Policie dopadla pátého podezřelého z drážďanské krádeže klenotů. Po zboží ale ani stopy

Německá policie dopadla pátého podezřelého v kauze předloňské krádeže historických šperků v Drážďanech. V úterý o tom informovala drážďanská prokuratura, která má vyšetřování případu na starosti. Všichni zadržení patří k arabskému rodinnému klanu z Berlína, jehož příslušníci mají kriminální minulost.

Podezřelá pětice podle kriminalistů v listopadu 2019 vykradla drážďanskou historickou klenotnici Grünes Gewölbe (Zelená klenba). Bulvární list Bild, který je nejprodávanějším v Německu, tehdy hodnotu ukradených cenností vyčíslil až na jednu miliardu eur (25,4 miliardy korun). Zástupci historické instituce ale tvrdí, že hodnota odcizených věcí je nevyčíslitelná.

Policie v souvislosti s případem dlouho nikoho nezadržela, média proto spekulovala, že vyšetřovatelé ani přes vypsanou odměnu 500 tisíc eur (12,7 milionu korun) stopu nemají.

Loni v prosinci ale policie při razii v Berlíně zadržela tři podezřelé a v prosinci pak čtvrtého. Tento týden v pondělí pak podnikla další zátah, při kterém dopadla posledního z hlavní skupiny hledaných. Zadrženým je 22leté dvojče muže, který skončil ve vazbě v prosinci. Vyšetřovatelé hledají ještě tři další muže, kteří podle nich s přípravou činu pomáhali.

Arabský klan Remmových toho má na svědomí víc

Zadržená pětice, která je považována za hlavní strůjce, pochází z arabského klanu Remmových. Ten se v roce 2017 podílel na krádeži stokilogramové zlaté mince Big Maple Leaf v hodnotě zhruba 3,75 milionu eur (95,4 milionu korun) z berlínského Bodeho muzea. Před rokem za tento čin poslal soud tři muže do vězení. Stejně jako v případě šperků z klenotnice, ani minci se doposud najít nepodařilo. Odborníci se obávají, že pachatelé drahokamy vytrhali a cenné kovy roztavili a že stejný osud potkal i minci.

Klenotnice Grünes Gewölbe leží v samém srdci historického drážďanského Starého města a patří k největším v Evropě. Uchovávány jsou zde cenné historické sbírky Saska od renesance až po klasicismus. Vznikla v 16. století a veřejnosti jsou její sbírky přístupné od roku 1724. Název klenotnice byl odvozen od původního malachitového nátěru její klenby.