Pandemie ve světě: Anglie zve na očkování lidi pod šedesát, Rakousko stáhlo po smrti ženy šarži vakcíny AstraZenecy

Anglie začala zvát na očkování proti covidu-19 lidi ve věku 56 a 59 let. Tamní Národní zdravotní systém (NHS) rozeslal v sobotu 850 tisíc pozvánek a stejné množství pošle v pondělí. Rakousko stáhlo šarži vakcíny od AstraZenecy, prošetřuje úmrtí naočkované ženy. Izrael po téměř dvou měsících částečně otevřel hranice a zmírnil další opatření. V novozélandském Aucklandu skončila přísná týdenní karanténa.

Nový Zéland, Auckland
Zdroj: Reuters Autor: Fiona Goodall

„Pozvánky byly rozeslány, když osm z deseti lidí ve věku 65 až 69 let využilo nabídky nechat se naočkovat,“ popisuje NHS. V Anglii dostalo první dávku vakcíny zhruba osmnáct milionů lidí, tedy třetina dospělé populace. V celé Británii jde o jedenadvacet milionů lidí, přibližně jeden milion už dostal i druhou dávku.

Úřady se ale obávají, že stávající očkovací látky budou méně účinné v případě některých variant koronaviru, například té jihoafrické či brazilské. Lékový regulátor MHRA proto umožní zrychlenou registraci upravených přípravků, díky které výrobci nebudou muset znovu provádět klinické testy. Podobná procedura se už používá při registraci očkovacích látek proti chřipce.

Británie, podobně jako Evropská unie, používá k očkování přípravky od společností Moderna, Pfizer/BioNTech a AstraZeneca. Spojené království vykazuje pátý nejvyšší počet nakažených koronavirem na světě. Od začátku epidemie se infekce prokázala u 4,26 milionu lidí. Zhruba 125 tisíc lidí po nákaze covidem-19 zemřelo.

Díky očkování v neděli po téměř dvou měsících otevřel hranice Izrael, který zároveň zmírnil řadu dalších protiepidemických opatření. Do Izraele může přicestovat letecky zhruba tisícovka lidí, příští týden se má kvóta zvýšit na tři tisíce osob. Podle tamního tisku byly otevřeny i některé pozemní hraniční přechody.

„Rozhodnutí o uvolnění letecké dopravy se pořád týká jen Izraelců a vybraných skupin zahraničních pracovníků. Izrael pořád zůstává zavřený pro mezinárodní turisty,“ upozorňuje zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„Je to skvělý den, pro lidi se zeleným pasem otevíráme restaurace, vracíme se k životu,“ nechal se slyšet premiér Benjamin Netanjahu, který se bude snažit na konci března obhájit mandát v parlamentních volbách. I neočkovaní lidé mohou využít zahrádky barů a restaurací. S omezenou kapacitou diváků a účastníků se mohou konat sportovní zápasy či konference.

Rakousko stáhlo šarži AstraZenecy

Rakouský lékový regulátor (Basg) nechal stáhnout jednu šarži vakcíny od britsko-švédské společnosti AstraZeneca. Úřad prošetřuje dva případy možných závažných komplikací po podání látky v dolnorakouském Zwettlu, uvedla agentura Reuters. Jeden z těchto případů je smrtelný.

Případ se týká dvou žen, které podle rakouského tisku pracovaly jako zdravotní sestry v nemocnici ve Zwettlu a dostaly očkování ze stejné šarže. Jedna žena zemřela v důsledku vážných problémů se srážením krve, druhá je ve vážném stavu s plicní embolií.

Stažení šarže úřad považuje za preventivní opatření. „V současnosti neexistují důkazy prokazující příčinný vztah s očkováním,“ uvedl rakouský úřad. Dodal, že problémy se srážením krve mezi popsanými vedlejšími účinky očkování nejsou. AstraZeneca uvedla, že poskytne při vyšetřování plnou součinnost.

Itálie zvažuje přísné restrikce

Epidemiologové varují před příliš rychlým rozvolněním pravidel v devítimilionovém Izraeli. Díky očkování se podařilo výrazně snížit denní přírůstky nakažených koronavirem, a to z deseti tisíc denně v polovině ledna na současných asi 3700. „Naše obavy ale vzbuzuje růst nemocnosti v posledních dnech,“ upozorňuje nicméně hlavní epidemiolog Nachman Ash.

Borek dodává, že politická reprezentace Izraele počítá s tím, že do stavu připomínajícího normalitu by se země měla dostat na konci března či v průběhu dubna, kdy bude dostatečně velká proočkovanost.

Naopak zpřísnění opatření zvažuje italská vláda. Tamní média se odvolávají na prohlášení ministra zdravotnictví Roberta Speranzy. „Druhá vlna stále neskončila, vidíme silný nárůst počtu nakažených kvůli novým variantám, což nás vede k úvaze nynější opatření ještě zpřísnit,“ řekl deníku Corriere della Sera ministr.

Celá země by od poloviny března mohla být na tři až čtyři týdny označena za červenou zónu, v níž by platily nejpřísnější restrikce. Rozdělení do tří barevných zón Řím zavedl loni, letos k červené, oranžové a žluté přidal ještě bílou barvu, v níž platí opatření pouze minimální. Jedinou takovou oblastí je nyní Sardinie.

Aucklanďané opět mohou do kaváren

Striktní karanténu má za sebou největší město Nového Zélandu Auckland. Na záběrech novozélandské veřejnoprávní televize TVNZ byly podle agentury vidět řady lidí v kavárnách, mnozí z nich přitom popisovali, že cítí úlevu.

Vláda nařídila ve městě, kde žije zhruba 1,6 milionu obyvatel, striktní karanténní uzávěru poté, co se objevily případy lokální infekce britskou variantou koronaviru. Lidé mohli opustit bydliště jen kvůli nákupu základních potřeb či výkonu nepostradatelných zaměstnání, v omezeném režimu fungovaly i školy.

Nadále ve městě platí opatření proti šíření koronaviru v podobě omezení veřejných shromáždění nebo povinnosti nosit roušky ve veřejné dopravě. V neděli uplynulo sedm dní, kdy se v zemi neobjevil nový případ lokální infekce, do karantény ale po sobotním pozitivním testu zamířil člen letecké posádky, který přiletěl z Tokia.

Země patří ve zvládání pandemie mezi nejúspěšnější na světě. Přisuzováno je to rychlému zavedení opatření, aktivnímu trasování kontaktů, zavření hranic a povinné karanténě pro cestovatele. Nový Zéland rovněž už zahájil očkovací kampaň.