Na Filipínách se v pondělí konaly parlamentní a místní volby, které se pokládají za referendum o prezidentovi Rodrigu Duterteovi po třech letech v úřadu. Nejostřeji sledovaný je souboj o Senát, který v poslední době hrál klíčovou roli při blokování některých kontroverzních iniciativ hlavy státu. Pokud si Duterte zajistí podporu i v horní parlamentní komoře, bude moci snáze prosadit svůj plán na znovuzavedení trestu smrti, snížení věku trestní odpovědnosti z 15 na 12 let či ústavní změny, uvedla agentura AP.
Filipínci rozhodovali o složení parlamentu. Volby jsou však hlavně testem obliby prezidenta Duterta
K volbám se registrovalo 62 milionů Filipínců, kteří rozhodovali o složení poloviny 24členného Senátu, celé Sněmovny reprezentantů, která má bezmála 300 poslanců, a místní samosprávy. Podle předvolebních průzkumů prezidentovi spojenci opozici výrazně porazí. Výsledky se očekávají v pátek či v průběhu příštího týdne, napsal zpravodajský server BBC.
Filipínská opozice, ale také Spojené státy, Evropská unie a další země kritizují prezidenta Duterteho především kvůli jeho krvavé protidrogové kampani, zejména v chudinských městských oblastech. Nacionalisté mu zase vyčítají přílišnou vstřícnost k Číně na úkor územních nároků Filipín v Jihočínském moři. Pokud si stoupenci prezidenta zajistí většinu v obou parlamentních komorách, bude pro něj snazší svou politiku dále prosazovat.
Odpůrci hlavy státu se snaží zachovat systém brzd a protivah a obávají se možného posílení diktatury. Prezident je v zemi přesto velmi populární. Podle serveru BBC ho v nedávném průzkumu veřejného mínění kladně ohodnotilo 79 procent dotázaných.
Ve volbách kandidovaly i Duterteho děti
Hlasovací místnosti se otevřely v 6:00 místního času (0:00 SELČ) a uzavřeny byly v 18:00 místního času (12:00 SELČ). Na bezpečnost voleb dohlíželo množství vojáků a policistů, žádné závažnější incidenty nebyly hlášeny.
Ve volbách do místních zastupitelstev kandidovalo i několik Duterteho dětí, včetně dcery Sary, která se uchází o znovuzvolení starostkou města Davao. Ve stejném úřadu zahájil svůj politický vzestup koncem 80. let také její otec. Experti předpokládají, že by se Sara mohla stát v roce 2022 Duterteho nástupkyní v prezidentské funkci. Podle stávající ústavy se totiž Duterte o druhý mandát ucházet nemůže.
Dalším z kandidátů je prezidentův syn Sebastian, který se uchází o funkci místostarosty města Davao a nemá žádného protikandidáta. Nejstarší Duterteův syn Paolo usiluje o jedno z křesel v dolní komoře parlamentu.
Politoložka: Ve filipínských volbách rozhodují spíše osobnosti než programy
„Ve filipínských volbách zpravidla rozhodují spíše osobnosti než volební programy jednotlivých stran. Podpora prezidenta je tedy nesmírně důležitá,“ říká politoložka Maria Ela Atienzaová z Filipínské univerzity.
To potvrdila i jedna z účastnic voleb, 51letá Myrna Cruzová. „Hlasovala jsem pro řadu kandidátů podporovaných prezidentem Dutertem, protože jeho vláda dělá dobře svou práci,“ řekla agentuře AFP Cruzová při odchodu z volební místnosti. „Podporuji jeho program, včetně protidrogového tažení; doufám však, že krveprolití skončí,“ dodala.
„Kandidáti spojení se zavedenými politiky mívají také více peněz na kampaň a jsou více vidět v médiích,“ uvedl Renato Reyes z Nového vlasteneckého spojenectví, které sdružuje filipínské levicové organizace. „Pro jiné kandidáty, zvlášť ty, kteří jsou kritičtí k establishmentu, je to opravdu složitý boj,“ dodal.
Tažení proti drogám si vyžádalo tisíce mrtvých
Prezident Duterte proslul svým neformálním vystupováním a kontroverzními výroky. Do čela Filipín byl zvolen v roce 2016 na šestileté období, k čemuž mu dopomohl právě slib vymýtit v zemi nelegální obchod s drogami.
Jeho postupy ale vyvolaly kritiku ze strany Západu i mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na mimosoudní zabíjení, jehož oběťmi se stávají převážně drobní překupníci či narkomani. Tažení si vyžádalo za necelé tři roky na pět tisíc mrtvých.