USA prohrály svůj čtyřicetiletý boj o nadvládu nad Íránem, prohlásil íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Teheránu se podle něj podařilo porazit Washington. Chameneí to řekl dva dny před začátkem platnosti dalších amerických sankcí vůči Íránu, které se budou týkat i energetického sektoru, a den poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že sankce budou pro Teherán velká rána.
USA prohrály boj o nadvládu nad Íránem, uvedl Chameneí. Trump podle něj zničil americkou prestiž
Události ČT: Sankce mají Írán izolovat (zdroj: ČT24)
„Cílem Spojených států bylo obnovit nadvládu, kterou (nad Íránem) měly v době tyranie, ale to se jim nepovedlo,“ řekl Chameneí v Teheránu při setkání se studenty. Odkázal tak na islámskou revoluci z roku 1979, která svrhla režim šáha Rézy Páhlavího, podporovaný Bílým domem.
Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy studenti, kteří si říkali Stoupenci imáma, přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi tam několik desítek jejích zaměstnanců jako rukojmí. Několik jich propustili týž měsíc, ale padesátka rukojmí zůstala v zajetí až do ledna 1981.
„Po čtyřicet let se ve vztazích mezi Amerikou a Íránem nepřítel snažil porazit nás různě, vojensky, ekonomicky i mediální válkou,“ řekl nyní íránský duchovní vůdce Chameneí a kritizoval i Trumpa. „Tento nový americký prezident zničil zbytek americké prestiže a liberální demokracie. Síla Ameriky, ekonomická i vojenská, upadá,“ prohlásil ajatolláh.
Vztahy vyostřilo odstoupení od jaderné dohody
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem, které od roku 1980 neudržují diplomatické vztahy, vyostřil nový americký prezident Trump, když letos v květnu oznámil odstoupení od jaderné dohody světových mocností s Íránem z roku 2015.
Dohodu, v níž se Teherán zavázal omezit svůj jaderný program výměnou za zrušení s ním spojených sankcí, uzavřel za USA předchozí prezident Barack Obama. Podepsaly ji také Francie, Británie, Německo, Čína, Rusko a EU, které odstoupení USA od dohody kritizovaly.
Washington zavedl první sérii sankcí vůči Teheránu v srpnu, druhá série vstoupí v platnost z neděle na pondělí o půlnoci washingtonského času (pondělních 06:00 SEČ). Kromě energetického sektoru se budou tyto sankce týkat lodní dopravy a bankovního sektoru.
Bílý dům nicméně tento týden potvrdil, že umožní osmi zemím, včetně Japonska, Indie, Turecka a Jižní Koreje, nakupovat ropu v Íránu i po zavedení sankcí.
Washington chce vyprovokovat změnu režimu
Cílem Bílého domu je svržení režimu ajatolláhů. Americká administrativa ale odmítá, že by připravovala zahraniční intervenci. Veškeré změny v Íránu podle ní musí provést sami obyvatelé země. K činu je má vyprovokovat zastavená modernizace země, způsobená nedostatkem peněz.
Íránci ve Spojených státech ale před zvoleným postupem varují. „Íránskou společnost to rozčílí a svůj hněv obrátí proti Spojeným státům,“ domnívá se Reza Marashi, analytik The National Iranian American Council.
Íránský prezident Hasan Rouhání
Právě na to sází vládci v Teheránu, kteří na Washington ukazují jako na původce všeho zla. „Čtvrtý listopad přináší další americké bezpráví. Ale náš národ byl vždy hrdý a bude i nadále. Lidé vědí, že se nebojíme amerických hrozeb,“ uvedl íránský prezident Hasan Rouhání.
Navzdory silným slovům z Teheránu vykazuje íránská ekonomika značnou křehkost. Dokazují to i demonstrace z posledních dvou let, na kterých zněla protirežimní hesla. Teď má ekonomický tlak vyvrcholit ropným embargem.
Bez ohledu na sankce Írán zůstává vojenskou velmocí se zahraničními spojenci. „O tom není pochyb. Írán je hrozbou pro Blízký východ a nejen pro Blízký východ,“ podotýká politolog Chajim Weizmann z izraelské mezinárodní školy IDC Herzlija.
Obavy z Íránu vedou i k netradičním aliancím. Izraelský premiér odletěl do Ománu, kde ho přijal tamní sultán. Izraelská ministryně byla zase oficiálně uvítána ve Spojených arabských emirátech.