Izraelské ministerstvo zahraničí nemá dost peněz na zajištění svých aktivit, a jeho zaměstnanci proto pohrozili bojkotem diplomacie. Mohlo by se to týkat i plánované cesty premiéra Benjamina Netanjahua do Asie. Podle zprávy internetového deníku The Times of Israel na ministerstvu chybějí peníze na náplně do kopírek, kávu i na cestovné. Podle některých diplomatů je za tím premiérova snaha převzít část diplomatické agendy.
Izraelští diplomaté hrozí bojkotem. Nemají peníze na cesty ani kávu
V minulých dvaceti letech se úřadu jako jedinému z izraelských ministerstev snížil rozpočet a podle diplomata pro Jižní Súdán Hanana Godera činí ročně 1,3 miliardy šekelů (zhruba osm miliard korun). „Máme peníze jen na nájem a mzdy a někdy na účty za elektřinu,“ řekl.
Izraelský velvyslanec v Keni má na starosti také čtyři jiné země v okolí, ale kvůli nedostatku financí do nich nemůže jezdit. Podobná situace panuje i na severu Evropy. „Náš zástupce v Helsinkách si nemůže koupit lístek za 60 eur na dvacetiminutovou cestu do Tallinnu, aby tam vyjádřil solidaritu s tamní židovskou komunitou,“ řekl Goder k nedávnému případu poničení židovského hřbitova v Estonsku.
Diplomacie pod Netanjahuovým dohledem
Ministerstvo kvůli těmto problémům přestalo poskytovat základní konzulární službu a hodlá omezit diplomatické aktivity. Podle serveru je situace výsledkem cílené premiérovy politiky.
„Netanjahu ministerstvo zahraničí systematicky oslaboval. Snižoval mu rozpočet, oslaboval personál a dělil odpovědnost, aby udržel v klidu politické partnery. Trpí tím zahraniční vztahy Izraele i naše národní bezpečnost,“ řekl k Netanjahuově politice bývalý ministr financí Jair Lapid.
Ministerstvo zahraničí vedl v minulých čtyřech letech sám Netanjahu. „Je to záměrný a trvalý vývoj, který má ministerstvo oslabit a decentralizovat jeho pravomoci, což Izraeli brání zlepšit zahraniční vztahy,“ tvrdí Nimrod Goren, který stojí v čele izraelského ústavu pro zahraniční politiku regionu.
Bez peněz
I diplomaté si myslí, že přicházejí o pravomoci a že skutečně důležité zahraniční otázky se řeší v premiérově úřadě, národní bezpečnostní radě a rozvědce Mossad. V červnu například oznámil vytvoření „formálních vztahů“ s Ománem šéf Mossadu Josi Cohen.
Z ministerstva na jiné úřady jsou „odkláněna“ i témata související s bojem proti antisemitismu, projekty v Rudém a Mrtvém moři nebo dohody o sdílení vody s Jordánskem.
Největší problémy úřadu ale podle serveru spočívají ve financích. Izrael přestal platit příspěvky několika mezinárodním organizacím. „To je hrozné. Mluvíte o Izraeli, členu OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) a zemi s jedním z největších HDP na světě, o zemi nových technologií. Přiblížili jsme se k Měsíci, ale nedokážeme zaplatit své příspěvky,“ řekl Goder.