Dříve nepřípustné se stává realitou, komentuje zpravodaj ČT „velké obejmutí se mezi Izraelem, Bahrajnem a Emiráty“

Izrael a Bahrajn v neděli podepsaly dohodu o oficiálním navázání diplomatických styků. V úterý by měly Izrael a Spojené arabské emiráty (SAE) podepsat dohodu o komerčních letech. Na normalizaci vztahů s Izraelem se Bahrajn a Spojené arabské emiráty dohodly v polovině září, nyní zúčastněné země tento proces dovršují.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj ČT Borek: Neujasněný oficiální vztah Arabů k Izraeli dlouho komplikoval některé mocenské aliance

K podpisu dohody mezi Izraelam a Bahrajnem došlo v bahrajnské metropoli Manámě, kam izraelská delegace přiletěla v doprovodu amerického ministra financí Stevena Mnuchina. Agentura AP citovala vysokého izraelského představitele, podle nějž podpis dohody umožní v příštích měsících oběma zemím vzájemné otevření velvyslanectví.

Mnuchin dohodu označil za významný krok k regionální stabilitě. Při ceremoniálu v Manámě bylo podepsáno rovněž několik memorand o porozumění, která zahrnují oblast obchodu, letectví, telekomunikací, financí, bankovnictví a zemědělství.

Dál se izraelská delegace chystá do Spojených arabských emirátů. V úterý by obě země měly podepsat dohodu o provozování 28 komerčních letů týdně mezi letištěm v izraelském Tel Avivu a městy Dubaj a Abú Zabí v SAE. Kabinet SAE už v pondělí ratifikoval dohodu o navázání plnohodnotných diplomatických vztahů s Izraelem, kterou zástupci obou zemí podepsali ve Washingtonu v září. Izraelská vláda a parlament dohodu ratifikovaly minulý týden.

„Spolu budou SAE a Izrael lépe připraveny ke konfrontaci s maligními hrozbami ze strany íránského režimu, jeho zástupců a dalších extremistických skupin,“ uvedl americký ministr financí Mnuchin v Abú Zabí u příležitosti prvního obchodního summitu navazujícího na dohody. Akce se zúčastnila také izraelská delegace. SAE a Izrael již podepsaly od poloviny srpna, kdy oznámily navázání vztahů, řadu obchodních smluv.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu uvedl, že dohody přinesou skutečný mír mezi národy, včetně ekonomického míru. „Zejména v době koronaviru to je moc důležité. Mír v investování, který posílí naši ekonomiku a umožní nám ještě více pomoci izraelským občanům,“ řekl.

Jde o byznys i Írán 

Podle zpravodaje ČT Davida Borka lze ve vztazích Izraele s oběma arabskými zeměmi najít jak prvky „pozitivní definice“, tak prvky „negativní definice“.

„Ta pozitivní definice je v tom, že se jedná o ekonomicky rozvinuté země, které na tom mohou jenom vydělat. Ostatně neformální byznysové styky tam byly už několik let. Je to vztah dvou postindustriálních kapitalistických společností. Ta negativní tam je také, tedy –⁠ pojďme spojit síly proti Íránu, pojďme spojit síly proti společnému nepříteli,“ vysvětlil.

I Spojené státy, které sehrály v jednáních roli prostředníka, si od posílení spolupráce zemí v Perském zálivu slibují případné ekonomické zisky. Především ale doufají, že si tak vytvoří val proti Íránu.

Také Borek uvádí, že americký aspekt v dohodách je vojenský. Američanům šlo o spojení sil jejich spojenců v regionu – Izraele na jedné straně a sunnitských monarchií na druhé straně – proti Íránu, vysvětlil zpravodaj. Roli podle něj hraje i určitý „romantizující“ aspekt.

„Všichni američtí prezidenti jsou do jisté míry fascinováni Blízkým východem, příslibem míru a bonusy pro domácí americké publikum v případě dosažení takového míru. Do jisté míry je tam ten romantizující prvek – já americký prezident budu tím, který docílí historického průlomu,“ míní Borek.

„To, co bylo před třiceti lety nepřípustné – aby byl Izrael spojencem, do jisté míry i vojenským spojencem některých arabských států – se nyní stává realitou.“

David Borek

zpravodaj ČT na Blízkém východě

Palestinci na vedlejší koleji

Postup SAE a Bahrajnu kritizují Palestinci, podle nichž se tak obě země odklonily od dosavadního principu, podle nějž sbližování arabských zemí s Izraelem mělo začít až po vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu. Proti dohodě protestovali i doma a v cizině žijící Bahrajnci.

Palestinci jsou si v tuto chvíli vědomi, že zažívají porážku. „Palestinci si v 90. letech a ještě v první dekádě tohoto století mohli být vědomi toho, a mohli mít pocit, že jsou do jisté míry středobodem nejen americké politiky na Blízkém východě,“ upozorňuje Borek.

„A o tento pocit, že oni jsou tím ústředním kamenem, okolo kterého se bude stavět architektura Blízkého východu, o toto přesvědčení oni přišli,“ uzavřel zpravodaj ČT s tím, že izraelsko-palestinský konflikt sice není opomenutý úplně, ale zůstává nyní druhotným. 

Mírové dohody s Izraelem podepsaly v minulosti jenom dvě arabské země –⁠ Egypt a Jordánsko. Letadlo s izraelskou delegací v pondělí letělo přes vzdušné území Saúdské Arábie. Tento tradiční spojenec USA a regionální mocnost ale zatím naléhání Washingtonu normalizovat vztahy s Izraelem nevyslyšel.