Útok v Berlíně umožnila série pochybení, vyvrcholila ukončením sledování útočníka

Teroristickému útoku na adventní trh v centru Berlína v prosinci 2016 nepředcházelo jediné pochybení, ale celá řada selhání německých bezpečnostních úřadů. Prohlásil to předseda vyšetřovacího výboru berlínské Poslanecké sněmovny Stephan Lenz, který novinářům představil závěrečnou zprávu o pozadí útoku. Berlínští zákonodárci se ve své práci shodli s kolegy z vyšetřovacího výboru Spolkového sněmu, kteří ve své závěrečné zprávě z letošního června dospěli ke stejným zjištěním.

„Zpráva dokumentuje slabá místa v bezpečnostních strukturách spolkové vlády a spolkových zemí v době útoku,“ řekl Frank Zimmermann, který je členem výboru berlínského zákonodárného sboru.

„Neexistuje žádné prvotní pochybení, které k atentátu vedlo, ale celá řada problémů uvnitř úřadů a také v jejich vzájemné komunikaci,“ uvedl. Dodal, že výbor zjistil nedostatky jak v komunikaci, tak i ve vyhledávání informací a jejich analýze, což vedlo chybnému vyhodnocování a chybným odhadům. Roli sehrál i nedostatek personálu v oblastech zaměřujících se na sledování lidí podezřelých z plánování útoků.

Vyvrcholením série chyb a nedostatků bylo to, že v létě 2016 přestali kriminalisté pozdějšího útočníka Anise Amriho bedlivě sledovat. Odmítnutý žadatel o azyl Amri byl sice považován za možného násilného radikálního islamistu, berlínští kriminalisté však jeho případ již nevedli jako vážný.

Pachatele dopadli v Itálii

V prosinci 2016 ale Amri ukradeným kamionem najel do davu lidí na adventním trhu na berlínském náměstí Breitscheidplatz. Spolu s českou občankou zabil dalších 11 lidí. Jeho obětí byl také polský řidič kamionu, kterého Amri pobodal a zastřelil. Asi padesát osob bylo zraněno. Atentátníka později zastřelili policisté v Itálii.

Po útoku bylo významně posíleno oddělení berlínské policie, jen kriminální oddělení vytvořilo 578 nových pozic, řada z nich se soustředí na extremismus a islamismus. Letos v červnu také začalo fungovat nové antiteroristické centrum, kompletní má být během roku 2022.

Spolkové kriminální úřady přepracovaly postup při sledování, nově koncipováno je pozorování islamistů také na spolkové úrovni. Silnější pravomoci mají také státní zastupitelství.

Zpráva vyšetřovacího výboru berlínské Poslanecké sněmovny, která má 1235 stránek, se o Česku zmiňuje v souvislosti s českou obětí. Dokument vyšetřovacího výboru Spolkového sněmu se naopak Česku věnuje na více místech, mimo jiné kvůli Amriho pistoli Erma 22, kterou zabil polského řidiče a kterou měl u sebe, když ho italská policie zastřelila.

Podle sériového čísla bylo zjištěno, že pistole byla vyrobena v Německu a následnými prodeji se dostala do Švýcarska a Česka, kde se stopa kvůli nepovinné registraci ztrácí. Vyšetřovací výbor Spolkového sněmu k tomu uvádí, že proto nelze objasnit, jakou cestou se zbraň opět dostala do Německa a jak ji Amri získal.