Britský parlament podpořil žádost premiérky o odklad brexitu

Britský parlament odsouhlasil žádost premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu do 30. června. Mayovou, která jedná v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. O dalším postupu mají společně rozhodnout lídři všech zemí Evropské unie bez Británie až ve středu. Zatím stále platí, že Británie má opustit Unii tento pátek 12. dubna. I britská vláda zahájila další kolo jednání s labouristy ve snaze najít východisko z brexitového patu.

Video Zprávy v 16
video

Britská premiérka zamířila na kontinent, vyjednává podporu pro další odklad

Žádost Theresy Mayové o odklad brexitu do konce června podle agentury Reuters podpořilo 420 členů Dolní sněmovny, proti bylo 110.  Vláda byla nucena věc poslancům předložit poté, co parlament v pondělí schválil zákon, který mu umožnil Mayové žádost Evropské unii přezkoumat a případně pozměnit.

Předseda Dolní sněmovny John Bercow do úterního hlasování nevybral žádné pozměňovací návrhy. Poslanci přišli se dvěma dodatky.

Premiérku Mayovou, která v úterý jednala v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. 

Pozornost na jednání měly političky věnovat mimo jiné požadavku Mayové na odklad brexitu do 30. června. Už teď mají Britové jeden odklad, který však skončí 12. dubna.

„Po jednání není očekávané žádné vystoupení před novináři, což je poměrně neobvyklé. I z toho je možná patrné, že jde do tuhého,“ poznamenal zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Merkelová by nemusela mít s odložením termínu odchodu problém

Třebaže mluvčí Merkelové v pondělí nechtěl uvést, jak se kancléřka na návrh odkladu do konce června dívá, z předchozích vyjádření se zdá, že by s dalším posunem termínu britského odchodu z evropského bloku nemusela mít při splnění určitých podmínek velký problém.

Minulý týden totiž kancléřka uvedla, že do poslední chvíle bude bojovat za brexit s dohodou. Zároveň podotkla, že řešení musí najít především Londýn.

Jiní němečtí politici jsou vůči Británii nesmlouvavější. „Manfred Weber, což je horký kandidát na post šéfa Evropské komise, prohlásil, že nepovažuje za vhodné a praktické, aby se dál a dál posouval termín brexitu a že by Velká Británie měla odejít k 22. květnu, tedy před evropskými volbami,“ přiblížil Jonáš.

Mayová po setkání s Merkelovou zamířila do Paříže, za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Downing Street po večerní schůzce zveřejnila jen obecně formulované prohlášení, že premiérka Macrona informovala o vývoji brexitových rozhovorů s opozičními labouristy. Francouzského prezidenta Mayová také ujistila, že její vláda dělá vše pro to, aby se vyhnula účasti Británie v evropských volbách.

Macron před několika dny prohlásil, že EU nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Londýn vyzval, aby konečně přišel s nějakým plánem, nebo jej na konci týdne čeká odchod z EU bez dohody, jejíž ratifikace se zadrhla v britském parlamentu.

Nejmenovaný činitel Elysejského paláce ale už v úterý odpoledne řekl agentuře Reuters, že Francie se nestaví proti odkladu, nicméně rok, o němž se v této souvislosti mluví, považuje za příliš dlouhý. Dodal, že v případě dlouhého odkladu by byly potřeba „velmi silné záruky“, že se Británie jako vystupující stát nebude podílet na klíčových rozhodnutích EU, jako je například volba nového šéfa Evropské komise nebo rozpočet.

Sedmadvacítka podle tohoto představitele může rovněž v případě dlouhého odkladu požadovat prověrky, zda Británie plní své závazky nebo nemaří unijní rozhodovací proces.

Vláda jedná s opozicí o možnosti celní unie i druhého referenda

Britská vláda se v úterý k jednání s opozičními labouristy ohledně brexitu. Podle stínového ministra financí Johna McDonnella bude na programu nejprve jednání o celní unii, jejíž součástí chtějí labouristé i po brexitu zůstat.

Agentura Reuters připomněla, že dohoda na určité formě setrvání Británie v celní unii s EU se rýsuje jako jediná možnost, jak by mohli konzervativci a labouristé uzavřít kompromisní brexitový plán.

Podle McDonnella ale vláda v dosavadních jednáních nezměnila své odmítavé stanovisko k této variantě. „Ale uvidíme dnes odpoledne,“ dodal.

Třeba ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox proti celní unii v úterý ostře vystoupil. Není ovšem součástí vládního vyjednávacího týmu.

Jednat by se v úterý mělo podle McDonnella také o možnosti uspořádání druhého referenda a také o tom, jak budoucímu konzervativnímu premiérovi, který by mohl ve funkci nahradit Theresu Mayovou, zabránit v tom, aby dohodu s opozicí nezrušil. Labouristé zvažují možnost využít k tomu mezinárodního práva a kompromis pak připojit k brexitové dohodě s EU.

Ministr financí Philip Hammond upozornil, že stále hrozí, že Británie opustí v pátek Evropskou unii bez dohody a že řada britských podniků na tuto možnost vůbec není připravena. Podle něj příliš mnoho podniků přijalo strategii „pštrosa, který strká hlavu do písku,“ a nepřijímají preventivní opatření.