Zima. A pak přípravy na další zimu. Omská oblast ukazuje, že přežívat na Sibiři není jednoduché

Omská oblast je bývalá silně rozvinutá průmyslová část Ruské federace. V současnosti s poklesem průmyslové výroby dochází k ekonomickému propadu. To se nejvíce projevuje na vesnicích. Přes půl populace žije v hlavním městě oblasti, v Omsku. Druhá polovina bydlí na venkově

Omská oblast je součástí rozsáhlého území Sibiře, která je známá krásnou přírodou. Dlouhodobě v ní žít je ale pro většinu lidí nemyslitelné. Desítkám obcí hrozí vylidnění, jejich obyvatelé dlouhodobě strádají

V jedné z těchto vesnic, Sibiljakovu, kde žije posledních 29 obyvatel, se nachází škola s jednou učitelkou a posledním žákem

Devítiletý Ravil Izhmukhametov a učitelka Uminur Kučukovová (61 let) se účastní obřadu v první den nového školního roku vedle památníku druhé světové války

Kučukovová učila ve škole 42 let. Mohla odejít do důchodu, ale nadále vyučuje – jediného žáka. „Až příští rok odejde, škola se zavře,“ uvedla učitelka. Myslí si, že Ravil bude už dost starý na to, aby mohl chodit sám do sousední vesnice do školy. „Je mi ho líto. Jeho rodiče se o něj bojí, po cestě musí překročit řeku Irtyš, jsou tam velké vlny. Snad mu někteří z místních rybářů pomůžou.“  

Ekonomická situace obyvatel obce je katastrofální. Po rozpadu zemědělských družstev si musí každý obživu zajišťovat sám. Technika je však zdevastovaná, tak se lidé částečně vrátili k jednoduchým formám zemědělství. Pastevectví je vhodnou alternativou, která zajišťuje přísun potravin

Místní obyvatelé nezapomínají ani na „dary“ lesa, kterých je naštěstí v divočině dost

V obci žilo do rozpadu federace asi 600 lidí, takže zaplnit školu dětmi nebyl problém. Jednotlivé třídy měly kolem 20 až 30 žáků. Ravil, jeho sestra Rozalie a její dcera Elvira opouštějí školu po slavnostním ceremoniálu

Mapa Ruské federace s červeně vybarvenou Omskou oblastí

V obci není vodovod, a tak matka Elmira připravuje každý večer Ravilovi malou teplou lázeň. Matka si uvědomuje, že se bude muset z obce odstěhovat. Chce, aby Ravil měl kamarády. Chlapec nemá sice zatím žádné srovnání, ale těší se, že bude časem chodit do jiné školy

Před přicházející zimou je třeba, aby byla rodina řádně připravena. Zavařuje se ovoce, zelenina i maso. Do obce nejezdí žádná prodejna a ani zde žádná není. Navíc zima je v oblasti krutá. Teploty klesají až k minus 30 stupňům a závaly sněhu znemožňují dopravu. Bez zásob by obyvatelé nepřežili

Manželé Rafik a Gulfira Koldaševovi sklízejí brambory, stejně jako tisíce dalších lidí napříč celou Sibiří, poté co se rozpadlo sovětské plánování ekonomiky v roce 1991. Vesnici zpravidla obývají Tataři a Kazaši a turkické národy, které jsou jednou z etnických menšin. Zajímavostí je, že v Omské oblasti žije přes tři procenta osob hlásících se k německé národnosti

Ravil je sice ve škole sám, ale nic mu nebrání, aby se bavil jako „správný“ kluk. Škola nemá internetové připojení a občas ani elektřinu

Na stěnách školy jsou pověšeny fotografie bývalých studentů. V 70. letech tam fungovaly čtyři třídy. Většina žáků v dospělosti odešla do armády a svým učitelům posílali fotografie

Všechny řeky v Omské oblasti se slévají do Irtyše, která protéká regionem více než tisíc kilometrů. Tuto řeku má Ravil překonávat při své cestě do budoucí školy. Rodina sice žije velmi skromně, ale k životu zatím má vše potřebné

Sestra Ravila přináši ze studny vodu, aby mohla připravit večeři

Občas do vesnice přijede obchodník se „vším možným“. Vesničané však mají omezený finanční příjem, takže si kupují převážně nutné oblečení

Oblast je opředena mnoha mýty a vesničané si vykládají různé bajky o tajemných místech a bytostech, které se vyskytují v lese. Obchodník tak neváhal do své nabídky zařadit známou babu jagu

Plané naděje obyvatel zmařil i přelet domnělé komety koncem září. Ukázalo se, že je to vesmírná loď Sojuz S-15