Čaputová podepsala zákon o zavedení třinácté penze. Nechá ho ale přezkoumat ústavním soudem

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu oznámila, že nebude vetovat zákon o zavedení třinácté penze pro příjemce různých typů důchodů, který sněmovna schválila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami. Zákon ale kvůli jeho projednání ve zrychleném režimu nechá přezkoumat ústavním soudem. Zavedení dodatečné penze prosazovala zejména tehdejší vládní strana Smer-SD, která ve volbách výrazně ztratila a míří do opozice.

Jednu penzi ročně navíc ve výši průměrného důchodu pro daný typ pobírané penze by poprvé mělo už letos dostat na pětimilionovém Slovensku asi 1,4 milionu lidí. Podle zákona kromě starobních důchodců získají dodatečnou penzi také například invalidé či příjemci vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Stát to v tomto roce přijde na více než 442 milionů eur (11,4 miliardy korun).

„Zákon nebudu vetovat. Rozhodla jsem se zároveň podat návrh k ústavnímu soudu na přezkoumání ústavnosti tohoto zákona. Důvodem je mé přesvědčení o porušení ústavnosti v procesu přijímaní tohoto zákona, a to nesplněním podmínek pro zkrácené legislativní řízení,“ řekla Čaputová.

Odborníci i zástupci části tehdejší opozice tvrdili, že nenastaly mimořádné okolnosti, aby sněmovna mohla o zavedení 13. penze jednat a nakonec zákon schválit ve všech třech čteních na jedné schůzi. Opatření, které podle ekonomů ještě více ovlivní beztak nereálné rozpočtové cíle dosluhující vlády, zároveň část opozičních poslanců tehdy označila za snahu koupit si hlasy voličů ve volbách. Ze čtyř stran nyní vznikající vládní koalice zavedení třinácté penze při hlasování v únoru podpořili poslanci populistického hnutí Jsme rodina.

Rozhodnutí prezidentky podepsat zákon uvítal nynější premiér a místopředseda Smeru-SD Peter Pellegrini. Zákon při hlasování podpořili také poslanci vládní nacionalistické Slovenské národné strany (SNS), která ve volbách propadla a již nezískala křesla ve sněmovně. Smer-SD a SNS před volbami prosazovaly také zdvojnásobení dětských přídavků a zrušení dálničních známek; o těchto dvou opatřeních sněmovna nakonec nehlasovala.

Pokud by Čaputová zmíněný zákon vetovala, její rozhodnutí by nová sněmovna už nemohla zvrátit. Podle jednacího řádu Národní rady totiž návrhy legislativy z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy.