Všech patnáct lidí zatčených v souvislosti s pondělním teroristickým útokem ve Vídni pochází z prostředí radikálních islamistů, osm z nich už bylo dříve trestáno. Oznámili to ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) a představitelé policie. Podle nich nyní kromě Rakouska a Švýcarska, kde byli v úterý zadrženi dva lidé, běží vyšetřování ještě v jedné další nejmenované zemi. Okolnosti útoku vyšetří nezávislá komise, potvrdil vicekancléř Werner Kogler (Zelení). Komise by měla vyšetřit možná pochybení úřadů, které si nepředaly varovné informace o útočníkovi.
Zatčení kvůli útoku ve Vídni jsou radikální islamisté. Možná pochybení úřadů vyšetří komise
Podle Franze Rufa z ministerstva vnitra všechny dosud zatčené spojuje fakt, že patří k radikálnímu islamistickému prostředí. „Proto máme dobrou znalost toho, jak vypadalo okolí pachatele,“ řekl Ruf, který vyvrátil spekulace rakouských médií, že policie chystala na tyto lidi zátah, což útočníka bezprostředně přimělo k akci. „Proti útočníkovi a 15 zatčeným jsme žádnou operaci nepřipravovali,“ uvedl Ruf.
Zatčeným je mezi 18 a 28 lety a pocházejí z rodin migrantů, někteří nemají rakouské občanství. Z osmi dříve trestaných byli čtyři odsouzeni za činy související s terorismem, dva za násilné trestné činy a dva za pokus o vraždu ze cti v Linci. Podle agentury APA rakouským vyšetřovatelům pomáhají i zaměstnanci evropské policejní agentury Europol.
Komise prošetří postup úřadů
Spolkový úřad na ochranu ústavy a pro boj s terorismem (BVT), což je rakouská civilní zpravodajská služba, dostal od slovenské tajné služby informace, že se pozdější pachatel útoku, který byl v Rakousku dříve odsouzen za teroristické spolčení, pokoušel v létě na Slovensku koupit munici.
Informace se nedostala k justici, která mohla mladíka, podmínečně propuštěného po odsouzení za terorirstické spolčení, nechat zatknout. Dvacetiletý rodilý Vídeňan Kujtim Fejzulai v metropoli tento týden zabil čtyři lidi a přes 20 jich zranil, policisté ho poté zastřelili.
Pachatel útoku byl odsouzen v dubnu 2019 kvůli teroristickému spolčení poté, co se pokusil odcestovat do Sýrie, aby se tam připojil k takzvanému Islámskému státu (IS). Už na začátku prosince byl ovšem podmíněně propuštěn a povinně se účastnil deradikalizačního programu.
Andreas Zembaty z organizace Neustart, která program zajišťovala, agentuře APA řekl, že Fejzulai se po celou dobu musel pravidelně setkávat s kurátory, i když měl bydlení i práci. Za „neškodného a napraveného“ ho prý organizace nikdy nepovažovala.
Vicekancléř Kogler slíbil, že okolnosti útoku a možná pochybení úřadů vyšetří nezávislá komise.
Kritika ze strany opozice
Lepší koordinaci a sdílení informací v parlamentu slíbili ministr vnitra Karl Nehammer (ÖVP) a ministryně spravedlnosti Alma Zadicová (Zelení). Podle nich by měli být lidé odsouzení za trestné činy související s terorismem po propuštění důkladněji monitorováni.
Vládu tvrdě kritizovala opozice, podle ní úřady jednoznačně selhaly a podcenily riziko, které pachatel představoval.
Nehammerův předchůdce ve funkci ministra vnitra Herbert Kickl z pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) vládě vyčetl, že se snaží své pochybení prezentovat jako „chybu komunikace“. „To čemu říkáte komunikační pochybení, bylo rozsudkem smrti pro čtyři lidi,“ řekl a vyzval Nehammera k odstoupení.
„Máme tu čtyři mrtvé, i když úřady měly jasné signály, že od teroristy hrozí nebezpečí,“ odsoudila vládu šéfka opozičních sociálních demokratů (SPÖ) Pamela Rendiová-Wagnerová.
Kurz: Je potřeba rozšířit kompetence pro boj s terorismem
Rakouské bezpečnostní složky by měly mít širší pravomoci v boji s islamistickými extremisty, aby mohly na nebezpečné radikály důkladněji dohlížet, řekl během mimořádného zasedání parlamentu kancléř Kurz.
„Rakouské úřady od justice přes policii až po kontrarozvědku nemají vždy zákonné prostředky na to, aby dozíraly na islamistické extremisty a další pachatele a v případě nutnosti je izolovaly,“ řekl Kurz.
Podle něj by se ale nemělo stát, že v zemi může nerušeně žít člověk, který sympatizuje s teroristickým hnutím. Kurz také vyzval k reformám uvnitř Spolkového úřadu na ochranu ústavy a pro boj s terorismem (BVT).
„Spolkový úřad na ochranu ústavy a pro boj s terorismem v posledních letech z nejrůznějších důvodů utrpěl četné škody. Ty je teď třeba napravit,“ řekl bez podrobností.
K teroristickým útokům došlo nedávno také ve Francii. Tamní prezident Emmanuel Macron oznámil, že navrhne zásadní reformu takzvaného schengenského prostoru volného pohybu. Přednese ji na prosincovém summitu Evropské unie. V rámci boje s terorismem a nelegální migrací chce také zdvojnásobit počty kontrol na hranicích Francie na 4800 osob.