Návrat k Rijskému paktu. Venezuelský parlament symbolicky umožnil zahraniční vojenský zásah

Venezuelský parlament ovládaný opozicí odsouhlasil opětovné připojení země k takzvanému Rijskému paktu. Ten mimo jiné umožňuje vojenskou pomoc amerických států včetně USA při obraně signatářského státu. Podle španělského deníku El País jde hlavně o varovný vzkaz Madurovu režimu, stejně jako o snahu uklidnit radikální opozici, která už týdny volá po zahraniční intervenci. Ta by však nebyla automatická. Země o ni musí formálně požádat a schválit ji musí Organizace amerických států (OAS).

„Nejde jen o použití síly. Hlavně se to týká humanitární pomoci,“ řekl o víkendu v rozhovoru s El País šéf venezuelského parlamentu Juan Guaidó. Toho od ledna uznalo téměř šedesát států dočasným prezidentem. 

„TIAR není zázračný, nemůžeme se teď vrátit domů, naopak musíme zůstat v ulicích a ještě silněji požadovat konec utrpení všech Venezuelanů,“ řekl v úterý před davy lidí na náměstí v Caracasu Guiadó, když oznámil schválení návratu k Meziamerické smlouvě o vzájemné pomoci. Ta se kromě názvu Rijský pakt označuje právě i zkratkou TIAR.

Venezuelu sužuje hluboká ekonomická krize. V zemi chybí potraviny, léky i základní potřeby jako toaletní papír. Autoritářský prezident Nicolás Maduro z ní viní zahraniční síly, opozice i řada ekonomů se však shodují, že za potíže země může špatná politika socialistického režimu. Zemi opustily v posledních letech miliony lidí.

Smlouvu TIAR podepsaly v roce 1947 v Riu de Janeiro dvě desítky amerických zemí včetně USA, Argentiny či Brazílie. Venezuela od ní ale v roce 2013 odstoupila, což udělaly v tomto století i Mexiko, Bolívie, Ekvádor, Kuba a Nikaragua.

Jeden z článků paktu říká, že „ozbrojený útok vůči jakémukoli americkému státu bude považován za útok na všechny americké země, a proto se každá ze signatářských stran zavazuje pomoci“.

Nulová praxe

Ač několikrát už některá z členských zemí požádala o pomoc, pakt dosud podle daných postupů aplikován nebyl. Pouze jednou schválila OAS na jeho základě vyslání meziamerických sil, ovšem až několik dní poté, co se v roce 1965 vylodily americké námořní jednotky v Dominikánské republice, kde krátce předtím vypukla občanská válka.

O aplikaci paktu žádala mimo jiné neúspěšně v roce 1982 Argentina během války s Británií o Falklandy. Spojené státy tehdy argumentovaly tím, že členství v NATO je zavazuje pomoci spojenci Británii, a Argentinu označily v této válce za agresora.

Falklandy (nazývané též Malvíny) – britské území v Atlantiku – obsadil v dubnu 1982 tehdejší argentinský diktátor Leopold Galtieri. Válka skončila za dva měsíce kapitulací Argentiny.