Macron, Merkelová a Zelenskyj vyzvali ke stažení ruských vojsk od hranic Ukrajiny

Prezidenti Francie Emmanuel Macron a Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj a německá kancléřka Angela Merkelová po společném jednání vyzvali Rusko, aby stáhlo svá vojska od ukrajinských hranic a z obsazeného ukrajinského poloostrova Krymu.

Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj
Zdroj: Reuters Autor: BENOIT TESSIER

Ke zmírnění napětí v ukrajinsko-ruských vztazích by podle Zelenského mohlo přispět i jednání mezi prezidenty USA a Ruska Joem Bidenem a Vladimirem Putinem, na něm by podle ukrajinské hlavy státu měl být ale přítomen i zástupce jeho země, napsala agentura Reuters.

Zelenskyj řekl, že je připraven také na čtyřstranná jednání o situaci na Ukrajině, kterých by se účastnila i Francie, Německo a Rusko. „Chtěl bych, abychom se jednání účastnili všichni čtyři,“ uvedl po jednání s Macronem v Paříži, k němuž se připojila na dálku i Merkelová. Diskutovat by se podle něj mělo o „bezpečnostní situaci na východě Ukrajiny a o ukončení okupace našich území“.

V posledních týdnech stoupá napětí na východě Ukrajiny. Kyjev bije na poplach kvůli soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou a na Krymu a varuje před rizikem ruské „ozbrojené agrese“ pod záminkou ochrany ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Rusko naopak obviňuje Kyjev z provokací.

„Vyzýváme ke stažení těchto sil ve snaze o deeskalaci,“ píše se v prohlášení Berlína citovaném agenturou Reuters.

Zelenskyj podle Reuters v Paříži rokoval také o vstupu Ukrajiny do NATO. Po jednání uvedl, že cítil podporu ze strany Francie zastupované Macronem.

Ukrajina chce do NATO a EU

Už před cestou na jednání dal Zelenskyj rozhovor italskému listu La Repubblica. „Ukrajina nyní potřebuje činy. Nejlepším by bylo udělit jí Akční plán členství v NATO,“ prohlásil s tím, že vstup do Aliance je jedinou možností, jak vrátit zemi mír. Ohradil se také proti tomu, aby sbližování záviselo pouze na vnitroukrajinských reformách. Ty po zemi požaduje Západ kvůli rozbujelé korupci.

Podobně se vyjádřil i v dalším rozhovoru pro francouzský list Le Figaro. K činům ve vztahu k Ukrajině tentokrát vyzval Evropskou unii.

Z ruské strany zazněla ústy kremelského mluvčího Dmitrije Peskova naděje, že Macron s Merkelovou vysvětlí Zelenskému nutnost ukončit „provokace“ na donbaské frontě.

Francie a Německo jsou spolu s Ukrajinou a Ruskem součástí Normandské kontaktní skupiny, která v únoru 2015 uzavřela druhou sadu Minských dohod. Ty ukončily horkou fázi rusko-ukrajinské války na Donbase.

Střet velmocí

Téma ruské agrese proti Ukrajině se promítá také do vztahu mezi Washingtonem a Moskvou. Joe Biden ve čtvrtek přijal sérii kroků, jejichž cílem je potrestat Rusko za údajné vměšování do loňských prezidentských voleb v USA, za kybernetické útoky proti americkým vládním agenturám, agresivní vystupování vůči Ukrajině a další škodlivé jednání. Následně oznámil, že je čas na snížení napětí.

Rusko v pátek ujistilo, že na sankce adekvátně odpoví. O konkrétní podobě odvety podle Peskova rozhodne Vladimir Putin. Za nepřijatelnou označil americkou „vášeň v zavádění sankcí“.

Přesun desetitisíců ruských vojáků a těžké techniky k ukrajinským hranicím a na okupovaný Krym musel vysvětlovat také ruský velvyslanec v Británii. Toho si povolal tamní ministr zahraničí a vyzval ho k ukončení provokací.

Na frontě

Mezi ukrajinskou armádou a Ruskem koordinovanými ozbrojenci v Donbasu pokračuje ostřelování. Ozbrojenci na okupovaných územích obvinili Ukrajinu z minometného ostřelování severních předměstí Doněcka.

Mise OBSE za čtvrtek oznámila 131 porušení příměří na obou stranách, což je méně než v předchozích týdnech.

Od začátku roku roste v oblasti napětí. Na intenzitě nabralo ostřelování na donbaské frontě, které bylo od červencového příměří spíše sporadické. Ukrajina zakázala tři proruské televizní kanály a začala stíhat vlivného politika Viktora Medvedčuka, jehož dceři je Putin kmotrem. Vystupňovala také rétorický a diplomatický tlak ve věci svého směřování do NATO a EU.

Rusko přesouvá k Ukrajině, na okupovaný Krym i do Černého moře nejpočetnější vojska od roku 2015. Tvrdí, že tím nedělá nic mimořádného. Tamní státem ovládaná média také obnovila intenzivní obviňování Kyjeva a Západu z agresivního chování.