Bratislava – Jméno svého nového prezidenta se po dnešní přímé volbě Slováci nedovědí, přinejmenším už ale budou vědět, mezi kterými dvěma ze čtrnáctky kandidátů se rozhodne za dva týdny ve druhém kole. Podle preferencí by dosluhující hlavu státu Ivana Gašparoviče měl nahradit buď ostřílený politický matador, současný premiér a šéf nejsilnější strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Robert Fico, nebo bezpartijní podnikatel a politický nováček Andrej Kiska.
Slováci volí hlavu státu: Koho pošlou do druhého kola?
Vítězství v prvním kole podle nynějšího systému přímé volby prakticky není možné: úspěšný kandidát by musel získat nadpoloviční většinu hlasů všech oprávněných voličů – včetně těch, kdo k volbám vůbec nepřijdou. Ve druhém kole 29. března pak už vítězi stačí získat více hlasů, než posbíral jeho soupeř. Volební místnosti se otevřely dnes v 7:00 a hlasování skončí ve 22:00. Průběžné výsledky by se měly zveřejňovat v noci na neděli.
Zatímco čeští voliči si loni odbyli premiéru, Slováci budou v přímé volbě od jejího zavedení v roce 1999 vybírat hlavu státu již počtvrté. O prezidentský úřad se uchází rekordních 14 kandidátů, reálné šance na postup do druhého kola má ale jen pět z nich. Fico by mohl podle průzkumů získat kolem třetiny hlasů, Kiska asi čtvrtinu. Po deseti procentech přisuzují sondáže herci Milanu Kňažkovi a poslanci Radoslavu Procházkovi, o něco méně pak společnému kandidátovi opozičních stran pravého středu, poslanci křesťanských demokratů Pavolovi Hrušovskému. Jistý vítězstvím ve druhém kole si ale Fico být nemůže: čtveřice jeho protikandidátů si slíbila, že v případě svého neúspěchu podpoří před druhým kolem voleb premiérova soupeře.
- Středeční debata pětice největších favoritů na RTVS je ke zhlédnutí ZDE, kandidáti s nižšími prefrencemi debatovali v úterý a v pondělí.
- Debatu na televizi Markíza si pusťte ZDE.
- Debata na TA3 je ZDE.
- Vývoj volebních preferencí je ZDE.
Původně spíše nevýrazná kampaň se s blížícím termínem prvního kola začala vyostřovat. Antikampani na internetu a prostřednictvím letáků se nevyhnul zejména Kiska, kterého neznámí aktivisté nařkli z údajně blízkého vztahu k scientologické církvi a z toho, že zbohatl díky lichvě. S touto kritikou vystoupil při televizních debatách i Fico s Kňažkem, Kiska na ni reagoval spíše zakřiknutě. Podle reakcí diváků nicméně kandidáti v debatách působili unaveným dojmem, nejlépe si vedl Procházka, nejslabší byl Hrušovský. Ficovi se často podařilo určovat směr debaty, díky čemuž vůbec nedošlo na některé kauzy provázející jeho vládnutí. Jeho protikandidáti zase upozorňovali na hrozící koncentraci moci v rukou jedné strany. Ficův Směr-SD totiž po vítězství v parlamentních volbách v roce 2012 sestavil jednobarevnou vládu a obsadil také post šéfa parlamentu.
Prezidentské pravomoci? Skoro jako u nás
Pravomoci slovenského prezidenta jsou podobné jako u jeho českého kolegy. Hlava státu reprezentuje republiku dovnitř i navenek a zabezpečuje řádný chod ústavních orgánů. Podepisuje návrhy zákonů, které v případě nesouhlasu může parlamentu vrátit. Prezident jmenuje i odvolává premiéra, vládu a vedoucí ústředních orgánů, je vrchním velitelem ozbrojených sil, může za podmínek stanovených ústavou rozpustit Národní radu, jmenuje i odvolává soudce Ústavního soudu, nejvyššího soudu a generálního prokurátora, může udělit amnestii i milost. Z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony.
Voličské preference před volbou slovenského prezidenta
Prvního prezidenta samostatného Slovenska Michala Kováče zvolili v roce 1993 ještě poslanci Národní rady Slovenské republiky, prvním přímo zvoleným prezidentem se v roce 1999 stal Rudolf Schuster. V dubnu 2004 pak voliči z 11 kandidátů vybrali Ivana Gašparoviče, který o pět let později v konkurenci sedmi kandidátů post hlavy státu obhájil. Porazil tehdy pozdější premiérku Ivetu Radičovou. Třetí mandát mu ústava nepovoluje.
Pět favoritů
Robert Fico (49) - Premiér a nejoblíbenější slovenský politik, který koncem roku 1999 založil vlastní stranu Směr (později Směr-sociální demokracie). S ní zvítězil ve volbách v červnu 2006, po nichž byl poprvé jmenován premiérem. Směr vyhrál i volby v roce 2010, Ficovi se ale nepodařilo sestavit vládu, a musel odejít do opozice. Do premiérské funkce se vrátil po volbách v březnu 2012.
Pavol Hrušovský (61) - Dvakrát byl předsedou slovenského parlamentu a v letech 2000 až 2009 lídrem Křesťanskodemokratického hnutí (KDH).
Andrej Kiska (51) - Bývalý podnikatel a zakladatel nadačního fondu Dobrý anděl, který působí i v Česku a poskytuje pomoc rodinám, jež se v důsledku závažné nemoci svého dítěte dostaly do finančních problémů. Prezidentskou kandidaturu oznámil jako první, kampaň si platí sám.
Milan Kňažko (68) - Herec a jedna z tváří listopadu 1989 na Slovensku. Do politiky se vrátil po 11 letech. Krátce byl poradcem Václava Havla, v letech 1992-1993 zastával post ministra zahraničí ve vládě Vladimíra Mečiara. V letech 1998 až 2002 řídil resort kultury ve vládě Mikuláše Dzurindy. Od ledna 2003 do února 2007 stál v čele komerční televize Joj.
Radoslav Procházka (41) - Ústavní právník, vysokoškolský profesor a poslanec byl zvolen za KDH; loni v únoru z hnutí vystoupil, nyní je nezařazeným poslancem. Provozuje advokátní praxi, je členem advokátní komory státu New York.
Funkční období hlavy státu je pětileté a úřad může zastávat nejvýše ve dvou po sobě jdoucích obdobích. Prezidenta lze odvolat lidovým hlasováním, k jehož vyvolání je třeba usnesení přijaté nejméně třemi pětinami všech poslanců. Prezident je odvolán, pokud se pro to v lidovém hlasování vysloví nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Pokud voliči v lidovém hlasování prezidenta neodvolají, rozpustí hlava státu parlament a začíná jí běžet nové funkční období.
GALERIE
videogallery_427143