Kyjev - Navzdory ujišťování ukrajinské armády a povstaleckých velitelů o dodržování příměří se podle ukrajinských a ruských médií na východě Ukrajiny dál bojuje. U strategicky důležité železniční křižovatky Debalceve jsou údajně boje silnější než před příměřím. Přestřelky pokračují také u Horlivky, Mariupolu a Doněcka. Proruští radikálové také ohlásili nové podmínky pro klid zbraní: žádají neutralitu Ukrajiny a oficiální odvolání protiteroristické operace. Kyjev kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou techniku, jak to oběma bojujícím stranám ukládají minské dohody.
Na východě Ukrajiny se prý bojuje dál, povstalci žádají nové podmínky
Podle mluvčího donbaských povstaleckých vojsk Eduarda Basurina narušily ukrajinské jednotky za posledních 24 hodin příměří 27krát. Nejsilnější incidenty prý vzbouřenci zaznamenali u Doněcka, Horlivky a Dokučajevska, který leží na frontové linii jižně od Doněcka. K Artemivsku a Luhansku údajně armáda stahuje těžké dělostřelectvo a raketomety Grad. Ukrajinci dnes podle Basurina zahájili prudkou dělostřeleckou palbu na doněcké letiště, které v lednu po několikaměsíčních bojích separatisté dobyli. Granáty na letiště prý dopadaly v době, kdy areál navštívila skupina 30 novinářů; o případných obětech se mluvčí nezmínil.
Na východním předměstí azovského přístavu Mariupolu se podle Basurina vojáci v noci pokusili prorazit povstalecké linie. Do bojů u obce Šyrokyne, prakticky srovnané se zemí při minulých bojích, se prý zapojují zejména ukrajinské dobrovolnické prapory Azov a Dněpr. Mariupolská domobrana dnes oznámila, že při bojích u Šyrokyne zahynulo pět ukrajinských dobrovolníků a 22 dalších bylo zraněno.
GALERIE
videogallery_508807
Z hrubého porušování klidu zbraní naopak obvinila povstalce ukrajinská armáda. Vojenský analytik Dmytro Tymčuk oznámil, že povstalci stahují jednotky k městu Horlivka, kam se prý přesouvají i obrněné útvary posílené ruskými vojáky. K nasazení jsou podle Tymčuka připraveny dvě minometné baterie, šest houfnic, 25 tanků a téměř tisícovka bojovníků.
Kritická je podle Tymčuka situace u Debalceve, kde povstalecké oddíly obklíčily několikatisícovou ukrajinskou posádku. Separatisté bez přestávky ostřelují armádní postavení, ale i civilní objekty, a pokoušejí se město dobýt. „Palba je občas silnější, než tomu bylo před vyhlášením příměří,“ tvrdí Tymčuk.
Do Debalceve se v neděli marně pokoušel proniknout tým evropských pozorovatelů, kterému nakonec cestu přehradily vzbouřenecké oddíly. Mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) dnes oznámila, že se o cestu do obklíčeného města v nejbližší době pokusí znovu.
Ukrajinští povstalci si kladou nové podmínky
Povstalci na východě Ukrajiny ohlásili nové podmínky pro klid zbraní, které jdou za rámec minských mírových dohod z minulého týdne. Požadavky ve společném prohlášení zveřejnili vyjednavači povstaleckých „lidových republik“ Denis Pušilin a Vladislav Dějněgo. Žádají ukrajinskou neutralitu a oficiální odvolání takzvané protiteroristické operace, kterou proti separatistickým oddílům vedou vládní jednotky.
„Přestože některé naše požadavky se nestaly součástí (minských) dohod z 12. února 2015, budeme požadovat jejich splnění,“ uvádí se v prohlášení, o němž informovala vzbouřenecká tisková agentura DAN.
GALERIE
Vladislav Dějněgo (vlevo) a Denis Pušilin (vpravo) na letišti v Minsku autor: Sergei Grits, zdroj: ČTK/AP
„Žádáme zrušení dekretu politického a vojenského vedení Ukrajiny o takzvané protiteroristické operaci. Dokud existují tyto ostudné a zločinecké rozkazy, které způsobily smrt tisíců lidí a strašlivé škody, žádné skutečné příměří není možné. Zrušení dekretu by bylo projevem pokání kyjevské vládnoucí oligarchie. O případném odpuštění pak rozhodne lid Donbasu,“ stojí v dokumentu.
Další novou podmínkou separatistů pro dodržování klidu zbraní je ukrajinská neutralita. „Jakékoli sklouzávání Kyjeva směrem k NATO nebo k jinému protiruskému vojenskému svazku je pro nás nepřijatelné,“ píše se v prohlášení Pušilina a Dějněga. „V takovém případě okamžitě přerušíme kontakty s Kyjevem a budeme považovat minské dohody za neplatné,“ uvádějí povstalci.
„Protiteroristickou operaci“ vyhlásila ukrajinská vláda na východě země krátce po zahájení proruské vzpoury loni na jaře. Dekret zmocňuje vojenské a bezpečnostní složky k zásahům, které v mírových podmínkách zákony neumožňují.
O vstup do NATO, který ukrajinská ústava do loňského převratu zakazovala, nynější kyjevské vedení aktivně usiluje. Loni v prosinci prezident Petro Porošenko podpisem stvrdil nový zákon o zrušení neutrality. Předpokládá se, že případné členství v Alianci bude podléhat schválení v referendu, k němuž by podle odhadu kyjevských politiků mohlo dojít za šest let. Řada členských zemí NATO ale s novým rozšířením na východ nesouhlasí. Proti se staví zejména Německo a Francie.
Místa, kde se na východní Ukrajině stále bojuje
Povstalci navrhují koridor z Debalceve
Jak konstatoval zpravodaj ČT Miroslav Karas, v Doněcku je víceméně klid a příměří se v podstatě dodržuje, protože na celé frontové linii není nasazena těžká vojenská technika. Jsou ale hlášeny přestřelky, jichž se účastní i dělostřelectvo.
Separatisté dnes navrhli, že v obklíčeném Debalceve otevřou „zelený koridor“, kterým by pět až šest tisíc ukrajinských vojáků mohlo obležené město opustit. To ale ukrajinská armáda odmítla. „Náš návrh je, že ukrajinští vojáci v Debalceve zůstanou naživu. Klademe si jen jednu podmínku: Musí složit zbraně. Nestanou se z nich vězni. Složte zbraně a zmizte odsud,“ prohlásil mluvčí Basurin. Podle ukrajinské armády ale vojáci město neopustí. „Existují minské dohody a podle nich je Debalceve naše. Neodejdeme,“ uvedl armádní mluvčí Vladyslav Selezňov.
Povstalci oznámili, že vládní vojsko v Debalceve „pálí po všem, co se hýbe“. Armáda zase obviňuje separatisty, že město soustavně ostřelují z okolních výšin s podporou vojáků ruské armády a těžké výzbroje přesunuté z Ruska. Podle separatistů se ale příměří této oblasti netýká, protože jde o vnitřní území takzvané Doněcké republiky.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek k situaci v Debalceve:
„To je nebezpečný, neuralgický bod a bude asi předmětem sledování. Pokud víte, tak bylo dohodnuto, aby tam šli vojenští experti, kteří by to posoudili, ale pozorovatelé OBSE se tam nemohou dostat, takže tohle je prostě místo, kde je spor.“
Ukrajinská armáda zatím nebude stahovat těžké zbraně
Ukrajinská armáda kvůli pokračujícím bojům zatím nehodlá stahovat z fronty těžkou vojenskou techniku, jak to oběma bojujícím stranám ukládají minské dohody. Na tiskové konferenci v Kyjevě to prohlásil armádní mluvčí Vladyslav Selezňov. „O stažení zatím nemůže být řeči. Jak můžeme odvézt zbraně, když na nás povstalci neustále střílejí z tanků?“ řekl. Vyvézt těžkou výzbroj z fronty nehodlají ani separatisté. „Technika bude stažena, budou-li se dodržovat minské dohody. Tato podmínka dosud nebyla splněna,“ řekl novinářům mluvčí Basurin.
K plnění minských dohod dnes obě bojující strany vyzval německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Armáda i povstalci by podle něj měli odsun těžkých zbraní zahájit. Evropští pozorovatelé by zároveň měli mít přístup do Debalceve, kde bez ohledu na příměří pokračují tvrdé boje, napsal německý ministr na Twitteru. Jejich dosavadní pokusy o proniknutí do obleženého města byly neúspěšné. Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že situace na východě Ukrajiny je dál křehká - zvláště v Debalceve - a cesta k úplnému míru bude mimořádně obtížná.
Začít s odsunem těžkých zbraní mají signatáři minských ujednání den po příměří vyhlášeném v noci ze soboty na neděli. Odsun má být dokončen do dvou týdnů. Armáda už dřív oznámila, že pro techniku vyvezenou z fronty má v zázemí připravena stanoviště. Od bojové linie mají být vzdálena 50 až 70 kilometrů.
Ukrajinský raketomet Smerč v ulicích Artemivsku
Ukrajinský mluvčí Andrij Lysenko v neděli uvedl, že armáda začne techniku stahovat z fronty až v okamžiku, kdy se ke stejnému kroku odhodlají separatisté. Ti prý ale zatím žádné známky příprav ke stažení těžkých zbraní nevykazují.
Vydáno pod