Tři války a sjednocené Německo. Drážďanská výstava ukazuje vliv konfliktů na vznik velmoci

Národ vzešlý z války. Tak zní titul ambiciózní drážďanské výstavy popisující roli, jakou sehrály při vzniku Německa konflikty devatenáctého století. Mezi nimi i ten proti Rakousku-Uhersku, který rozhodla v červenci 1866 bitva u Hradce Králové. 

Video Události
video

Události ČT: Drážďanská výstava o sjednocení Německa

Tři války během sedmi let vedl takzvaný železný kancléř a sjednotitel Německa Otto von Bismarck. A to proti Dánsku, Rakousku-Uhersku a Francii. Na začátku té první, v roce 1864,  tvořila budoucí Německo ještě nepřehledná změť států.

Na konci té poslední, po porážce Francie roce 1870 a po uzavření mírové smlouvy o rok později, už stála sjednocená velmoc. „Společné tažení proti Francii pomohlo vytvořit pocit německé identity,“ podotýká historička Katja Protteová. Součástí německé identity se stal také zdroj pozdějších katastrof 20. století –⁠ obdiv Němců k armádě.

Až do překvapivého triumfu nad Francií roce 1870 přitom visely von Bismarckovy plány na vlásku. Třeba i před začátkem bitvy u Hradce Králové, počtem vojáků největší bitvy na českém území. „Válka byla velmi nepopulární a jen díky tomu, že byla tak krátká, se proti ní nezvedl silnější odpor,“ vysvětlil historik Gerhard Bauer.

Jaké rozpory provázely vznik jednotného Německa, odráží už samotná skutečnost, že výstava o jeho sjednocení se odehrává ve velkolepé budově vojenského historického muzea v Drážďanech, tedy v metropoli Saska. Saští vojáci přitom ještě v roce 1866 bojovali po boku vojáků z českých zemí proti von Bismarckovu Prusku. O čtyři roky později už ale saští vojáci bojovali po boku Prusů proti Francouzům.

„První evropské moderní války“

Konfliktům, které hrály důležitou roli při vzniku Německa, se přezdívá první evropské moderní války. Objevili se v nich třeba předchůdci kulometů fungující na podobném principu, který dodnes používá americká armáda. Proti pokusům zásobovat obleženou Paříž balony zase Prusové nasadili první předchůdce protiletadlových děl.

„Začaly se používat telegrafické depeše. A lidi fascinovalo, že mohou válku na dálku prožívat,“ dodává historička Protteová. Ne všechny Němce ale zachvátil obdiv k válečným triumfům. Jejich strůjce, Otto von Bismarcka, se pokusil zastřelit republikánský atentátník.