Íránský prezident hrozí západním vojákům, šéf diplomacie „křísí“ jadernou dohodu

USA svými akcemi poškodily bezpečnost Blízkého východu a měly by se omluvit. V televizním projevu to řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Prohlásil, že američtí vojáci v regionu jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu. Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím uvedl, že dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 není mrtvá. Napětí v regionu zesílilo po zabití íránského generála Kásima Solejmáního Američany a následné íránské odvetě vůči základnám, na nichž slouží američtí vojáci. 

Íránský prezident Hasan Rouhání
Zdroj: Reuters Autor: Sergei Chirikov

Podle prezidenta Rouháního Spojené státy svými akcemi přispěly ke zhoršení bezpečnostní situace na Blízkém východě a měly by se Teheránu omluvit.

Zahraniční vojáci by podle něj měli z regionu odejít. Prezident prohlásil, že američtí vojáci jsou v nebezpečí už nyní a vojáci států Evropské unie mohou být ohroženi v budoucnu.

Některé státy, které se podílejí spolu s Američany na boji proti teroristům a působí v Iráku, stáhly po zabití Solejmáního a íránské odvetě své vojáky na základny v okolních zemích.

Zaríf: Jaderná dohoda není mrtvá

Íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf mezitím v Dillí prohlásil, že dohoda o íránském jaderném programu z roku 2015 není mrtvá.

Evropští signatáři v úterý podali stížnost na Írán za neplnění dohody, i když jejich cílem není obnovit protiíránské sankce OSN. 

USA od dohody odstoupily v roce 2018 a pak postupně obnovily své sankce proti Íránu. Teherán následně loni dohodu začal vypovídat také, ale s tím, že pokud budou sankce zrušeny, vrátí se k ní. Situaci zkomplikovalo nedávné vyhrocení íránsko-amerických vztahů, kvůli němuž Írán ohlásil, že přestává dohodu dodržovat.

Smlouva, označovaná zkratkou JCPOA, omezovala jaderný program země výměnou za přerušení sankcí. Cílem bylo umožnit mírové využití jaderné energie při zmírnění rizika, že Írán vyvine jadernou zbraň. 

Britský premiér Boris Johnson, jehož země patří k signatářům, v úterý vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby tedy místo dohody z roku 2015 navrhl novou úmluvu. Podle Trumpovy administrativy není smlouva uzavřená po letech vyjednávání za jeho předchůdce Baracka Obamy funkční a neřeší například íránský program vývoje balistických střel či snahy země ovlivňovat dění v regionu.

K možnosti nové dohody se ale odmítavě vyjádřil íránský prezident Rouhání. V televizním vystoupení řekl, že jde o podivný návrh. Je podle něj známo, že Trump své sliby porušuje. Rouhání naopak kritizoval evropské signatáře JCPOA, protože podle něj neplní své smluvní závazky. Vyzval USA, aby se k dohodě z roku 2015 vrátily, a ujistil, že všechny kroky k vypovězení dohody ze strany Íránu, jsou zvratné.

Video Zprávy v 16
video

Původní jaderná dohoda není podle Íránu mrtvá, novou Teherán odmítá

Zaríf: Trump nařídil likvidaci Solejmáního už loni

Zaríf také tvrdí, že americký prezident Donald Trump dal příkaz k likvidaci klíčového íránského generála Solejmáního už před sedmi měsíci. Americké bezpilotní letadlo generála zabilo 3. ledna v Bagdádu a Írán o pět dní později zaútočil raketami na irácké základny, kde působí Američané.

Zaríf překvapivě řekl, že Írán nežádal stažení amerických vojáků z Iráku, ačkoli předtím íránští politici uváděli, že jedinou odpovídající odvetou za Solejmáního smrt je odchod Američanů z regionu. Zaríf rovněž prohlásil, že vraždou Solejmáního byl především poškozen boj proti teroristické organizaci Islámský stát.

Video Události
video

Události: V Íránu pohřbili první oběti ze sestřeleného letadla

Kyjev chce černé skříňky ze sestřeleného letadla 

Krátce po raketovém útoku spadlo v Teheránu ukrajinské letadlo mířící do Kyjeva a Íránci až po třech dnech přiznali, že stroj zasáhla jejich protivzdušná obrana. Při neštěstí zemřelo všech 176 lidí, kteří byli na palubě. Mnoho z nich byli Íránci nebo lidé s dvojím občanstvím.

Úřad ukrajinského prokurátora oznámil, že Írán by měl předat Kyjevu skříňky se záznamy o letu sestřeleného stroje. Podle ukrajinských bezpečnostních zdrojů tento týden zjišťují vyšetřovatelé z Íránu na Ukrajině, zda je tamní laboratoř vybavená tak, aby v ní mohly být takzvané černé skříňky z letadla dekódovány.

Ruská státní agentura TASS s odkazem na šéfa kyjevského ústavu pro vědecký výzkum Oleksandra Ruvina napsala, že dekódování černých skříněk začne 20. ledna na Ukrajině a že se k němu sjedou „všichni specialisté“. Ruvin také řekl, že pokračuje identifikace obětí s pomocí testů DNA a že „íránský prezident rozhodl, že pozůstatky obětí musejí být předány do 19. ledna“.

Zaríf: Národu se lhalo

Po přiznání Íránu začaly v zemi protivládní protesty, protože obyvatelé nesouhlasili se zatajováním příčin pádu letadla. Šéf diplomacie Zaríf nyní přiznal, že důvodem demonstrací bylo to, že se lidem „lhalo“ o příčině nehody.

Jak poznamenala agentura AP, Zaríf je první z íránských politiků, kdo označil zatajování příčin neštěstí za lež. V úterý Írán ohlásil v souvislosti s vyšetřováním zatčení několika lidí.

Prezident Rouhání v televizním projevu řekl, že „lidé chtějí mít jistotu, že s nimi úřady jednají upřímně a že jim lze důvěřovat“. Požádal ozbrojené síly, aby se „omluvily a vysvětlily lidem, co se stalo“. Podle něj musejí lidé pochopit, že nikdo nechce nic skrývat.

Podle středeční zprávy agentury Reuters se Íránci na sociálních sítích svolávají k dalšímu protestu.