zdokumentovali případ starý asi 2500 let

Downův syndrom je vzácná genetická porucha, o jejímž původu se toho ví jen málo. Překvapivě hodně odpovědí přinesl archeologický výzkum ze Španělska, který ukázal, že děti s tímto zdravotním problémem žily v Evropě už před tisíci lety, kdy na ně nemohly působit žádné moderní environmentální vlivy.
22. 2. 2024|

Při stavbě dálnic na východě Čech se daří odkrývat miliony artefaktů, nechybí ani tisíce let staré předměty

Na východě Čech probíhá historicky největší záchranný archeologický výzkum. Stavby dálnic D35 a D11, obchvatů a přivaděčů odkrývají miliony historických artefaktů – od keramických střepů až po unikátní, tisíce let staré kovové předměty. Archeologové nyní v zimě pracují na jejich katalogizaci. Protřídit, prozkoumat a označit všechny nálezy nicméně potrvá roky. Podle expertů se něco podobného už zřejmě nebude opakovat.
20. 2. 2024|

Před dvěma sty lety vědci popsali prvního dinosaura. Věřili, že nepřežil potopu světa

Lidé nacházeli podivné veliké kosti odpradávna, ale netušili, jakým tvorům patřily. Vznikly tak legendy o dracích, obrech a kyklopech. Teprve před dvěma sty lety se podařilo zjistit, že se jednalo o obrovské pravěké ještěry. S průlomovou přednáškou tehdy před britskými geology vystoupil přírodovědec William Buckland.
20. 2. 2024|

Ani smrt nás nerozdělí. Starověcí Italové se nechávali běžně pohřbívat se svými zvířaty

V dnešní severní Itálii se lidé před více než dvěma tisíci lety nechávali pohřbívat společně se psy, prasaty a jinými zvířaty. Výzkum švýcarských a italských vědců na místě antické osady, který byl publikován v odborném časopise PLOS ONE, má pro společné pohřbívání se zvířaty více vysvětlení.
19. 2. 2024|

Pergamonský oltář byl odvezen bez povolení, tvrdí turecký starosta. Usiluje o jeho návrat z Německa

Parthenónské mramory, tedy sochařská výzdoba antické Akropole v Aténách, by se aspoň dočasně mohly vrátit do Řecka. Připustil to ředitel Britského muzea, kde jsou už víc než dvě století vystavené. Jejich osud je stejně dlouho zdrojem kontroverzí. Snahy Řecka o jejich navrácení daly nový impuls také lidem v Turecku, kteří se snaží z Berlína zpět do vlasti dostat Pergamonský oltář.
19. 2. 2024|

Archeologové v Plasích ukázali nález velmi zachovalých předmětů. Vypovídají o životě mnichů

Archeologové dali nahlédnout do některých z tisícovky předmětů starých tři sta let, které našli před šesti lety v klášteře v Plasích na severu Plzeňska. Konkrétně v jímce ambitu Nové prelatury, která je nově zrekonstruovaná. Nálezy, které vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka, stále zpracovávají. Výjimečné jsou nejen svým počtem, ale i mírou zachování.
15. 2. 2024|

Vědci objevili v Baltském moři kilometrový kamenný val. Vznikl možná už před deseti tisíci lety a mohl sloužit k lovu sobů

Na dně Meklenburského zálivu u německého pobřeží Baltského moře vědci objevili téměř kilometr dlouhý kamenný val. Postavili ho tam patrně lovci a sběrači před více než deseti tisíci lety, kdy ještě toto místo nebylo pod vodou. Archeologové a antropologové se domnívají, že násep mohl lidem pomoci při lovu sobů.
13. 2. 2024Aktualizováno13. 2. 2024, 14:40|

Polští archeologové odkryli 2500 let starou nekropoli. Narazili na ni při stavbě dálnice

Polští archeologové narazili při stavbě dálnice A2 na starověkou nekropoli. Nález pochází z pátého nebo šestého století před naším letopočtem, oznámilo polské Generální ředitelství státních silnic a dálnic.
6. 2. 2024|

Homo sapiens v Evropě zaskočil neandertálce svou schopností adaptace

Úlomky kostí objevené v jeskyni ve středním Německu ukazují, že se lidský druh vydal do chladných vyšších zeměpisných šířek Evropy před více než 45 tisíci lety, tedy mnohem dříve, než bylo dosud známo. Toto zjištění přepisuje podle agentury Reuters ranou historii Homo sapiens na kontinentu, který tehdy ještě obývali někdejší lidští bratranci neandertálci.
2. 2. 2024|

Archeologové s jaderným urychlovačem. Český výzkum chce využít zkušenosti předků pro zlepšení budoucnosti

V lednu odstartoval nejrozsáhlejší a nejkomplexnější archeologický projekt v České republice. Jmenuje se RES-HUM, byl podpořený pěti sty miliony korunami z grantu. Jeho cílem není jen ukázat život v minulosti, ale hlavně připravit naši společnost na výzvy budoucnosti. Jak říká jeho vedoucí, brněnský archeolog Jiří Macháček: „S většinou krizí a problémů, jimž čelíme dnes, se lidstvo setkalo už v minulosti a muselo je řešit. A naše současná existence je nejlepším důkazem, že je vyřešilo.“
1. 2. 2024|

Kořeněné s přichutí kari, popsali vědci víno starých Římanů

O římském víně se toho ví mnohem méně, než by se mohlo zdát z toho, jak moc se o něm v antických literárních památkách píše. Archeologové proto prozkoumali nádoby, v nichž se nápoj ukládal.
27. 1. 2024|

Srbští archeologové odkryli vítězný oblouk z dob Římské říše

Srbským archeologům se navzdory třeskutým mrazům a silnému větru podařilo odkrýt římský vítězný oblouk ze třetího století našeho letopočtu. Jde o jednu z mála památek tohoto druhu na Balkáně, uvedla agentura Reuters.
24. 1. 2024|

Vědci prozkoumali sopku, která „potopila Atlantidu“. Byla ještě silnější, než se čekalo

Obří katastrofy ničily civilizace, ale i pomáhaly vzniku nových. Jednou z těch největších byla přibližně před 3600 lety erupce sopky, která zničila nejen kulturu na řeckém ostrově Santorini, ale zřejmě stála i za pádem minojské civilizace na Krétě. Nový výzkum prokoumal pozůstatky tohoto vulkánu a zjistil, že jeho dřívější erupce v pravěku byla ještě silnější než ta starověká.
16. 1. 2024|

Archeologové vysvětlili původ slavného anglického obra. Není to mnich, ale antický polobůh

Nový výzkum archeologů z Oxfordské univerzity vysvětlil smysl i původ jedné z nejslavnějších anglických záhad. Pětapadesátimetrového obra z Cerne Abbas.
3. 1. 2024|

Před třemi tisíci lety se něco stalo magnetickému poli Země. Vědci to zjistili díky hliněným tabulkám

Archeologové využili změny magnetického pole Země, aby lépe pochopili dějiny stále nedostatečně popsané Mezopotámie. A současně tuto techniku použili na popsání podivné události, která ve starověku postihla území dnešního Iráku.
23. 12. 2023|