„Nechceme vojenskou diktaturu.“ V Myanmaru vyšly do ulic desetitisíce lidí

Desetitisíce lidí druhým dnem demonstrovaly v myanmarském Rangúnu proti pondělnímu vojenskému převratu. Tisícovky protestujících se sešly také v dalších městech. Podle agentury Reuters jde o největší protesty v zemi od roku 2007. Myanmarská junta v neděli zároveň ukončila zhruba denní blokádu internetu, hlásí světová média.

Nedělní protesty proti puči v myanmarském Rangúnu
Zdroj: Reuters Autor: Stringer

Reuters s odvoláním na interní zprávu OSN píše, že v největším myanmarském městě Rangúnu se demonstrací zúčastnilo šedesát tisíc lidí, v metropoli Neipyijto protestovalo na tisíc lidí a manifestace jsou hlášeny také z dalších měst a dokonce i vesnic. 

Reuters rovněž s odvoláním na video umístěné na Facebooku napsalo, že z města Myawaddy byla při zásahu policie proti demonstrantům slyšet střelba. Na záběrech videa je podle Reuters vidět, jak ozbrojení uniformovaní policisté spěchají k několika stovkám protestujících. Zpočátku nebylo jasné, o jakou munici šlo. Později se podle agentury objevily fotografie, na kterých jsou vidět protestující se zraněními, která jim zřejmě způsobily gumové projektily. 

Obyvatelé Myanmaru demonstrovali navzdory rozsáhlému výpadku internetu, který zemi postihl v sobotu a trval až do neděle. Podle světových médií síť zablokovalo vojenské vedení země. Navzdory těmto snahám byly demonstrace přenášeny na Facebooku, který je hlavním komunikačním nástrojem pro miliony obyvatel Myanmaru. Britská BBC na svém webu rovněž upozornila na omezené telefonické spojení v zemi. Během neděle pak bylo internetové spojení obnoveno.

Protestující v největším myanmarském městě Rangúnu nesli balonky červené barvy, která symbolizuje stranu svržené premiérky, Národní ligu pro demokracii (NLD), a provolávali „Nechceme vojenskou diktaturu! Chceme demokracii!“.

„Už začali s blokováním internetu. Pokud nadále povládnou, uchýlí se k ještě více represím – ve školství, v ekonomice, ve zdravotnictví. Proto tady musíme být,“ řekl Reuters sedmapadesátiletý protestující Thu Thu, který byl za účast na prodemokratických demonstracích zadržen už během předchozí vojenské vlády v pozdních osmdesátých letech.

„Jde o naši budoucnost. Musíme vyjít do ulic,“ cituje Reuters dvaadvacetiletého demonstrujícího.

Protestující rovněž vyjadřovali vzdor třemi zdviženými prsty, tedy gestem známým z americké knižní a filmové série Hunger Games, kde se stalo znakem povstání proti útlaku totalitního režimu.

Zhruba stovka demonstrantů se podle agentury ráno sešla také v pobřežním městě Mulmejn na jihovýchodě země a studenti a lékaři se sešli také v druhém největším myanmarském městě Mandalaj.

Protesty jsou podle Reuters a BBC největšími od takzvané Šafránové revoluce v roce 2007, jejíž hybnou sílu představovali budhističtí mniši, přičemž režim pokojné protesty brutálně potlačil.

Junta chce paralyzovat odpor, říká zpravodaj OSN

Podle agentury AFP policisté u Rangúnské univerzity, kde se demonstrace konala, nasadili speciální jednotky. „Budeme se nadále scházet, dokud nedosáhneme demokracie. Pryč s diktaturou,“ citovala AFP jednoho z demonstrantů.

S nefunkčním internetem se Myanmarem šíří spekulace o osudu Su Ťij a jejího kabinetu. V noci ze soboty na neděli se rozšířila informace, že věznění byli propuštěni, právník Su Ťij to ale vzápětí popřel. „Generálové se snaží paralyzovat občanský odpor a udržet svět ve tmě,“ okomentoval dění v Myanmaru zvláštní zpravodaj OSN Thomas Andrews. Za mřížemi od pondělního puče podle něj skončilo na 160 lidí.

Už v sobotu několik tisícovek lidí v Rangúnu na první velké manifestaci od puče dávalo najevo nesouhlas s posledním vývojem, kdy armáda zadržela vůdkyni Su Ťij a prezidenta Win Myina i desítky dalších politiků a aktivistů a vyhlásila na rok výjimečný stav.

Ve své zemi velmi populární nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij je zadržována v rezidenci v hlavním městě Neipyijto a podle mluvčího NLD se těší dobrému zdraví. Její právník však uvedl, že k ní nemá přístup.

Armáda puč zdůvodnila údajnými podvody při listopadových volbách a generál Min Aun Hlain, který se postavil do čela státu, slíbil jejich vyšetřování. Dění v zemi odsoudila řada států i organizací. V neděli vyjádřil svou solidaritu občanům Myanmaru i papež František a vojenské vedení země vyzval, aby se snažilo nalézt „demokratickou“ harmonii. „Modlím se za to, aby ti, kteří mají zodpovědné pozice v zemi, ukázali upřímnou ochotu sloužit obecnému blahu,“ pronesl v nedělním poselství na Svatopetrském náměstí nejvyšší představitel katolické církve.