Státy EU schválily další peníze na zbraně pro Kyjev a otevřely cestu k novým sankcím

Ministři zahraničí zemí Evropské unie v pondělí schválili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Oznámil to šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož zástupci vlád rovněž projednali nové sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina včetně zákazu dovozu ruského zlata. EU by je podle diplomatů mohla schválit ještě tento týden.

Evropský blok od únorového začátku ruské invaze zaplatil za zbraně a další vojenské vybavení pro Kyjev celkem dvě miliardy eur ze svého obranného fondu. Nyní ministři odsouhlasili pátou půlmiliardovou platbu, která by měla opět financovat především zbraňové systémy potřebné k odražení ruské ofenzivy na východě a jihu země či ke zpětnému dobytí části území.

„Ukrajina potřebuje další zbraně, my je poskytneme. Dokud bude válka, budeme Ukrajině pomáhat,“ prohlásil po ministerském jednání Borrell.

Připravují se další sankční kroky

První zasedání ministrů zahraničí za českého předsednictví také otevřelo cestu k brzkému schválení dalších opatření, která mají omezit možnosti ruského režimu financovat válku. Vedle zákazu dovozu ruského zlata či rozšíření omezení vývozu produktů využitelných pro vojenské účely počítá nová sada sankcí hlavně se zefektivněním dosavadních opatření. Na sankční seznam by také mělo přibýt několik desítek jedinců a firem.

Podle některých ministrů souhlasili s novou sankční sadou všichni zástupci unijních vlád. Unie by mohla balík schválit ještě tento týden.

Ministr Lipavský o jednání ministrů zahraničí zemí EU (zdroj: ČT24)

Lipavský připravuje jednání o budoucích vztazích EU s Ruskem

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) pak v Bruselu řekl, že chce na srpnovém jednání hovořit o budoucích vztazích s Ruskem za celou EU. „Vztahy s Ruskou federací budou přinejmenším další dekádu poměrně vyostřené. Evropa to musí reflektovat, musí se umět bránit.“

Současná, dosud platná východiska, totiž podle něho počítají s úplně jinými vztahy. Nový postup by tak mohl změnit i některé současné dohody mezi Unií a Ruskem, například u víz. Podle ministra se Unie musí naučit jednat s Ruskem, které nedodržuje pravidla a je agresívní. 

Český ministr by chtěl mít Evropu se silnou společnou zahraniční politikou

Lipavský se vyjádřil i k nedělním slovům německého kancléře Olafa Scholze. Ten řekl, že pokud chce být Unie ve světě soupeřících velmocí i nadále slyšet, „jednoduše si nemůžeme nadále dovolit národní veta, například v zahraniční politice.“ Scholz dále uvedl, že Německo v nadcházejících měsících předloží návrhy společné evropské migrační politiky, budování evropské obrany, technologické suverenity a odolnosti demokratického zřízení.

„My si představujeme Evropu propojenou, Evropu společnou a součástí toho je i silná společná zahraniční bezpečnostní politika. Druhou věcí je o tom vést diskusi, druhá věc je mít na tom reálnou politickou shodu,“ řekl k tomu Lipavský za české předsednictví. Dodal však, že on se snaží věnovat otázkám, „kde je šance, že se v nich někam reálně posuneme nebo jsou urgentní“.