Evropský parlament schválil pomoc unijním zemím. Vyzval k vydání společných dluhopisů

Evropský parlament (EP) v pátek schválil balíček návrhů pomoci zdravotnictví a ekonomikám postiženým koronavirem. Europoslanci hlasující na dálku výraznou většinou podpořili desítku úprav unijních norem umožňujících pružné využití fondů Evropské unie v současné krizi. Parlament také přijal usnesení vyzývající státy ke schválení masivního plánu obnovy hospodářství včetně vydání společných dluhopisů, k nimž jsou některé země skeptické.

Poslanci již podruhé jednali za mimořádných okolností způsobených koronavirovými omezeními. Protože velká většina z nich zůstala doma, debatovali za pomoci videokonference a hlasovali e-mailem.

Z téměř sedmi stovek hlasujících podpořilo jednotlivé návrhy většinou více než šest set poslanců. Schválili tak například možnost nevyčerpané kohezní peníze z víceletého rozpočtu končícího letoškem využít pro zdravotnictví a pomoc firmám. 

Po březnovém uvolnění 37 miliard eur (přes bilion korun) tak budou státy moci ze strukturálních fondů čerpat další peníze bez zvláštních podmínek, navíc s větší pružností převodů mezi jednotlivými fondy a mnohdy i bez státního spolufinancování. 

Poslanci odsouhlasili také uvolnění tří miliard eur na pomoc zdravotnictví včetně nákupů testovacích sad či poskytnutí finanční pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatel.

Schválili rovněž navýšení financí pro Evropské centrum pro prevenci nemocí a kontrolu či uvolnění dalších peněz na organizaci návratů občanů EU z mimoevropských zemí.

„Musím ocenit flexibilitu, s jakou Evropský parlament dokázal reagovat. Pomoc státům, které bojují s pandemií, musí být efektivní a musí se k nim dostat co nejrychleji. Každé zaváhání může být osudné,“ komentovala hlasování česká liberální europoslankyně Martina Dlabajová.

Těsnějším poměrem hlasů 395 ku 171 – dalších 128 se zdrželo – přijal europarlament nezávazné usnesení vyzývající státy ke schválení robustního plánu obnovy ekonomik po odeznění pandemie.

Plán bude obsahovat společné dluhopisy 

Jeho součástí mají být podle poslanců i společné dluhopisy, po nichž volají zejména nejzasaženější jihoevropské země jako Itálie a Španělsko. Naopak Německo či Nizozemsko, které tradičně vyznávají fiskálně zdrženlivou politiku, na společné sdílení dluhu nechtějí přistoupit.

„Je to nástroj, po němž volají mnozí. Musíme zajistit, že výdaje zemí budou vzájemně sdílené,“ prohlásil po hlasování předseda EP David Sassoli. Plán ekonomického oživení bude hlavním tématem videokonference unijních lídrů příští čtvrtek.

Poslance zneklidňuje dění v Maďarsku a Polsku

Poslanci v usnesení rovněž dali najevo obavy z vývoje v Maďarsku a Polsku. Maďarská vláda získala v rámci nouzového stavu časově neomezené možnosti řídit zemi pomocí dekretů, polská zase narychlo prosadila úpravu volebního zákona, aby se mohly v době pandemie konat prezidentské volby, jejichž favoritem je vládě nakloněná současná hlava státu.

EP vyzval Evropskou komisi, aby urychleně ověřila, zda jsou všechny kroky obou zemí v souladu s unijním právem. Proti rezoluci hlasovali poslanci nesouhlasící s vydáním dluhopisů, zástupci polské a maďarské vládní strany ji zase nepodpořili kvůli zmínce o svých zemích.

Maďarský premiér Viktor Orbán
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Zoltan Mathe
Spory vyvolal i bod vyzývající provozovatele sociálních sítí, aby aktivně zjišťovali a odstraňovali dezinformace a projevy nenávisti. Podle části europoslanců automatické filtry textu, které k tomu využívají velké internetové platformy jako Facebook, ohrožují svobodu projevu.

„Měli bychom pracovat na rozvoji a propagaci důvěryhodných zdrojů místo toho, abychom zaváděli automatizované filtry sociálních médií. Ty jsou z podstaty nespolehlivé a mohu z vlastní zkušenosti potvrdit, že už nyní kvůli nim dochází k odstraňování relevantních informací,“ uvedl český místopředseda EP Marcel Kolaja, který kvůli tomu spolu se svými pirátskými kolegy usnesení nepodpořil.

Zákonodárci navrhli posílení pravomocí

Přijatá rezoluce také vyzývá k vytvoření fondu solidarity obsahujícího nejméně padesát miliard eur, který by podpořil zdravotnictví jak během krize, tak po ní.  Parlament rovněž navrhl posílení pravomocí unijních institucí pro případ obdobného ohrožení, aby mohla EU napříště rychleji reagovat a koordinovat společná opatření.

V současnosti jsou pravomoci související s ochranou zdraví v rukou členských států, které je obvykle v podobně citlivých otázkách nechtějí svěřovat unijním orgánům.