Rusko nevidí možnost, jak v současnosti seriózně jednat s vládou stávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o kontrole zbrojení. Prohlásil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na závěr dvoudenní návštěvy běloruské metropole Minsku. Moskva až dosud neblahopřála Trumpovu soupeři Joeovi Bidenovi k vítězství v prezidentských volbách.
Ruský ministr zahraničí Lavrov nevidí možnost domluvit se s Trumpem na kontrole zbrojení
„Nyní nevidím, jak by bylo možné se nyní s Trumpovou administrativou vážně domlouvat na něčem, co by se týkalo dalšího procesu kontroly nad zbrojením,“ řekl Lavrov podle agentury TASS.
Šéf ruské diplomacie před týdnem znovu vybízel k prodloužení dohody o omezení strategických jaderných zbraní bez předběžných podmínek. Současně ale tehdy dodal, že je třeba vyčkat na vyjasnění politické situace v USA.
Deník Kommersant tehdy k tomu napsal, že Rusko „si ze dvou zel vybírá to rychlejší“: Moskva by se na prodloužení dohody chtěla dohodnout ještě se stávajícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ale to se až dosud nepodařilo, a tak Moskva zvažuje i náhradní variantu, že se na smlouvě domluví s Joem Bidenem, který se po vyhraných volbách už prohlásil za příštího amerického prezidenta. Až se jím 20. ledna stane, může hrozit časová tíseň, protože smlouva vyprší 5. února, a tak Moskva ještě „dává Trumpovi šanci předstihnout Bidena“ – alespoň v prodloužení smlouvy, uvedl list.
Smlouva z Prahy brzy vyprší
USA s Ruskem podepsaly v roce 2010 na Pražském hradě smlouvu označovanou jako nový START nebo START 3, která omezuje počty strategických jaderných zbraní. Její platnost vyprší v únoru 2021. Smlouva může být prodloužena o pět let, pokud se na tom signatáři dohodnou. Washington a Moskva však dosud nedospěly v tomto směru k dohodě.
Lavrov v Minsku jako „naprostou lež“ odmítl informace o ruských kontaktech s běloruskou opozicí, zatímco jeho hostitel se zapřísahal, že v Minsku žádná revoluce nebude.
V Bělorusku už více než 100 dní trvají protesty proti autoritářskému režimu Alexandra Lukašenka, kterého v srpnu úřady znovu vyhlásily vítězem prezidentských voleb. Ty opozice odmítá jako zfalšované. Uznat je odmítla i Evropská unie, která zavedla proti Lukašenkovi a jeho spolupracovníkům sankce za falšování voleb a porušování lidských práv při potlačování protestů.
Sám Lukašenko Lavrova podle TASS ujistil o připravenosti Běloruska k „posílené intenzifikaci“ vztahů s Ruskem.
Rusko podle Lavrova zvažuje, zda má smysl usilovat o spolupráci s EU. „Už nepřemýšlíme nad tím, jak vést tyto záležitosti, zda jako obvykle, či nikoliv jako obvykle, ale vůbec zvažujeme, zda vůbec stojí za to mít s bruselskými strukturami něco do činění, pokud fungují nynějším způsobem,“ prohlásil ministr podle agentury Interfax. Za příčinu této situace pokládá, že řada členských zemí EU si nepočíná vůči Rusku partnersky, ale často nepřívětivě – a právě takové chování podle něj Unie schvaluje.