Téma Newsroom ČT24

Práce moderátora počasí není jen o tom přečíst před kamerou, jak bude. „Devětadevadesát procent času trávíme přípravou, samotné vysílání je třešnička na dortu,“ říká v podcastu Background ČT24 meteoroložka České televize Alena Zárybnická. Obor meteorologie si vybrala proto, že létala na větroních, letadlech bez motoru. Do televize se tak dostala trochu oklikou. Vídat ji na obrazovkách můžeme už přes čtvrt století.

Zatímco v katolické církvi se střetává více proudů, Katolický týdeník se podle své šéfredaktorky Kateřiny Koubové snaží držet zdravého středu. „Nenecháme se vléct emocemi. Víme, že rodiny jsou rozhádané, a myslíme na to, jak je stmelovat,“ říká v podcastu Background ČT24. Věřícím podle ní nestačí se pouze modlit, ale musí se snažit měnit věci k lepšímu. „Mám za to, že to nejde dělat bez informací,“ myslí si. Bývalá redaktorka MF Dnes se v rozhovoru vrací i k příchodu Andreje Babiše (ANO) na mediální trh.

Jako reportérka se Tereza Šídlová věnuje české diplomacii, pravidelně proto jezdí na zahraniční cesty. „Možná si lidé představují, že to je výlet, ale někdy to bývá opravdu náročné. Neberu to jako turismus,“ upozorňuje novinářka Seznam Zpráv, podle níž může být důležitější nasát atmosféru mezinárodního jednání než čekat na vyjádření politiků. V podcastu Background ČT24 vysvětluje i to, proč jsou novinářky vracející se po mateřské přínosem.

„Celý rok a půl to byla velká emoční jízda. Na konci jsem si říkala, že už to nemůže být horší, a ono bylo,“ popisuje reportérka Seznam Zpráv Adéla Jelínková práci na případu vraždy seniora ve Slopném. Ta jí změnila pohled na českou justici, která v případu z roku 2011 poslala dva muže do vězení na více než dvacet let. Jelínková s kolegyní ale přinesly nové důkazy zpochybňující jejich vinu. V podcastu Background ČT24 vypráví novinářka i o údajném útěku náměstka ministra oknem na toaletě nebo politických kauzách, kterým se průběžně věnuje.

Pokud téma nikoho nezajímá, zpracuj ho jinak. Úkolem kulturní publicistiky je dělat věci atraktivní, relevantní a přitažlivé, říká novinář a spisovatel Petr Vizina. Umění podle něj není svět, který musíte pochopit – je to svět zážitků. Není jen pro bohaté lidi a lidi z města, vysvětluje v podcastu Background ČT24.

Jako novináři bychom se neměli uzavírat do podcastových studií, ale chodit se na svět koukat, myslí si nový šéfredaktor týdeníku Reflex Martin Bartkovský. Sám se „do ulic“ vydává často, jeho specialitou je glosování protivládních demonstrací. „Někdy je to trochu děsivé, když vás lidé poznají a jsou naštvaní, ale někteří mi i fandí,“ podotýká novinář, který mimo jiné režíruje politický pořad Kecy a politika. V podcastu Background ČT24 mluví o budoucnosti Reflexu nebo o tom, jestli se vrátí komiks Zelený Raoul.

V ekonomice můžete psát, o čem chcete, ať už jsou to příběhy firem, kauzy, nebo lifestyle, všude jsou peníze, říká šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek. To je důvod, proč ekonomiku považuje za královskou disciplínu žurnalistiky. Jak důležitý je podle něj vztah mezi byznysem a ekologií? I o tom mluví host podcastu Background ČT24.

Z reportáže musí být cítit zaujetí tématem, nejlepší je, když dokáže diváka strhnout, myslí si moderátor České televize Tomáš Šponar. Na přelomu století byl zpravodajem na Slovensku, reportoval také z inaugurace amerického prezidenta Baracka Obamy. „Moje nejoblíbenější role je dramaturg a editor,“ říká ale Šponar, který pracoval i pro cestovatelský pořad Objektiv a aktuálně moderuje Horizont. Byl hostem v podcastu Background ČT24.

Podepsal bych petici za to, aby němečtí politici přestali konečně říkat, že jsme země východní Evropy, říká v podcastu Background ČT24 Martin Jonáš. Podle moderátora České televize je tohle totiž jedním z důvodů, proč toho Němci o Česku vědí tak málo. Česko až na výjimky nepokrývají ani tamní média. „Můj známý a velice vážený novinář to označil jako zdvořilý nezájem,“ vysvětluje někdejší zpravodaj ČT v Německu. Jak těžké je udělat rozhovor s německým politikem a kdo je tedy podle Němců součástí střední Evropy? I na to v podcastu odpovídá Jonáš.

Časopis Respekt získala od vydavatelství Economia společnost Respekt Media tvořená rovným dílem firmami Denník N, Independent Press, Aegis Holding a redaktory. Finanční podrobnosti transakce zůstanou podle dohody zúčastněných stran důvěrné. Economia a Respekt Media to uvedly ve společné tiskové zprávě. Cena týdeníku bude od příštího týdne vyšší.

Je důležité, aby dál pracovaly tiskárny Mafry v Praze a v Olomouci, protože vybudovat dnes novou tiskárnu je už prakticky nerentabilní, říká ředitel Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky David Klimeš. „Vždycky tady budou silní miliardáři, kteří asi budou něco v médiích vlastnit,“ doplňuje k aktuálnímu nákupu Mafry podnikatelem Karlem Pražákem. V podcastu Background ČT24 někdejší komentátor serveru Aktuálně.cz mimo jiné prozrazuje, proč píše vlastní newsletter nebo proč vystudoval ekonomický obor během pandemie koronaviru, tedy až dlouho poté, co o ekonomice začal psát.

Co se přesně stalo u nemocnice v Gaze? Média po celém světě tento týden řešila, zda raketa, která tam dopadla, byla izraelská, nebo palestinská. Jakému zdroji mají novináři věřit, když kromě opravdové války vypukla i ta informační? A jaké metody při vyhodnocování informací využívá armáda? V pořadu Newsroom ČT24 odpovídal velitel Skupiny kybernetických a informačních sil Armády ČR Ivo Zelinka.

Politici jako Andrej Babiš (ANO) nebo Tomio Okamura (SPD) přestali média potřebovat, myslí si spoluautorka podcastu Vlevo dole Lucie Stuchlíková. Oba lídři opozičních stran si totiž podle ní ke komunikaci s voliči vystačí se sociálními sítěmi. Tím se ale podle ní mění i vztah médií a politiků. Editorka Seznam Zpráv přiznává ale chyby i přímo u novinářů. „Byli jsme hodně posedlí Andrejem Babišem, i když to bylo logické, protože byl u moci,“ říká s tím, že kvůli tomu otupěla citlivost čtenářů ke kauzám politiků. V podcastu Background ČT24 mluví i o výhrůžkách novinářkám nebo o úspěchu podcastu Vlevo dole.

„Nejtěžší součástí práce je balancovat se svým životem už nejenom na sociálních sítích, ale ve veřejném prostoru,“ říká moderátor a autor podcastu Čestmír Strakatý. S vlnou negativních reakcí se musel vyrovnat třeba po nedávném rozhovoru s Jaroslavem Duškem. Za svou prací si ale stojí. Vedle kritiky za rozhovor podle svých slov sklidil i poděkování. Donedávna tvář Prostoru X, dnes už moderátor na volné noze, se v podcastu Background ČT24 zamýšlí mimo jiné nad tím, jak velký tým je pro tvorbu podcastu potřeba, a zda by si vystačil i sám.

V rámci své práce se novinářka a dokumentaristka Apolena Rychlíková s lidmi často baví o citlivých tématech, ať už jde o sexuální násilí, úmrtí dítěte, nebo vykořisťování. „Nechtěla bych se dostat do situace, kdy se na lidi, kteří se sami rozhodnou svěřit, koukám jako na zdroje, které můžu vytěžit a jít zase dál,“ říká. Podle ní si v některých případech nejde držet profesní odstup. „Je ale nutné dodržovat profesní standardy,“ dodává. V českých médiích chybí ženě, která velkou část své novinářské kariéry spojila se serverem Alarm, větší diverzita. I o tom mluví v podcastu Background ČT24.

Jako novinář pracuje Lukáš Valášek už od studií na vysoké škole. I po letech zkušeností bojuje se stresem. Vyrovnat se s ním mu pomáhá také zpětná vazba těch, kterým se ve svých textech často věnuje – politiků. „Když na vás útočí, znamená to, že děláte svoji práci dobře. Pokud chválí, není to pro investigativního novináře úplně dobrá vizitka,“ říká investigativec, který mimo jiné rozpletl případ neexistující mluvčí někdejšího hejtmana Jihomoravského kraje.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem v roce 2016 bylo jedním z důvodů, proč se novinářka Jana Ciglerová přestěhovala s rodinou na Floridu. Kvůli vyhlídce jeho návratu teď ale zvažuje přinejmenším přesun do jiného státu. „Amerika kolem mě, a zejména Florida, se stává sociálně velmi konzervativní zemí a někdy je to už v rozporu s našimi evropskými hodnotami,“ přiznává zahraniční reportérka Deníku N, která dříve psala pro prestižní britské noviny nebo vedla módní časopis Elle. „Občas se mi podaří zpracovat nějaké lifestylové téma a vždy u toho ožiju,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Investigativní žurnalistika ji sice stresuje, její přínos pro společnost ale považuje za zásadní. „Zachovat si chladnou hlavu a nepřepálit, co můžete doložit. A neudělat zbytečnou botu, na kterou vás někdo chytí,“ radí hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová, která za svoji investigativní práci získala dvě novinářské ceny. Kromě toho v médiích vysvětluje ekonomická témata nebo reportuje o energetice, svém srdečním tématu. V podcastu Background ČT24 mluví i o řízení redakcí či mladých novinářích.

Mluvit jazykem, kterému rozumí mladá generace, je podle Julie Stejskalové zásadní úkol, který teď musí splnit veřejnoprávní média. „Mají strašně důležitou roli orientovat diváky a posluchače v tom, co se děje,“ říká v podcastu Background ČT24 šéfredaktorka zpravodajství a publicistiky Českého rozhlasu. Sama zažila „ideologickou nalejvárnu“ při studiu, nesvobodu v redakci a následnou transformaci České tiskové kanceláře po pádu železné opony. V ČTK strávila Stejskalová většinu své profesní kariéry, jako její zpravodajka reportovala ze Sovětského svazu a po revoluci také z USA.

Média se naučila se slovem Rom v titulku šetřit, ale pořád si myslím, že většina zpráv o Romech má negativní nádech, říká komentátor iDNES.cz Patrik Banga. Novinářem se stal během konfliktu na Balkáně, kvůli romskému původu mu ale jeho profesi mnohdy nevěřili. „Pozitivní drzost, nikdy jsem se nebál,“ odpovídá na otázku, co mu pomohlo k úspěchu. O kariérní cestě nebo knize, se kterou vyhrál Magnesii Literu, mluví v podcastu Background ČT24.

„Lidé, kteří sloužili totalitním režimům, mají většinou krátkou paměť, zatímco ti, kteří se za svůj život nestydí, naopak vypráví,“ říká ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. S kolegy sbírá příběhy válečných veteránů, disidentů i třeba agentů StB. „Soudní vyrovnání s minulostí se nám nepovedlo, ale osobní vyrovnávání s minulostí nakonec každého dožene,“ myslí si Kroupa, jehož otec podepsal Chartu 77. O vzpomínkách na dětství i práci pro Český rozhlas mluví v podcastu Background ČT24.

Zrušit let na poslední chvíli a vydat se na druhou stranu země; sbalit si sako a košili i na výlet s dětmi; nechat v obchodě plný nákupní košík a utíkat natáčet. I to pro Martina Řezníčka obnášela práce zahraničního zpravodaje ve Spojených státech. „Těžko se plánuje a rodina na to dost často doplácí,“ říká Řezníček v podcastu Background ČT24 k letům stráveným v USA. Dnes moderuje Události a Události, komentáře – dění v zámoří ale dál sleduje. „Spojené státy jsou více rozdělené, než když jsem tam žil, politika rozděluje i rodiny,“ dodává.

Kulturní oddělení v médiích je místem, kde při finančních škrtech nejčastěji padají hlavy. „Je to otloukánek,“ popisuje situaci na mediální scéně kulturní publicista Jan Vitvar z časopisu Respekt. Podle něj ale kultura v dnešní době nabývá na významu. „Není to jenom o kráse, v kultuře se čím dál častěji odrážejí důležité věci, které se řeší ve společnosti,“ říká. V podcastu Background ČT24 se kromě významu kultury zamýšlí i nad tím, proč právě v Respektu – na rozdíl od jiných tištěných médií – kulturní rubrika dlouhodobě funguje v takovém rozsahu.

Poslanci si v devadesátých letech většinou mysleli, že je Česká televize jejich. Často o ní nevědí nic ani dnes, myslí si první generální ředitel ČT Ivo Mathé. Původně producent a později kancléř prezidenta Havla volá po zvednutí televizního poplatku, jehož současnou výši označuje za směšnou. „Za pět korun denně dostává divák hodně,“ vysvětluje Mathé, který v podcastu Background ČT24 popisuje i to, jak měl šest dnů na spuštění České televize.