Mobilizace voličů kvůli Trumpovi. Amerika je téměř ve stavu studené občanské války, míní Joch

Události, komentáře: Mobilizace voličů v USA kvůli Trumpovi (zdroj: ČT24)

O volby do amerického Kongresu je letos nebývalý zájem – podle amerikanisty Kryštofa Kozáka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy hlavně kvůli prezidentovi Donaldu Trumpovi, který jako výrazná osobnost polarizující společnost nutí lidi k akci. Mobilizaci republikánského a demokratického tábora komentoval v pořadu Události, komentáře také ředitel Občanského institutu Roman Joch. Amerika se podle něj ocitla takřka na hraně studené občanské války.

Nepsané referendum o Trumpovi

Zpravodajský web CNN píše, že ve Spojených státech se schyluje k „historické srážce“.

„Je vidět, že zájem je větší, a důvodem je samozřejmě osoba prezidenta Trumpa. Volby (do Kongresu) vždy bývají referendem o prvních dvou letech vládnutí předtím zvoleného prezidenta. Sám Trump to akcentoval, že je to referendum o něm,“ uvedl redaktor Aktuálně.cz Daniel Anýž s tím, že dle listu The Wall Street Journal je klíčovým faktorem při rozhodování většiny Američanů právě názor na Trumpa.

Podle Kozáka i demokraté chtějí zdůraznit, že tyto volby jsou právě o Trumpovi. „Je to pravda, ať už si o prezidentství Donalda Trumpa můžeme myslet cokoli, tak je to velmi výrazný polarizující prezident, který nutí lidi se k němu nějakým způsobem postavit – buď pro, nebo proti,“ míní amerikanista.

To, že posílí opoziční demokraté, je podle Jocha tradiční vývoj. „V poločase prezidentského období vždy tradičně posiluje strana opoziční, otázkou je o kolik. Většinou mají opoziční voliči větší tendenci se voleb účastnit než ti, kteří jsou s prezidentem spokojeni. Amerika je nyní téměř ve stavu studené občanské války, takže jsou mobilizováni jak republikánští, tak demokratičtí voliči,“ vnímá atmosféru v zemi Joch.

Republikáni zřejmě přijdou o dolní komoru, okrsky jsou totiž různorodé

Podle průzkumů by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů demokraté, zatímco v Senátu uspějí spíš republikáni.

„V senátních volbách se více promítá celkové složení konkrétního státu, protože za každý stát jsou jen dva senátoři, takže v tom mají výhodu republikáni, že v červených státech, kde už své lidi mají, jde republikánská podpora spíše za nimi. Navíc mají velikou výhodu, že z 35 křesel, která jsou letos ve hře, je 26 nebo 27 demokratických, takže demokraté jich spoustu brání. Proto je Senát předpovídán, že zůstane v rukou republikánů,“ vysvětlil Anýž.

Ve Sněmovně reprezentantů je situace jiná – zde je voleno 435 kongresmanů, každý za svůj okrsek, jež jsou mnohem různorodější, upozornil Anýž. „V rámci Virginie nebo Pensylvánie přejedete z jednoho konce na druhý od červeného přes nerozhodnutý růžový až k modrému, kde vyhrávají demokraté. Trump signalizoval, jak to dopadne, protože v závěru kampaně jel podporovat spíš senátory a guvernéry,“ podotkl novinář.

Podle amerikanisty Jiřího Pondělíčka z FSV UK je v řadě okresů předem rozhodnuto. „Demografické složení jednotlivých obvodů docela přesně napoví, jak to dopadne. Obvodů, kde můžeme čekat, že se změní stranické obsazení, je menšina,“ konstatoval expert. „Myslím si, že obvodů, kde bude hrát roli osobnost kandidáta, není tolik. Celonárodní témata, osobnost a způsob výkonu funkce prezidenta je to, co bude dominovat,“ dodal Pondělíček.

Trumpovým plánům zvoní hrana

Pokud demokraté získají sněmovnu a republikáni si udrží Senát, budou mít velké Trumpovy plány na omezení imigrace či přímo stavbu zdi prakticky nulovou šanci projít, upozornil politolog Jakub Dopieralla.

„Pokud demokraté získají většinu ve sněmovně, budou se velmi bránit prosazování těchto (Trumpových) priorit. Bude to znamenat změnu priorit v otázce sestavování státního rozpočtu, ke kterému je potřeba souhlasu sněmovny, Senátu i prezidenta. Dalo by se říct, že z hlediska zákonodárství agenda Donalda Trumpa tak, jak by si ji představoval, skončí,“ prohlásil Dopieralla.

Netroufám si říct, že jsou to volby přelomové – nemyslím si, že by se politické kormidlo úplně otočilo, už jen proto, že pravděpodobně dojde k patu – Trump nebude schopen dál prosazovat svoji agendu, pokud ztratí byť jen jednu komoru Kongresu, nicméně jelikož systém vyžaduje shodu obou komor, tak by ani demokraté v případě vítězství ve Sněmovně reprezentantů nemohli prosazovat svoje zákony.
Jiří Pondělíček
amerikanista z FSV UK

Trump už pomalu musí myslet na kampaň za znovuzvolení. „Pokud by republikáni prohráli ve volbách do obou komor Kongresu, tak je téměř jisté, že v republikánských primárkách někdo vyzve Trumpa v boji o nominaci. Byl by to nejspíš nějaký republikánský senátor nebo guvernér, který by upozornil, že Trump republikánům škodí a bere jim hlasy,“ myslí si Joch.

Pokud ale republikáni ztratí jen jednu z komor, pravděpodobně bude Trump mluvit o úspěchu – a pak by jeho soupeřem byl demokrat, doplnil Joch.