Spojené státy se probouzejí do prezidentských voleb

Spojené státy se probouzejí do volebního dne. Miliony Američanů volí příštího šéfa Bílého domu

Spojené státy v úterý čeká vyvrcholení mnohaměsíční politické bitvy, kterou oba její hlavní aktéři líčí jako zápas o samotné základy země. Američané za pokračující krize vyvolané nemocí covid-19 dokončí výběr svého budoucího prezidenta a kromě vysoké volební účasti lze čekat i spory o legitimitu výsledků. Hlavní otázkou je, zda stávající republikánská hlava státu Donald Trump obhájí svůj mandát, nebo ho v Bílém domě vystřídá jeho demokratický rival Joe Biden. Čekání na definitivní odpověď může trvat i několik dní.

 

O napětí v americké společnosti svědčí i zaznívající varování před možnými násilnostmi; úřady i podniky se připravují na možnost povolebních nepokojů, zatímco občané v posledních měsících v rekordní míře nakupují zbraně. Polarizaci a vášně jen posiluje záplava dezinformací objevujících se na sociálních sítích.

V USA jsou tak předpoklady pro dramatický závěr volebního cyklu. „Ještě nikdy nebyli voliči postaveni před jasnější volbu mezi dvěma stranami, dvěma vizemi,“ řekl prezident Trump na srpnovém sjezdu Republikánské strany. Podobně se před několika dny vyjádřil i Biden, podle kterého by kontrast v „souboru hodnot“ dvou prezidentských kandidátů nemohl být větší. 

Od loňského jara, kdy bývalý viceprezident ohlásil, že bude potřetí kandidovat na prezidenta, zažily USA sérii historických událostí. Hlava státu čelila ústavní žalobě kvůli údajnému zneužití funkce, zemi zachvátila největší vlna protestů za poslední dekády, rekordně ničivá sezona požárů na západě zdevastovala tisíce obydlí. A vypukla epidemie, která nabourala ekonomiku a způsobila smrt nejméně 230 tisíc obyvatel.

Biden kritizuje prezidentův přístup k epidemii, Trump demokratovi vyčítá zkorumpovanost

Všechny tyto události se promítly do předvolebního boje, nicméně polemiky o konkrétních politických plánech v něm poněkud zastínilo vymezování se vůči druhé straně. Senátor a bývalý viceprezident Joe Biden kritizoval zejména přístup současné administrativy k epidemii, kterou Trump od počátku zlehčuje.

Demokratický kandidát plánuje v případě zvolení zvýšit daně pro korporace a nejbohatší Američany nebo zahájit transformaci ekonomiky související s klimatickými změnami, v jádru jeho kampaně jsou však sliby o sjednocování země a hájení demokratických norem. Biden od počátku hovoří o „boji o duši tohoto národa“.

Ještě markantnější je trend u stávající hlavy státu Donalda Trumpa, který svého rivala označuje za zkorumpovaného či za loutku radikální levice a neustále přichází s novými scénáři ohledně jeho případné vlády. Minulý týden například prohlásil, že Bidenovo vítězství by znamenalo konec „svateb, Dne díkůvzdání, Vánoc i 4. července“.

Pokud jde o cíle pro další mandát, hovoří Trump o dokončení zahájené práce a obnovení stavu, který označuje jako „nejlepší ekonomika v dějinách země“. I proto jsou letošní volby některými vnímány jako referendum o dosavadním prezidentství Donalda Trumpa.

Kromě dvou hlavních favoritů Demokratické i Republikánské strany mají o křeslo v Oválné pracovně veliký zájem i nezávislí kandidáti. Své zástupce totiž mají na hlasovacích lístcích i menší strany a kandidovat v prezidentských volbách mohou rovněž nezávislé osobnosti.

O Bílý dům se utká dvojice sedmdesátníků, Donald Trump a Joe Biden
Zdroj: ČT24, Reuters
Autor: David Randuška

Viceprezidenti a sponzoři

Trump však nemá u svých spolustraníků tak jednoznačnou podporu. Dříve Bidena totiž veřejně podpořil například exministr zahraničí Colin Powell, bývalý guvernér Ohia John Kasich či někdejší šéf Trumpovy komunikace Anthony Scaramucci. Proti Trumpovi se navíc vyslovilo minimálně devatenáct jeho bývalých zaměstnanců, a to přímo z vysokých vládních pozic.

Oba aspiranty na prezidentské křeslo ve volbách podporují jejich viceprezidentští kandidáti. Zatímco Trumpa na tomto poli zastupuje jeho dosavadní viceprezident Mike Pence, Biden si za svou pravou ruku zvolil senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou.

Oba prezidentští kandidáti se rovněž těší široké podpoře jak napříč americkou veřejností, tak i různými sponzory, kteří jejich volební kampaně financují. Miliony dolarů na podporu svého oblíbence se nebojí utratit jak vlivní podnikatelé, skupiny nebo korporace, tak i třeba herci, zpěváci nebo jiné celebrity.

Volby do Senátu i Sněmovny reprezentantů

Dynamika a společenské pnutí se podle analytiků nevztahují jen na volbu prezidenta, ale také na souběžně probíhající výběr poslanců Kongresu; Američané totiž kromě hlavy státu zvolí také 35 senátorů a celou novou Sněmovnu reprezentantů.

Zatím mají více důvodů k optimismu stoupenci Demokratické strany, která by podle modelů mohla od příštího roku ovládat obě komory Kongresu. Demokratu Bidenovi zase průzkumy přisuzují zhruba osmibodové vedení v preferencích na úrovni celých USA, přičemž jeho náskok se od jara mění jen minimálně.

Jenže v prezidentské volbě rozhodují hlasy takzvaných volitelů, které se kandidátům přidělují za vítězství v jednotlivých státech. I při přepočtu vyznívají aktuální čísla lépe pro Bidena, průzkumy však nelze brát jako předpověď výsledku.

Vývoj je nevyzpytatelný i v důsledku organizace voleb, kterou poznamenaly obavy ze šíření koronaviru. Pandemie přinesla boom korespondenčního hlasování, s nímž se pojí potenciální průtahy při vyhlašování výsledků. Hlasy odevzdané na dálku se sčítají obtížněji než ty z volebních místností, navíc v některých státech může proces začít až v úterý.

Zároveň platí, že o korespondenční hlasovací lístky byl větší zájem mezi demokraty, v závislosti na harmonogramu jejich sčítání se tak mohou výsledky během procesu vyhlašování výrazně měnit a není vyloučeno, že v důležitých státech, jako je Michigan nebo Pensylvánie, nebude o vítězi jasno celé dny. 

V USA probíhá hlasování už týdny 

Pokud by například některý stát hlásil velmi těsný výsledek a zároveň by byl klíčový pro vyústění celého souboje o Bílý dům, lze očekávat protesty a právní kroky. Kolem pravidel voleb se už řadu týdnů vedou napříč USA desítky soudních sporů a nově například republikáni v Texasu požadují zneplatnění více než 100 000 hlasů odevzdaných v Houstonu. 

Lidé v USA hlasují už několik týdnů, jednak na dálku, jednak v předčasně otevřených volebních místnostech. Spekuluje se o tom, že volební účast by letos mohla být nejvyšší za poslední dekády. V roce 2016 dosáhla 55,5 procenta, když hlasovalo bezmála 140 milionů lidí. Letos se do voleb už před hlavním termínem zapojilo na 100 milionů Američanů.

O příštím prezidentovi Spojených států bude jasno, až americké komise sečtou odevzdané hlasy voličů včetně všech korespondenčních. Poté začne několikaměsíční proces předání moci z rukou stávajícího prezidenta jeho nástupci.

Nově zvolený prezident USA se své inaugurace tradičně dočká na začátku roku následujícího po volbách. Ceremonie oficiálního uvedení do úřadu nové hlavy státu by se měla odehrát 20. ledna, a to před budovou amerického Kapitolu ve Washingtonu, D.C.