Události: Antidiskriminační zákon v Německu
Videozáznam, kde je policista terčem brutálního útoku při masových nepokojích ve Stuttgartu, na konci července otřásl mnoha Němci. Spustila je zcela nečekaně kontrola mladíka podezřelého z držení drog. Vzápětí se několik set mladých lidí pustilo do ničení a rabování obchodů. A také do dalších útoků na policisty. Stejně jako o měsíc později ve Frankfurtu.
Thomas Spaniel slouží u kriminální policie už desítky let. Násilí proti lidem v uniformách se podle něj mění v nebezpečný trend. „Ty záběry ze Stuttgartu a Frankfurtu jsou smutné. V Berlíně ale k podobným scénám dochází takřka denně,“ poznamenal.
Spolková země Berlín přitom schválila takzvaný antidiskriminační zákon, který na policisty klade mimořádně tvrdé nároky. Teď jsou to oni, kdo musí v případě stížnosti dokázat, že při zatčení nebo kontrole nikoho nediskriminovali kvůli rase, náboženství, věku a celé řadě dalších kritérií.
Berlínský ministr vnitra Andreas Geisel uvedl, že pětatřicet procent obyvatel má kořeny mimo Německo „Policie častěji kontroluje ty, kdo jednoduše vypadají jinak,“ přiznal.
Opozice mluví o útoku na akceschopnost policistů
Zákon tedy obrací dosavadí postup. Kdo podává stížnost, nemusí pro ni mít důkazy. Naopak, policie musí prokázat, že nechybovala. Pro berlínskou pravicovou opozici jde o útok na akceschopnost policistů.
„Když například příslušník některého z arabských klanů vznese stížnost, že je vyšetřován jenom kvůli arabskému původu, zatlačí policii do defenzivy,“ vysvětlil šéf poslanecké frakce CDU Burkard Dregger.
Podle Thomase Spaniela z policejních odborů je to práce navíc. „Také jsem automaticky v podezření, že někoho diskriminuji,“ uvedl.
Ministr vnitra Horst Seehofer dokonce pohrozil, že nebude posílat do Berlína federální policii. Jeho postoj změnil až ústupek berlínské vlády. Zákon zůstává v platnosti. Všechny náklady s ním spojených soudních řízení proti federálním policistům ale ponese hlavní město.