Pašinjan odvolal Gasparjana z čela armády v únoru poté, co ho generální štáb 25. února vyzval k odstoupení. Prezident Armen Sarkisjan uvolnění Gasparjana odmítl podepsat, ale v dané lhůtě se neobrátil na ústavní soud s žádostí o stanovisko. Tím by podle premiéra odvolání mělo nabýt platnosti, nicméně verdikt správního soudu situaci zkomplikoval.
Premiérův úřad trval na tom, že Gasparjan byl odvolán a ani soudní rozhodnutí na tom nic nemění, protože odvolání řeší ústava. Následně šéf vlády jmenoval do čela armády Davtjana, což ale prezident rovněž odmítl podepsat. To ovšem podle Pašinjana nic nemění na tom, že Davtjan do funkce nastupuje, protože prezident toto jmenování nezpochybnil u ústavního soudu.
Arménie se ocitla v politické krizi po loňské šestitýdenní válce s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach, ve které Arméni utrpěli porážku. Boje ukončila dohoda zprostředkovaná ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
V arménských rukou sice zůstala většina Náhorního Karabachu, ovládnutého tamními arménskými separatisty na přelomu 80. a 90. let, ale Ázerbájdžán si připsal významné územní zisky.
Opozice od té doby volá po Pašinjanově demisi.
