Několik stovek demonstrantů vniklo v úterý do budovy ekvádorského parlamentu, než je krátce poté slzným plynem vyhnala policie. Do ekvádorské metropole Quito podle místních médií dorazilo už na deset tisíc lidí z celé země, aby se manifestací připojili k národní stávce plánované na středu. Při protestech, které vypukly před týdnem po oznámení vlády zrušit dotace na benzin a naftu a které jsou nejhoršími nepokoji v zemi za několik let, zemřeli už dva lidé. Oba při nehodách během demonstrací doprovázených blokádami silnic po téměř celé zemi.
Napětí v Ekvádoru houstne. Lidé zaútočili na parlament, prezident se stáhl z Quita
Po vniknutí demonstrantů do ekvádorského parlamentu vyhlásil prezident Lenín Moreno noční zákaz vycházení v okolí veřejných budov a dalších strategických míst, která určí vedení ozbrojených sil. Kvůli protestům vyhlásil prezident už ve čtvrtek dvouměsíční výjimečný stav, který ale v úterý ústavní soud zkrátil na 30 dnů.
Poslanci v úterý v budově parlamentu v Quitu nebyli, protože už v pondělí kvůli sílícím protestům přerušili zasedání. Také vláda spolu s prezidentem, který se od roku 1998 pohybuje na invalidním vozíku, už v pondělí přesídlila z Quita do 400 kilometrů vzdáleného přístavu Guayaquil.
Prezident Moreno v úterý znovu vyzval k národnímu dialogu a k dodržování ústavního pořádku. Už dříve uvedl, že je ochoten s demonstranty jednat, nikoli však o zrušení dotací na pohonné hmoty. Ty fungovaly v zemi podle serveru BBC Mundo od 70. let minulého století a státní rozpočet stály ročně přes miliardu dolarů (asi 23 miliard korun).
Po zrušení dotací na benzin to v Ekvádoru vře (zdroj: ČT24)
Úsporná opatření mají Ekvádoru pomoct k půjčce
Protesty zažehla série úsporných ekonomických opatření, která Moreno vyhlásil minulý týden v úterý a která vláda přijímá kvůli únorové dohodě s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o úvěru. Ekvádor má od MMF během tří let dostat 4,2 miliardy dolarů (asi 98 miliard korun). Některá z úsporných opatření ještě vyžadují schválení parlamentem, zrušení dotací na benzin a naftu už ale začalo platit 3. října.
V čele protestů stojí organizace domorodých národů. Jeden z jejich lídrů Yaku Pérez v pondělí serveru BBC Mundo řekl, že cílem demonstrací je sociální spravedlnost pro lid, který podle něj všechny vlády opomíjely. Demonstranti „neodpustí ani Morenovi, ani Correovi“, uvedl Pérez s odkazem i na exprezidenta Rafaela Correu. Ten stál v čele země 10 let do května 2017, než se úřadu ujal Moreno, jenž byl v Correově vládě několik let viceprezidentem.
Podle Morena stojí za nynějšími sílícími protesty právě Correa, který se ho tak prý snaží svrhnout. Correa před prezidentskými volbami v roce 2017 Morena podporoval, později se ale oba začali vzájemně kritizovat.
Correa nyní žije v Belgii, odkud pochází jeho manželka, a od loňska je v Ekvádoru stíhán za pokus o únos politického oponenta v roce 2012. Correa obvinění odmítá s tím, že je politicky motivované.