Česká humanitární pomoc dorazila do Chorvatska. V místě zemětřesení zaznamenali další záchvěvy

Hasiči dopravili do Chorvatska humanitární pomoc poskytnutou Českou republikou. Hasičský záchranný sbor ČR to uvedl na Twitteru. Česko poslalo balkánské zemi vybavení za zhruba pět milionů korun, mimo jiné stany, spací pytle nebo osvětlovací techniku. Zemi zasáhlo v úterý zemětřesení o síle přibližně 6,3 stupně, které bylo znát i v Česku. V nejpostiženější oblasti měst Sisak, Petrinja a Glina vyvolávají strach následné záchvěvy, cítit byly i v noci na čtvrtek.

Hasiči dopravili do Chorvatska humanitární pomoc
Zdroj: Hasičský záchranný sbor ČR / Twitter

Čtyři nákladní automobily s pomocí vyjely z Česka ve středu odpoledne. O pomoci rozhodlo ministerstvo vnitra. Obsahuje 600 lehátek s matracemi, 1200 spacích pytlů, 1200 přikrývek, deset elektrických topidel a osvětlovací systémy.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v úterý na Twitteru informoval o tom, které věci Chorvatsko požadovalo. O možné pomoci telefonicky mluvili premiéři obou zemí Andrej Babiš (ANO) a Andrej Plenković. Pomoc nabídly i další země a rovněž Evropská komise.

Veřejnou sbírku na pomoc Chorvatsku vyhlásila humanitární organizace ADRA. Peníze ze sbírky půjdou především na zajištění ubytování pro rodiny, které ztratily domov. ADRA Chorvatsko počítá s vyčleněním patnácti tisíc dolarů (320 tisíc korun) pro prvotní pomoc. Tato částka se navýší o peníze vybrané ve veřejné sbírce. Lidé mohou do veřejné sbírky na pomoc Chorvatsku přispět na čísle účtu 66888866/0300, variabilní symbol 511.

Zemětřesení zasáhlo i českou menšinu

Pomoc české vlády i některých samospráv ocenil poslanec chorvatského parlamentu za českou menšinu Vladimír Bílek. Otřesy totiž poničily rodinné domy i sídla krajanských spolků, a to ve městě Sisak a ve vsi Jazvenik, které jsou jen několik kilometrů od epicentra zemětřesení. V centrální části Chorvatska žije okolo deseti tisíc členů české menšiny.

„Bohudík, co se týká krajanů, nikdo není vážně zraněný a ani jsme neměli úmrtí. Je ale vážná materiální škoda, nejvíce na rodinných domech všech lidí v okolí, dále potom na budovách různých institucí,“ popsal pro ČT Bílek.

Česká menšinová rada proto zorganizovala spolu s místními obcemi pomoc pro zasažené lokality. „Začala se sbírat humanitární pomoc ve smyslu jak oděvu, tak potravin, ale stejně tak hygieny a vody. Protože bohužel v těch částech, kde bylo zemětřesení, v tu chvíli nebyl proud, plyn ani pitná voda,“ nastínil Bílek.

Další následné otřesy 

Oblast v centrální části Chorvatska kolem města Sisaku, kterou nejvíce postihlo úterní ničivé zemětřesení, pocítila v noci na čtvrtek další následné otřesy, jež udržují obyvatele v obavách. Evropské seizmologické centrum EMSC oznámilo, že v prostoru města Petrinja zaznamenalo v noci záchvěvy o síle 3,8 a 3,1 stupně.

I když jsou tyto otřesy slabší, mohou způsobit další škody na budovách s již narušenou statikou. Experti upozorňují, že některé otřesy mohou být opět silné.

Úterní zemětřesení dosáhlo přibližně 6,3 stupně a způsobilo značné škody zejména v Petrinji, ale také v blízkém župním správním středisku Sisaku a v dalším městě Glině. Škody ale napáchalo i jinde, včetně Záhřebu, a cítit bylo v řadě okolních zemí, mezi nimi i v Česku a na Slovensku.

Sedm lidí zemřelo

Prakticky srovnána se zemí je vesnice Majske Poljane ležící nedaleko Gliny. O život v této obci přišlo pět ze sedmi obětí katastrofy. První ohlášená oběť, dvanáctiletá dívka, zemřela v Petrinji. Další člověk zahynul v kostele v obci Žažina u Sisaku. Zranění utrpělo několik desítek lidí. Záchranáři v troskách dál pátrají po možných zavalených lidech.

České úřady neinformovaly, že by mezi oběťmi byli i čeští občané. Na českou ambasádu v zemi se ani podle informací ministerstva zahraničí zatím nikdo neobrátil s problémy.

Postižená oblast asi 50 kilometrů jihovýchodně od Záhřebu se chvěje už od pondělí, kdy nejsilnější otřes dosáhl intenzity 5,1 stupně. Do středečního odpoledne seizmologové zaznamenali v rozmezí 58 hodin 66 otřesů. Právě kvůli trvajícím následným otřesům tamní obyvatelé dál zůstávají mimo domy a noci tráví v autech, ve stanech či na jiných bezpečných místech, která zajistily úřady.

Mezi země, které zemětřesení také pocítily, patří Slovinsko, kde se z bezpečnostních důvodů automaticky zastavila jaderná elektrárna Krško. Agentura STA informovala, že v noci na čtvrtek elektrárna provoz obnovila. Zatím běží po testech bez problémů na padesát procent kapacity a zřejmě ještě během dne přejde na plný výkon.