Olympiádě hrozí bojkot. Mnozí nechtějí soutěžit s Rusy, jejichž země vede agresivní válku

Horizont ČT24: Některé země hrozí bojkotem Her v Paříži (zdroj: ČT24)

Některé státy hrozí, že budou bojkotovat letní olympijské hry v Paříži v příštím roce. Reagovaly tak na oznámení Mezinárodního olympijského výboru (MOV), že by na Hrách mohli startovat sportovci z Ruska a Běloruska. O bojkotu mluví Ukrajina či Lotyšsko, další státy plán MOV kritizují. Naopak Spojené státy ho neodmítly. Český olympijský výbor bojkot vyloučil. Česká diplomacie označila úvahy o účasti Rusů a Bělorusů na Hrách za překvapivé, stejně se vyjádřil předseda Národní sportovní agentury (NSA).

Po loňské plnohodnotné pozemní invazi na Ukrajinu vyloučila většina sportovních federací ruské a běloruské reprezentanty ze svých soutěží a na doporučení MOV se v Rusku a Bělorusku nekonají žádné mezinárodní závody. Výbor se však snaží najít cestu, jak jim umožnit účast na Hrách.

Ruští a běloruští sportovci by podle MOV mohli startovat v soutěžích organizovaných Asijskou olympijskou radou, což by mohlo zahrnovat i závody započítávané do olympijské kvalifikace.

Na samotných Hrách by pak výbor reprezentanty Ruska a Běloruska rád viděl jako neutrální sportovce, kromě toho by se museli vymezit proti válce a nesměli by mít dopingovou minulost. I v kvalifikacích by měli startovat bez státních symbolů, jako jsou vlajky či hymny.

Ukrajina hrozí bojkotem

Bojkotem Her kvůli tomu pohrozila Ukrajina. „Taková situace je pro náš stát nepřijatelná,“ napsal minuý týden ukrajinský ministr sportu Vadym Gutcajt na Twitteru. „Dokud bude válka na Ukrajině pokračovat, ruští a běloruští sportovci by se neměli účastnit mezinárodních soutěží. Pokud nebudeme vyslyšeni, nevylučuji možnost, že budeme bojkotovat účast na olympiádě.“ 

„Pokus MOV vrátit sportovce z Ruské federace a Běloruska na olympiádu je legitimizací zločinné agrese proti Ukrajině,“ napsal ve čtvrtek na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nedovolíme, aby byl sport používán proti lidskosti a pro válečnou propagandu!“

Po pátečním zasedání národního olympijského výboru v Kyjevě ministr sportu Gutcajt uvedl, že Ukrajina bude nadále a intenzivně přesvědčovat lídry sportovních federací, aby zachovali současné sankce a nedovolili Rusům a Bělorusům startovat. Možný bojkot Her by podle něj přišel až po marném úsilí v jednáních.

Neúčast zvažují i Lotyšsko či Estonsko

Také Lotyšsko uvedlo, že bojkot zváží. „Pokud by se olympijské hry konaly nyní a ruští a běloruští sportovci se jich směli účastnit, lotyšský tým by nejel,“ citovala agentura AP prohlášení předsedy Lotyšského olympijského výboru Žoržse Tikmerse. „Dokud bude pokračovat válka na Ukrajině, účast ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách je nepřípustná pod jakoukoliv vlajkou.“

Plán MOV na účast ruských a běloruských sportovců v Paříži odmítly i Polsko, Litva a Estonsko, pobaltské státy společně s Varšavou vydaly v tomto smyslu společné prohlášení. Tallin později připustil bojkot. „Naší snahou by mělo být přesvědčit ostatní přátele a spojence, že účast ruských a běloruských sportovců je prostě špatná. Bojkot je dalším krokem,“ prohlásila estonská premiérka Kaja Kallasová. 

Proti snaze výboru se postavily rovněž Dánsko a Velká Británie. Vláda v Londýně ústy ministryně pro digitalizaci, kulturu, média a sport Michelle Donelanové prohlásila, že plán MOV je „na hony vzdálený válečné realitě“. Předseda Dánského olympijského výboru Hans Natorp označil návrat ruských a běloruských sportovců na Hry za „neakceptovatelný“.

Polsko mluví o čtyřiceti zemích, USA plán MOV neodmítly

Podle polského ministra sportu a turismu Kamila Bortniczuka by Hry mohlo bojkotovat čtyřicet zemí včetně Velké Británie, Spojených států či Kanady. „Vzhledem k tomu si nemyslím, že budeme před olympiádou čelit těžkým rozhodnutím, a pokud bychom měli Hry bojkotovat, koalice, které budeme součástí, bude dostatečně široká, aby pořádání Her nemělo smysl,“ uvedl Bortniczuk.

Spojené státy ale uvedly, že návrat ruských a běloruských sportovců na mezinárodní scénu je za jistých podmínek možný. „Mělo by být naprosto jasné, že nereprezentují ruský nebo běloruský stát,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová. Závodit by mohli jako neutrální sportovci bez jakýchkoliv státních symbolů, jako jsou vlajky či hymny. 

Snahy MOV přivítala také pařížská starostka Anne Hidalgová či výše zmíněná Asijská olympijská rada, která sdružuje olympijské výbory 45 asijských zemí. Organizátoři Her uvedli, že se budou rozhodnutím MOV řídit.

Čeští sportovci do Paříže pojedou

Rovněž Český olympijský výbor (ČOV) bojkot pařížských Her nezvažuje, i kdyby na nich startovali sportovci z Ruska a Běloruska. „Bojkot pro nás nepřichází v úvahu, protože nebudeme trestat české sportovce za ruskou agresi. Omluvili jsme se sportovcům za bojkot Her v Los Angeles 1984 a tuto frustrující zkušenost z doby komunismu nechceme v žádném případě opakovat,“ uvedl ČOV.

Jeho představitelé zatím považují osud ruských a běloruských sportovců pod pěti kruhy za nejasný. „Celá diskuze o účasti či neúčasti ruských a běloruských sportovců na olympijských hrách je teprve v počátcích, rozhodující je postoj mezinárodních sportovních federací,“ doplnili.

Vedení českého olympismu zároveň uvedlo, že podporuje současné sankce za agresi na Ukrajině, kvůli nimž na doporučení MOV nemohou ruští a běloruští závodníci ve většině sportů závodit na mezinárodních akcích.

Česká výprava každopádně na nejbližší letní Hry odcestovat plánuje. „Vyšleme českou výpravu na olympijské hry, protože je to naše povinnost dle Olympijské charty,“ dodala později ředitelka komunikace ČOV Barbora Žehanová.

Její slova v Horizontu ČT24 korigoval člen výkonného výboru ČOV Alexandr Kliment s tím, že „povinnost“ vyslat sportovce na Hry Olympijská charta přímo neuvádí. „Není to povinnost, ale úloha daného olympijského výboru. A také není povinnost sportovců tam startovat. Pokud se kdokoliv rozhodne – ať už sportovec nebo člen doprovodu – že na olympijských hrách nechce startovat, nebo se jich nechce účastnit, je to jeho svobodné rozhodnutí,“ uvedl Kliment.

Českou diplomacii i sportovní agenturu postup MOV překvapil

Podle českého ministerstva zahraničí jsou úvahy MOV ohledně možné účasti Rusů a Bělorusů v Paříži překvapivé. Ruská agrese nijak neutichla, naopak se nadále zintenzivňuje, uvedl mluvčí ministerstva Daniel Drake. O věci chce resort jednat s Národní sportovní agenturou (NSA) a ČOV.

ČOV v pátek zopakoval, že bojkot OH nezvažuje. Předseda NSA Ondřej Šebek má podobný postoj jako ministerstvo zahraničí. „Před rokem při zahájení ruské agrese byl Mezinárodní olympijský výbor jedním z prvních, který vyloučil ruské sportovce. Ruská agrese nadále probíhá, tudíž nerozumím tomu, co se změnilo, že chce olympijský výbor najednou vzít ruské sportovce zpět,“ uvedl Šebek.

„Je to pro mě nová a překvapující informace, která přesahuje rozměr sportu, a zcela jistě naše stanovisko k této situaci budu koordinovat s vládními činiteli,“ dodal předseda agentury.

Výzva běloruských sportovců

Do diskuse se zapojili i běloruští sportovci, kteří v minulosti otevřeně protestovali proti režimu Alexandra Lukašenka. Ve výzvě, kterou podepsala padesátka osobností ze světa sportu a již zveřejnila Běloruská nadace sportovní solidarity (BSSF), zdůraznili, že podporují zesílení již zavedených sankcí. Zároveň ale žádají o možnost návratu pro ty sportovce, kteří se veřejně připojili k opozici proti Lukašenkovi a ruské válce na Ukrajině.

„Ruští a běloruští sportovci, kteří podporují Putinův a Lukašenkův režim, by neměli dostat příležitost vnést agresi do světové sportovní arény. Běloruští svobodní sportovci by měli mít právo účastnit se soutěží a měli by být chráněni před perzekucí Lukašenkovým režimem za své občanské postoje,“ uvádí se v prohlášení.

Množství běloruských sportovců v roce 2020 otevřeně vystoupilo proti výsledku prezidentských voleb, které opozice považuje za zmanipulované, a připojili se k demonstracím proti Lukašenkovu autoritářskému režimu. Za to byli vyloučeni z reprezentací a přišli o státní podporu.

Řada z nich skončila i ve vězení, jako například stříbrný vícebojař z OH v Pekingu Andrej Kravčenko. Trojnásobná olympijská medailistka v plavání Aljaksandra Herasimenjová, která ze země uprchla a založila BSSF, byla odsouzena k dvanácti letům vězení.

Historické bojkoty

Prolínání sportu a politiky ovlivnilo olympijské hry už několikrát. Letních olympijských her v Montrealu v roce 1976 se na protest proti zájezdu novozélandských ragbistů do rasově segregované Jihoafrické republiky nezúčastnilo téměř třicet afrických zemí.

Nejznámější a také nejrozsáhlejší bojkoty postihly letní olympiády v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles o čtyři roky později. Moskevské Hry bojkotovalo na protest proti sovětské invazi do Afghánistánu více než šedesát převážně západních zemí v čele s USA.

Her v Los Angeles se pak kvůli údajným obavám o bezpečnost sportovců a znečištění životního prostředí nezúčastnila většina socialistických zemí včetně Československa. Skutečným důvodem byla odveta Sovětského svazu za bojkot olympiády v Moskvě.

Naposledy přistoupily k bojkotu KLDR a další země v Soulu 1988. Tým komunistické Koreje chyběl také na předloňských olympijských hrách v Tokiu, což zdůvodňoval koronavirovou pandemií. MOV ho pak vyloučil z loňských zimních olympijských her v Pekingu s vysvětlením, že olympijské výbory mají povinnost výpravy poslat.

Diplomatický bojkot

Poslední Hry v Pekingu poznamenal i diplomatický bojkot. Poté co USA oznámily, že na Hry nevyšlou kvůli porušování lidských práv v Číně žádné své vládní představitele, se k tomuto kroku připojila řada dalších západních zemí včetně Velké Británie, Austrálie, Kanady, Japonska, Nizozemska, Dánska, Belgie, Litvy či Estonska.

Do Pekingu nejeli ani členové české vlády včetně premiéra Petra Fialy (ODS). Zahajovacího ceremoniálu se zúčastnil velvyslanec Vladimír Tomšík.