Netanjahu otálí se stěhováním z premiérské rezidence. Už také vyvolal pokus o svržení nové vlády

Události: První spor v izraelské koalici (zdroj: ČT24)

Uplynulo jen osm dní od chvíle, kdy nová izraelská vláda získala v parlamentu důvěru a už opozice vedená bývalým Benjaminem Netanjahuem iniciovala hlasování o nedůvěře kabinetu. Netanjahu zároveň sám čelí kritice, že otálí se stěhováním z premiérské rezidence.

Netanjahu dál bydlí v premiérské rezidenci v Balfourově ulici a přijímá tam hosty. Po kritice oznámil, že se vystěhuje do dvou týdnů. Nová vláda přitom získala důvěru již 13. června. Objevila se ale další kontroverze. V úřadě premiéra se ke konci Netanjahuovy vlády údajně skartovaly dokumenty.

„Netanjahu nejprve popřel, že by se to vůbec stalo, pak říkal, že u každého skartovaného dokumentu existuje i digitální kopie a tak dále… Ale je to závažné,“ řekl k tomu politolog Chaim Weizman.

Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek k (ne)stěhování uvedl, že Netanjahu v premiérské rezidenci 12 let bydlel a nemůže se tak vystěhovat během jednoho dne. Druhou věcí však je, že stěhování různě odsunoval, stejně jako předávání agendy novému premiérovi a jeho ministrům. 

Zpravodaj ČT Borek o problémech nové vlády v Izraeli (zdroj: ČT24)

Navíc v rezidenci stále přijímá hosty a dává jí tak oficiální charakter, zmínil zpravodaj. K tomu se pak Netanjahu netají očekáváním, že nová vláda brzy padne. „Budu bojovat proti této nebezpečné levicové vládě s cílem ji sesadit. A s boží pomocí se to stane daleko dříve, než si myslíte,“ řekl bývalý premiér.

I proto Netanjahu vyvolal hlasování o nedůvěře nové vládě po pouhých osmi dnech. Vláda Naftali Benneta toto hlasování přežila, podpořilo ji však jen 60 poslanců, tedy přesně polovina.

Nový premiér Bennet v premiérské rezidenci bydlet nehodlá. Chce zůstat ve svém bytě ve městě Ramat Ganu, kde jeho děti chodí do školy.

Spor o udělování občanství Palestincům

Objevil se také první spor uvnitř nové vládní koalice. Týká se udělování občanství Palestincům, kteří se přivdají nebo přižení do židovského státu. Modelová situace: ona je Palestinka ze Západního břehu, on Arab z Izraele. Otázka zní, jestli má nevěsta automatický nárok na izraelské občanství.

Odpověď hledají zástupci koaličních stran.