Koronavirus byl potvrzen u více než milionu lidí

Události: V Německu roste počet nakažených, Rusko prodlužuje mimořádná opatření (zdroj: ČT24)

Počet lidí, u kterých byla potvrzena nákaza novým typem koronaviru, celosvětově překonal hranici jednoho milionu. Ve čtvrtek večer to oznámila agentura Reuters s odvoláním na americkou Univerzitu Johnse Hopkinse, která šíření nákazy dlouhodobě sleduje. Z nemoci COVID-19 se dosud uzdravilo 208 tisíc pacientů, přes 51 tisíc lidí v souvislosti s ní zemřelo.

On-line přenos
Šíření koronaviru – do dubna
23:14

Tři fotbalisté Fiorentiny a čtyři hráči Sampdorie Janov se nakazili novým typem koronaviru. Oba italské kluby o tom informovaly po vyhodnocení výsledků testů, které provedly před návratem k tréninku po dvouměsíční pauze zaviněné pandemií nákazy covid-19.

23:10
Česká televize

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v rozhovoru pro ČT také potvrdil, že NATO se nyní připravuje na možnou druhou vlnu koronaviru. Popsal, že Aliance proto spustila i nový operační plán.

22:06

Řecko oznámilo, že ve snaze zachránit aspoň část zisků z letní turistické sezony začne postupně otevírat antické památky a muzea. Země by se pro cestující ze zahraničí měla otevřít od července.

Dramatická situace je nyní ve Spojených státech. Prezident Donald Trump Američany upozornil, že zemi čeká několik strašných týdnů. Šéf Bílého domu řekl, že nevyhlásí karanténu na celém území USA, protože počty nakažených se v jednotlivých amerických státech liší. Vysvětloval také, že když se dozvěděl o „závažnosti“ nového typu koronaviru, přestal nákazu přirovnávat ke chřipce, jak to dělal v prvním období pandemie. 

Podle posledních statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nákaze koronavirem ve Spojených státech podlehlo už více než pět tisíc lidí. Celkem země eviduje už více než 230 tisíc nakažených. 

Nejhůře zasaženým místem je stát New York, kde zemřelo přes 2300 lidí. V bohatších čtvrtích města New York osídlených hlavně bělochy, například na Manhattanu nebo v některých částech Brooklynu, jsou počty nemocných nižší.

Naopak v Queensu, kde žijí ve větší míře Afroameričané a příslušníci menšin, je rozšíření koronaviru i mnohonásobně vyšší, upozornila agentura AP.  Důvodem je podle průzkumu nižší životní úroveň tamních obyvatel, která vede k většímu počtu lidí žijících v jedné domácnosti.

V USA rychle přibývá nakažených koronavirem
Zdroj: AP/Chris Pizzello/ČTK

Trump nařídil výrobu ventilátorů

Na newyorském letišti ve středu odpoledne místního času (pozdě večer SELČ) přistál ruský letoun  naložený desítkami tun zdravotnického materiálu. Informovala o tom agentura Reuters, která ruskou humanitární pomoc Američanům označila za skvělý marketingový tah ze strany šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Prezident Donald Trump, jehož administrativa se potýká s nedostatkem plicních ventilátorů a ochranných pomůcek, Putinovu nabídku pomoci přijal v pondělí. Reuters připomíná, že jde o nebývalou věc, protože Spojené státy obvykle poskytují pomoc zemím postiženým nějakou pohromou, spíše než aby ji samy přijímaly.

Nejmenovaný činitel ve Washingtonu potvrdil, že zásilka je přímým výsledkem Trumpova telefonátu s Putinem. Obsahuje podle něho 60 tun zdravotnického materiálu, jako jsou plicní ventilátory, respirátory nebo roušky. Dodal, že tyto věci budou zkontrolovány, jestli jsou v souladu s americkými předpisy týkajícími se kvality.

Trump také s využitím zmocňovacího zákona o obranné výrobě nařídil dekretem vládě pověřit šest amerických firem výrobou ventilátorů.

Námořníci opouštějí letadlovou loď, věznice izolují trestance

Kvůli rozšíření koronaviru na americké letadlové lodi USS Theodore Roosevelt kotvící u tichomořského ostrova Guam z ní bude moci odejít nejméně 2700 členů posádky.

Oznámil to úřadující ministr námořnictva Thomas Modly. Dodal, že se stále hledají možnosti, kam vojáky umístit do karantény. Podle agentury AP vojsko uvažuje například o pokojích v hotelech. Původně posádka lodi čítala pět tisíc členů, nákaza se prokázala u 93 z nich.

Také dvě velké výletní lodi s desítkami nakažených pasažérů, které už několik dní čekají na možnost přistát na floridském pobřeží, se dohodly s americkými úřady. Zandaam a Rotterdam, na jejichž palubě je přes 2500 lidí, dostaly po dlouhém váhání od floridských úřadů povolení přistát v přístavu Port Everglades.

Okolo 146 tisíc trestanců ve 121 amerických federálních věznicích bude kvůli koronaviru na následující dva týdny uzavřených ve svých celách, uvedla agentura AP. Vězni budou mít i nadále přístup k některým službám, jako je psychiatrické ošetření či výukové programy. Důvodem je neutěšená situace v těchto zařízeních, kde vězni žijí pohromadě v těsných celách a společně tráví volný čas.

Španělsko hlásí víc než 10 tisíc mrtvých

V Evropě už nemoci COVID-19 podlehlo zhruba 30 tisíc lidí, z toho přes 95 procent bylo starších 60 let, sdělila Světová zdravotnická organizace (WHO). Ta však zároveň varovala, že věk není jediným rizikovým faktorem.

Itálie v posledních 24 hodinách zaznamenala 760 obětí nákazy koronavirem, celkem zemřelo už 13 915 lidí. Nakažených je 115 242. V nemocnici v severoitalské Pavii léčí nakažené transfuzemi krve, kterou darovali vyléčení pacienti s vytvořenými protilátkami. Postup již dříve odzkoušeli lékaři v Číně, píše agentura APA.

Ve Španělsku v souvislosti s koronavirem zemřelo už víc než deset tisíc lidí. Za poslední den přibylo 950 obětí a 8100 nemocných. Počet úmrtí za posledních 24 hodin je nejvyšší od vypuknutí nákazy v zemi. Celkem tak Španělsko hlásí už přes 110 tisíc potvrzených případů. Po opatřeních proti šíření nákazy přišel v březnu ve Španělsku o práci rekordní počet lidí – a to téměř 900 tisíc. Dalších 620 tisíc zaměstnanců firmy poslaly domů. 

 V Německu se počet potvrzených případů vyšplhal na 73 522. Informoval o tom  Institut Roberta Kocha, který ve středu registroval dalších 6156 nakažených, což je jeden z dosud nejvyšších nárůstů. Mrtvých za posledních 24 hodin přibylo 140. Centrem epidemie je nadále trojice spolkových zemí: Bavorsko, Severní Porýní-Vestfálsko a Bádensko-Württembersko. Německo kvůli epidemii zvýšilo počet lůžek na jednotkách intenzivní péče z 28 tisíc na 40 tisíc. 

Velká Británie chce v polovině měsíce testovat na koronavirus 25 tisíc lidí denně. Sám premiér Boris Johnson stále vykazuje mírné symptomy nemoci COVID-19, uvedl podle Reuters jeho mluvčí. Z karantény chtěl přitom vystoupit už v pátek. Ve francouzských nemocnicích za posledních 24 hodin zemřelo dalších 471 pacientů. Celková bilance obětí nemoci tak již v zemi přesáhla 4500.

Polsko očekává, že bude čelit vrcholu pandemie tento měsíc. Uvedl to vládní mluvčí  Piotr Müller ve státním rozhlase. Nevyloučil přitom další zpřísnění omezení pohybu lidí ještě před Velikonocemi. Země, která má 38 milionů obyvatel, od začátku pandemie zaznamenala ke středečnímu večeru celkem 2554 potvrzených případů nákazy. 43 lidí zemřelo.

V Řecku je ve dvoutýdenní karanténě migrační tábor, kde je už 20 nakažených. V zařízení v obci Ritsona severně od Atén žije na 2500 lidí. Uvedl to server Greek Reporter, který upozornil i na nebezpečí rozšíření nákazy na ostrovech v Egejském moři.

Na ostrově Lesbos, kde se potvrdilo už šest případů nemoci COVID-19, žije v jednom z táborů pro migranty na 20 tisíc běženců.

Rusko zvažuje odložení sčítání obyvatel

V Rusku počet potvrzených výskytů nákazy stoupl na 3548 poté, co ve čtvrtek úřady ohlásily rekordní přírůstek 771 nových případů za uplynulých 24 hodin. Infekce se podle úřadů vyskytuje v 76 z 85 ruských regionů. Podlehlo jí celkem 30 lidí a 235 pacientů se uzdravilo.

Šéf Kremlu Vladimir Putin už oznámil prodloužení nepracovních dnů až do konce dubna. „Vrchol epidemie na světě dosud neprošel, a to včetně naší země. V této souvislosti jsem se rozhodl prodloužit režim nepracovních dnů do konce měsíce, tedy do 30. dubna,“ uvedl Putin v televizním projevu. Jak dodal, pracujícím zůstanou zachovány platy.

Pracovat podle šéfa Kremlu budou jen důležité průmyslové podniky a úřady a otevřené zůstanou lékárny a obchody s prodejem zboží základní potřeby. Prezident nicméně nevyloučil možnost dřívějšího ukončení režimu nepracovních dnů v případě změny situace k lepšímu.

Ruský statistický úřad za této situace navrhl odložit celostátní sčítání obyvatelstva na příští rok. „Máme čím dál méně času na vyškolení lidí a vyladění techniky,“ vysvětlil šéf Rosstatu Pavel Malkov podle agentury TASS. Hlavní sčítání se mělo konat letos v říjnu, v odlehlých končinách mělo dokonce začít tento měsíc, ale už bylo odloženo, poznamenal list Kommersant.

Pevninská Čína, která byla původním ohniskem nákazy, eviduje nové infekce pouze u lidí, kteří se vrátili ze zahraničí. Celkem v zemi za středu přibylo 35 nemocných a šest úmrtí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na čínskou zdravotní komisi.

Čínské úřady se obávají importovaných případů a v minulých dnech zakázaly vstup do země cizincům. Výrazně omezily také mezinárodní lety; v současné době nesmí být příletů ze zahraničí do Číny více než 134 týdně. Těmito letadly se do země vracejí čínští občané a studenti, jichž v zahraničí podle agentury Reuters studuje 1,6 milionu.

Nakazil se i izraelský ministr

Infekce se nově potvrdila u izraelského ministra zdravotnictví Jaakova Licmana a jeho manželky Chavy. S odvoláním na oficiální prohlášení ministerstva to napsal list The Times of Israel.

Jedenasedmdesátiletý ministr je dosud nejvýše postaveným izraelským politikem s koronavirem. Nyní je s manželkou v izolaci, dostává se mu potřebné péče a lékaři jeho stav pozorují. Podle prohlášení se ministr cítí dobře. V Izraeli nákaze dosud podlehlo 31 lidí a nakažených bylo zaznamenáno přes 6200. 

Nejvíc nakažených a mrtvých na Blízkém východě má Írán. Úřady žádají občany, aby se zdržovali doma, a zakázaly až do 8. dubna cesty mezi jednotlivými městy. Mezi nakaženými je několik politiků, podle předsedy parlamentu mimo jiné 23 poslanců.

V Kanadě je podle aktuálních údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse přes deset tisíc potvrzených případů nemoci, 127 lidí zemřelo.

Nejpostiženější provincií je Québec, kde se infekce rychle rozšířila v domovech pro seniory. Tamní premiér Francois Legault vyzval obyvatele, aby z preventivních důvodů své příbuzné v domovech nenavštěvovali. Místní vláda mezitím pečovatelským zařízením přislíbila jako krizovou pomoc 133 milionů kanadských dolarů.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte ve svém projevu prohlásil, že občané, kteří neuposlechou zákaz vycházení vyhlášený v zemi kvůli koronaviru a budou rušit pořádek, by mohli být zastřeleni. Aktivisté ostrá prezidentova slova kritizovali a obvinili ho, že vybízí k násilí, stejně jako při svém protidrogovém tažení, během nějž bylo za poslední čtyři roky zabito na 7000 lidí, převážně z řad drobných překupníků a narkomanů.

Filipíny doposud zaznamenaly 2311 případů nákazy a 96 obětí, informovala agentura Reuters. Nové případy nyní přibývají po stovkách.

O koordinaci pomoci jednali ministři zemí NATO

Ministři zahraničí zemí NATO se ve čtvrtek shodli, že země Severoatlantické aliance dále posílí a zefektivní spolupráci při boji proti šíření koronavirové nákazy. „NATO bylo založeno, aby řešilo krize, takže s tím máme zkušenosti a chopíme se své role,“ podotkl po videokonferenci ministrů šéf Aliance Jens Stoltenberg.

Spojenecké země využívají v době pandemie spolupráci v rámci Aliance zejména k letecké přepravě nedostatkových ochranných prostředků či lékařského vybavení. V rámci krizové pomoci organizované prostřednictvím Aliance například minulý týden odletěla do Itálie a Španělska zásilka respirátorů z 3D tiskáren a ochranných obleků z Česka. Pomoc ve vojenských letadlech proudí také mezi dalšími státy a vojáci se zapojují do řady akcí v rámci prevence šíření nákazy v jednotlivých zemích.

Ministři podle Stoltenberga nabídli další možnosti, kterými se jejich armády mohou podílet na spolupráci proti pandemii. Z větší části podle něj jde o přepravu lékařského vybavení či poskytnutí vojenského zdravotnického personálu. Vojáci se již nyní podílejí například na kontrolách hranic, dezinfekčních a dalších rizikových pracích či přepravě nemocných lidí a jejich nasazení hodlají spojenecké země ještě rozšířit. Do čela týmu koordinujícího společné akce proti koronaviru se postaví americký generál Tod Wolters.

„Naším zásadním cílem je, aby se tato zdravotní krize nestala krizí bezpečnostní,“ podotkl Stoltenberg, podle něhož těžiště působení Aliance spočívá i v době pandemie v obraně míru a stability ve světě. NATO podle svého šéfa registrovalo v minulých dnech například zvýšenou vojenskou aktivitu v podobě cvičení ruských sil na západě Ruska, proto bez ohledu na pandemii udržuje v připravenosti jednotky rychlé reakce v Pobaltí.

OSN: Globální ekonomika může letos klesnout skoro o procento

Globální ekonomika by mohla letos kvůli novému koronaviru klesnout o téměř jedno procento. Uvedla to ve své zprávě Organizace spojených národů (OSN). Před pandemií čekala naopak růst 2,5 procenta.

Dokument také varoval, že pokles by mohl být ještě hlubší, pokud budou omezení ekonomické aktivity prodloužena do třetího čtvrtletí a fiskální stimuly nepodpoří příjmy a výdaje spotřebitelů.

V době globální finanční krize, v roce 2009, světová ekonomika klesla o 1,7 procenta.

Obavy zemí EU o demokracii

Třináct členů Evropské unie dalo najevo své obavy ohledně restriktivních opatření přijímaných kvůli pandemii koronaviru a jejich dopadu na principy právního státu, demokracie a základních hodnot sedmadvacítky.

O prohlášení, které jménem zbývajících 12 států zveřejnilo nizozemské ministerstvo zahraničí, ve čtvrtek informovala agentura DPA. Česká republika mezi nimi není.

Stalo se tak poté,  co maďarský parlament tento týden schválil zákon posilující pravomoci vlády Viktora Orbána. Ta může řídit zemi pomocí dekretů bez nutnosti souhlasu poslanců a to po neomezeně dlouhou dobu. Podle kritiků je zneužitelná také možnost uvěznit novináře až na pět let za údajné záměrné šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv o koronaviru.

V prohlášení sice Maďarsko výslovně zmíněno není, ale uvádí se v něm, že „opatření je třeba omezit na ta nutně potřebná, mají být přiměřená a časově ohraničená, mají být pravidelně prověřována a mají být v souladu s mezinárodními právními závazky“. Píše se v něm také, že kroky proti šíření koronaviru nemají omezovat možnost dát najevo svůj názor a svobodu tisku.