Když se etiopský premiér Abiy Ahmed ujal v roce 2018 úřadu, patřila Etiopie k nejrychleji rostoucím ekonomikám světa. Investoři byli nadšení z jeho slibů, že jim otevře takřka panenský trh. Po třech a půl letech ale na severu země zuří občanská válka, miliony lidí ohrožuje hladomor a plány na modernizaci padly. Sám premiér se vydal na válečné pole.
Dvě tváře etiopského premiéra: Ahmed dostal Nobelovu cenu za mír, přitom chystal válku v Tigraji
Horizont ČT24: Dvojí tvář etiopského premiéra (zdroj: ČT24)
Ahmed oprášil svou hodnost podplukovníka a po roce vyjel na frontu. „Vítězství bude pokračovat a nic nás nezastaví. Nepřítel bude zničen,“ slíbil. Válku nejsevernější z oblastí 110milionové Etiopie, Tigraji, vyhlásil vloni v listopadu. Od té doby zasáhla i sousední regiony.
Tigrajci byli třicet let hlavní silou etiopské vládní koalice i války se sousední Eritreou. Když Abiy Ahmad válku ukončil, za což získal v roce 2019 Nobelovu cenu míru, propustil politické vězně, pozval opozici z exilu domů a reformoval vládu, aby se neřídila etnickými principy.
Stal se miláčkem mezinárodního společenství a zdánlivě příslibem rozkvětu Etiopie. Ztráta vlivu Tigrajců ale hnula tektonickými deskami starého etnického napětí. Podle listu The New York Times premiér válku v Tigraji chystal už před tím, než získal Nobelovu cenu.
obrázek
Miliony uprchlíků a hladomor
Obě strany konfliktu nyní páchají zvěrstva na civilistech. Zemřely desítky tisíc lidí, dva a půl milionu Etiopanů prchlo za hranice, milion je vysídlených uvnitř země. Tigraj navíc trpí hladomorem. Vláda ale kritiku odmítá.
„Je to konflikt v jedné části země, ale zbytek země vzkvétá. Představa, že celá země kolabuje a že je vážný problém s bezpečností, je hysterie vytvořená západní propagandou,“ tvrdí ministr financí Eyob Tekalign Tolina.
Roční inflace v zemi přitom přesahuje 35 procent. Premiér Abiy Ahmed to pokládá za nevyhnutelnou cenu za to, že se snaží přinést změny. Investoři, kteří si u něj dřív podávali dveře, ale raději vyčkávají.