Situace v Knesetu je dál v patu. Formuje se ale opozice proti Netanjahuovi

Po dvanácti letech ve funkci izraelského premiéra a po 25 letech od okamžiku, kdy se premiérem poprvé stal, čelí Benjamin Netanjahu zřejmě nejvážnější hrozbě, že přijde o moc. Už za necelý týden mu vyprší pověření k sestavení vlády. Předseda pravicové strany Likud sice vyhrál parlamentní volby, ale nedaří se mu najít koaliční partnery. Podle jeho posledního návrhu by o příštím premiérovi mohli lidé rozhodnout v referendu.

Video Události
video

Události: Politické klima v Izraeli

Zdroj: ČT

Pro přijetí zákona o přímé volbě premiéra ale Netanjahu potřebuje 61 hlasů – které by mu ale stačily i pro samotné sestavení vlády. Zatím má Netanjahu podporu jen 59 zákonodárců Knesetu.

Netanjahuova strana Likud získala ve volbách třicet z celkem 120 křesel, dlouholetý premiér má mandát k sestavení vlády do 4. května. „Potřebujeme rychlé referendum, abychom se dostali z politické slepé uličky. (…) Nechme voliče rozhodnout, kdo bude jejich příštím premiérem,“ uvedl Netanjahu.

Podle odborníků oslovených agenturou AFP by referendum mohlo Netanjahuovi umožnit setrvat u moci, ale stejně tak by mohlo vést jen k dalšímu patu. V každém případě by sice voliči rozhodli o osobě předsedy vlády, nijak by ale nezměnili výsledky voleb, počty mandátů a koaliční potenciál jednotlivých stran, připomíná The Times of Israel.

Video Studio ČT24
video

Studio ČT24: David Borek o politické situaci v Izraeli

Zdroj: ČT24

Formování opozice

Proti Netanjahuovi se navíc začínát formovat opozice. „Kromě pasivní opoziční většiny, začíná vznikat i aktivní opoziční většina. Zatím ne v oficiální, ale v neformální podobě,“ říká blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Opozičním silám se navíc už jeden úspěch povedl - 19. dubna dokázaly ovládnout organizační výbor parlamentu. To je klíčový post pro obsazení dalších výborů i pro určování jednacího programu. 

V izraelském tisku se tak logicky začíná spekulovat o konci Netanjahua a začínají se také objevovat jména z opozice, která by mohla v budoucnu převzít ministerské posty. Jako případného předsedu vlády média zmiňují šéfa pravicové strany Naftaliho Bennetta.

„Pokud Likud neuspěje při sestavení vlády, budu v druhém pokusu usilovat o sestavení vlády národní jednoty,“ řekl Bennett.

Zpravodaj ČT Borek dodává, že by mohlo jít o rotační systém, kdy by se po dvou letech místo předsedy vlády vyměnilo – a po Bennettovi by jej převzal Ja'ir Lapid z nejsilnější centristické, liberálně levicové strany Ješ atid.