Balkánské země si za hranicemi EU vytvoří vlastní minischengen

Srbsko, Severní Makedonie a Albánie chtějí od roku 2023 zrušit vzájemné hraniční kontroly. Na schůzce lídrů těchto tří zemí ve Skopje týkající se regionální iniciativy takzvaného minischengenu to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić.

„Na setkání ve Skopje bylo domluveno, že od 1. ledna 2023 budou zrušeny hraniční kontroly mezi Srbskem, Severní Makedonií a Albánií,“ řekl podle srbských médií Vučić na hospodářském fóru v severomakedonské metropoli. V této souvislosti byly podepsány tři smlouvy, které mají pohyb v rámci tří signatářských zemí usnadnit.

S iniciativou balkánského minischengenu, kterou z mezinárodních hráčů podporují zejména Spojené státy, přišli Vučić, albánský premiér Edi Rama a jeho severomakedonský protějšek Zoran Zaev v říjnu 2019. Její cíl je zjednodušit život občanů a povzbudit hospodářský růst. Inspirací pro iniciativu je podle nich EU a její čtyři základní svobody pohybu – lidí, zboží, kapitálu a služeb.

Otevřený Balkán

Trojice lídrů současně vyzvala další státy západního Balkánu, aby se přidaly k projektu, který zároveň dostal nový název Open Balkan. Kosovský premiér Albin Kurti podle serveru RFE/RL účast své země v iniciativě jednoznačně odmítl s tím, že státy západního Balkánu by místo toho měly napřít úsilí o integraci do EU. Zdrženlivě se k projektu staví také Černá Hora a Bosna.

Deník Financial Times dává iniciativu minischengenu do souvislosti s frustrací balkánských států s pomalou integrací do EU. Země mají před sebou nadále úkol zreformovat svá soudnictví, hospodářství či volební pravidla, aby byly připraveny na členství v EU. Balkánští lídři naopak často považují za důvod váznoucí integrace jimi deklarované nedodržování přístupových podmínek ze strany Unie.