Rostou naděje na oživení jaderné dohody s Íránem, podle EU ale dochází čas pro další jednání

Horizont ČT24: Šance na jadernou dohodu s Íránem (zdroj: ČT24)

Írán poslal Evropské unii odpověď na návrh k oživení mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Zbývá podle něj dořešit poslední tři sporné otázky. Brusel zatím obsah odpovědi nezveřejnil. Už dříve varoval, že dochází čas pro další jednání a že nabídka je „finální.“ Teherán oznámil, že v případě krachu rozhovorů má ještě záložní plán. Od začátku února ještě posílil spolupráci s Moskvou.

Odstředivky na obohacování uranu jsou jádrem sporu o atomový program Teheránu. Od vypovězení jaderné dohody Spojenými státy jich aktivoval tisíce. Po téměř dvou letech jednání Evropská unie položila na stůl finální návrh návratu ke smlouvě.

V minulosti mířila z Teheránu na adresu Washingtonu ohledně dohody spíše nevybíravá slova. „Američané budou pokračovat v nepřátelství jako jedovatý škorpión, jehož přirozeností je bodat. Nedá se zastavit jinak než rozdrcením,“ řekl před časem íránský generál Abdul Rahím Musáví. Teď ale Írán zvolil v odpovědi na unijní návrh výrazně smířlivější tón.

„Pokud Amerika ukáže ochotu být flexibilní a realistická, potom můžeme v příštích několika dnech dosáhnout dohody,“ okomentoval situaci íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján.

Podle jednoho z poradců íránských vyjednavačů je oživení dohody tak blízko jako nikdy dříve. I Washington už dal najevo, že je ochotný návrh Evropské unie přijmout, Teherán ale musí upustit od požadavků, které se smlouvou nesouvisí, a garantovat, že nebude vyvíjet jadernou pumu. Podle OSN už má dostatek obohaceného uranu na výrobu přinejmenším jedné.

Spojenectví s Ruskem

Zrušení sankcí spojené s obnovením dohody Teherán potřebuje k oživení skomírající ekonomiky. Návrat íránské ropy na světový trh by zase mohl zmírnit energetickou krizi v sedmadvacítce. O spolupráci s Íránem se ale čím dál víc uchází i Moskva.

Teherán má roky zkušenosti s obcházením západních sankcí, což je svérázné know-how, které teď Rusko bude potřebovat například, aby udrželo ve vzduchu svá dopravní letadla.

Írán plánuje podle Bílého domu Rusku dodat stovky dronů včetně těch bojových. Výměnou za to získá ruské stíhačky Su-35. Spolupráce obou zemí ale míří ještě výš, například před týdnem ruská raketa Sojuz vynesla na orbit íránský satelit.

Tureček: Dohoda dává Íránu legitimitu

Podle Břetislava Turečka, analytika z Metropolitní univerzity Praha, pociťuje Írán dopady sankcí na ekonomiku velmi výrazně, nejde ale o jediný důvod, proč usiluje o obnovení dohody. „Írán chce oživit dohodu, protože mu dává legitimitu,“ vysvětluje Tureček. „Když byla za Baracka Obamy uzavřena, pro Teherán bylo daleko důležitější než ekonomické přínosy to, že Spojené státy vůbec poprvé od islámské revoluce defacto uznaly legitimitu íránské teokracie.“

Ještě stále ale může v cestě k uzavření dohody stát několik sporných bodů. Podle Turečka je jedním z nich například vyškrtnutí íránských revolučních gard ze seznamu teroristických organizací USA, které Írán požaduje jako jednu z podmínek. Zatím se zdá, že Spojené státy k tomuto kroku nepřistoupí, zároveň ale souhlasí s tím, že nebudou proti gardám uplaťnovat sankční režim.

Írán také požaduje garance, že Američané od dohody opět neodstoupí, jako se to stalo na přelomu let 2017 a 2018, kdy byl americkým prezidentem zvolen Donald Trump.