Do prezidentských voleb ve Francii zbývají tři měsíce. Trumfy zatím drží Macron

Události: Favorité prezidentských voleb ve Francii (zdroj: ČT24)

Do prvního kola francouzských prezidentských voleb zbývají tři měsíce a poslední průzkumy favorizují stávající hlavu státu Emmanuela Macrona. Podle nich by měl postoupit do druhého kola. Navíc si 57 procent Francouzů nedovede v prezidentském úřadě představit nikoho lepšího.

Vyhráno ještě zdaleka nemá, ale svým soupeřům se vzdaluje, uvádí zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Aby jim vzal vítr z plachet, chopil se tradičních pravicových témat: migrace a bezpečnosti. Dnes oznámil v Nice, že do roku 2030 bude v ulicích dvojnásobný počet policistů. Těží také z toho, že proti sobě nemá jednoho silného kandidáta.“

To potvrzuje i historik Guillaume Pennelle. „Macronovi se podařilo rozdělit levici, teď i pravici a je na nejlepší cestě, aby nás rozdělil všechny.“

Covidová řešení Macronovi body neubírají

Kontroverze však vyvolává způsob, jakým současná administrativa řeší covidovou pandemii. O víkendu demonstrovalo proti vakcinačním pasům přes sto tisíc lidí. Prezident navíc popudil neočkované prohlášením na jejich adresu.

„Chci opravdu naštvat neočkované. A tak v tom budeme pokračovat až do konce. To je strategie,“ uvedl v minulém týdnu francouzský prezident. „Nebudu je zavírat do vězení, nebudu je násilím očkovat. A tak je potřeba jim říct: od 15. ledna už nemůžete jít do restaurace, nemůžete jít na skleničku, nemůžete jít na kávu, nemůžete jít do divadla, nemůžete jít do kina,“ dodal Macron.

Ostrá slova Emmanuela Macrona na adresu nevakcionavých se zatím na předvolebních preferencích neprojevují, upozorňuje zpravodaj. Náskok prezidenta před ostatními kandidáty naopak stále stoupá.

Protikandidáti zatím slábnou

Kandidátka Republikánů Valerie Pecresseová zatím výrazně ztrácí, stejně jako zástupci krajní pravice Marine Le Penová a Eric Zemmour, který se po rychlém nástupu pomalu propadá. Zejména po oznámení své kandidatury, kdy média začala jeho program i jeho osobnost podrobně analyzovat.

„Jako novinář se seznámil s tím, jak to v politice funguje. Pak přešel na druhou stranu, připojil se k extrémní pravici a pro zemi představuje podle mne vůbec největší nebezpečí,“ domnívá se novinářka listu Le Monde Ariane Cheminová.

Macronovi poradci tvrdí, že by si ve druhém kole proti sobě přál právě některého z kandidátů krajní pravice, ale ani Pécresseová pro něj v současnosti nepředstavuje vážnější problém. I proto, že podle většiny Francouzů by se její politika – snad kromě většího důrazu na bezpečnost – příliš nelišila od té, kterou nabízí současný prezident, dodává Šmíd.