Na Slovensku začíná sčítání obyvatel. Lidé mají poprvé možnost přihlásit se k druhé národnosti

Na Slovensku začíná sčítání lidu. Bude plně elektronické, občané ale můžou požádat o pomoc asistenta. Novinky se týkají i národnostních menšin. Snižuje se hranice pro uplatnění jazykových práv, takže víc obcí by mohlo v úředním styku používat maďarštinu nebo romštinu. Poprvé navíc bude možné označit dvě národnosti.

Video Události
video

Události: Na Slovensku začíná sčítání obyvatel

Například ve Štvrtku na Ostrove se k maďarské národnosti hlásí 70 procent lidí, komunikovat ve dvou jazycích je tak pro obecní úřad povinnost. „Problém je v tom, že hlavně přenesené kompetence ze státu nejsou podložené těmi dokumenty, které by byly potřebné,“ říká starosta Péter Öry.

Tiskopisy si tak vytvářejí sami a pomáhají i dalším obcím. Na Slovensku jsou jich stovky. Nejen maďarských, ale i romských nebo rusínských. A nejspíš přibydou nové.

„Cílem je lépe poznat národnostní strukturu obyvatel Slovenska,“ vysvětluje zpravodaj ČT na Slovensku Petr Obrovský. Slovenská společnost je podle Obrovského v národnostech o něco pestřejší než ta česká, a tak se očekává výraznější výsledek než ten, který se před deseti lety zjistil při zavedení možnosti v ČR. Tehdy si v Česku vybralo druhou národnost pouze 1,5 procenta lidí. 

Slovenský vládní zmocněnec pro národností menšiny László Bukovszky tvrdí, že se možnost výběru může hodit například lidem ve smíšených manželstvích. „Anebo třeba lidem, kteří se odstěhovali za studiem či prací do velkých měst, cítí se jako Slováci, ale zároveň nezapomínají na své kořeny. Takto mají možnost dát najevo příslušnost k menšinové identitě,“ doplňuje Obrovský. 

Poslanec: „Asimilace Maďarů nabírá tragické rozměry“

Úřední styk ve dvou jazycích měl dosud fungovat tam, kde se ve dvou sčítáních po sobě přihlásilo k národnostní menšině alespoň dvacet procent obyvatel. Po letošním sčítání se ale poprvé uplatní nižší 15procentní hranice. Změní se i způsob sčítání menšin. Poprvé bude možné označit druhou národnost, což je v zahraničí včetně Česka běžná věc.

Kampaň Kerekasztalorg nabádá Maďary, aby svůj původ přiznali. Za dvacet let jich totiž ubylo víc než sto tisíc. U Romů a Rusínů byl trend opačný. Ne všichni ale vidí ve druhé národnosti příležitost. „Asimilace Maďarů na Slovensku nabírá tragické rozměry. Takto položená otázka podsouvá těmto lidem, že není podstatné být příslušníkem jednoho národa,“ míní slovenský poslanec Juraj Gyimesi (OL'aNO).

Tento poslanec chtěl druhou národnost vypustit, statistici to ale odmítli. Vládní zmocněnec ujišťuje, že odpovědi se vyhodnotí ve prospěch menšin. „Vidím v tom vysloveně smysl zpolitizovat toto téma. Jsme připravení reagovat tak, abychom co nejvíc rozšířili menšinová práva,“ ujišťuje zmocněnec slovenské vlády pro národnostní menšiny Bukovszky.

Oba se shodují, že lepší by bylo řídit se otázkou na mateřský jazyk než národnost. To by ale vyžadovalo změnu zákona.