V rotterdamském přístavu pluje kravín. Nizozemci tak reagují na obavy ze stoupající hladiny moře

Nizozemci po staletí bojují s mořem doslova o každý metr půdy. S obavami tak sledují změny klimatu a nárůsty hladin oceánů, a moři se snaží přizpůsobit – vysušují zemi, staví hráze a využívají také samotnou vodní hladinu. Staví na ní nejen domy, ale dokonce i celé farmy. Na historicky první farmě tohoto druhu natáčel v Rotterdamu štáb ČT.

Video Události
video

Události ČT: Plovoucí farma v Rotterdamu

Unikátní plovoucí mléčná farma, v podstatě kravín na moři, se pohupuje na hladině přímo v rotterdamském přístavu. Farma plave na obří betonové vaně, která unese dvě podlaží. V přízemí má úpravnu mléka a hnoje a v prvním patře jsou stáje pro krávy. Budova sbírá vlastní dešťovou vodu, kterou zvířata po úpravě pijí.

Nápad vznikl v roce 2012 poté, co New York zasáhl hurikán Sandy. „Bouře tehdy nejen zpustošila část města, ale město také odřízla a způsobila, že pro celou řadu lidí bylo nemožné dostat se k potravinám,“ vysvětlil zpravodaj ČT Lukáš Dolanský.

„Nápad (na plovoucí farmu) vznikl mimo jiné kvůli tomu, aby taková farma fungovala v rámci samotného města, aby se nemusely dovážet potraviny na stovky či tisíce kilometrů – kdy se převážejí cisterny s mlékem do jednotlivých závodů, kde se zpracovávají, a pak do obchodů – ale aby se všechno vyrábělo na jednom místě, ve městě,“ dodal Dolanský.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT Dolanský: Princip plovoucí farmy lze využít v zásadě na cokoliv

Farma vyrábí a prodává vlastní produkty 

Zařízení funguje jako plnohodnotná farma, kde se vyrábí mléčné produkty. Šetří se tak půda a lidé ve městě mají čerstvé potraviny, které se prodávají přímo na místě. „Jde o chuť. Když to koupíte v supermarketu, tak to nechutná jako tady,“ pochvaluje si zákazník Tom Baldewej.

Navíc se na farmě využívá i odpad, který je ve městě běžně k dispozici. Jako krmivo se tam používají zbytky z obchodů jako zkažené ovoce či zelenina nebo vše, co se nepodařilo prodat. „Jsou to slupky od brambor, je to tráva z fotbalových hřišť nebo golfových hřišť, my lidem ve městě za to dáváme mléko a jogurt,“ dodává majitelka Minke van Wingerdenová.

A funguje to také naopak – využívá se i hnůj z přilehlé zahrady, která je z plovoucího kravína přístupná a kterou mají krávy možnost navštívit. „Ten hnůj se pak používá jako hnojivo v samotném městě,“ dodal zpravodaj ČT.

Plovoucí domy i slepičárna

Farma se dá připojit za remorkér a může z přístavu kdykoli odplout. Tento princip se v Nizozemsku nevyužívá nejen pro zemědělské provozy, ale i pro obytné domy.

„A nebavíme se o hausbótech, ale o opravdu plnohodnotných domech – dvoupodlažních domech, vilách – které se takto v Nizozemsku staví. Když se dokončí, tak se zapřáhnou za remorkér a plují po kanálu na dané místo, kde se postaví ke břehu a připojí lávkou k pevnině,“ popsal Dolanský.

Také mléčná farma je v přístavu připojena k nábřeží a na hladině se hýbe, ale ne výrazně. Kravám pohupování podle majitelky farmy nevadí, mořskou nemoc zvířata dostat nemohou.

O podobný koncept už projevila zájem celá řada měst, třeba New York nebo Šanghaj. A další projekt plánují i přímo v Rotterdamu – na mořské hladině má vzniknout i slepičárna.