Merkelová požaduje po Erdoganovi propuštění Němců, kteří jsou v Turecku stále ve vazbě

Mezi Tureckem a Německem podle kancléřky Angely Merkelové přetrvávají hluboké názorové rozdíly, které se týkají například svobody tisku nebo právního státu. Šéfka německé vlády to v Berlíně řekla po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Zdůraznila také, že požaduje propuštění Němců, kteří jsou v Turecku stále ve vazbě.

Video Události
video

Turecko a Německo přiznaly hluboké názorové rozdíly

„Na jedné straně existuje společný strategický zájem na dobrých vztazích – i z německé strany,“ prohlásila kancléřka. Mezi oblastmi, které obě země spojují, zmínila spojenectví v rámci NATO, otázky migrace nebo boj proti terorismu. Oba politici diskutovali také o situaci v Sýrii. Dohodli se na schůzce s prezidenty Ruska Vladimirem Putinem a Francie Emmanuelem Macronem, na níž by se v říjnu měli zabývat situací v syrském Idlibu.

„Na druhé straně jsou ale hluboké názorové rozdíly v otázkách o tom, jak vypadá demokratická, svobodná, otevřená společnost,“ uvedla Merkelová po asi hodinu a půl dlouhém jednání na společné tiskové konferenci. 

Na té nebyl přítomný turecký novinář Can Dündar, kterého odsoudila turecká justice a nyní žije v berlínském exilu. Erdogan předtím údajně zvažoval, že se tiskové konference nezúčastní, pokud bude Dündar v jejím auditoriu. Novinář své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nechtěl, aby se konference zrušila kvůli jediné osobě a aby jeho kolegové neměli možnost položit Erdoganovi kritické otázky.

Němce pobouřila turecká žádost

Německému ministerstvu zahraničí dokonce v pondělí přišla diplomatická nóta požadující zatčení a vydání Dündara kvůli údajné špionáži, vyzrazení státních tajemství a propagandě. Důvodem je článek deníku Cumhuriyet z roku 2015 o utajených dodávkách zbraní z Turecka do Sýrie.

Dündar, který byl tehdy šéfredaktorem listu kritického vůči Erdoganovi, byl kvůli textu v roce 2016 odsouzen k pěti letům odnětí svobody. Podařilo se mu ale odejít do Německa, kde žije v exilu.

Na německé straně žádost Turecka rozhodně na pochopení nenarazila. Berlín ji podle německých médií vnímá jako provokaci a nepochopitelný krok, pokud má Erdogan skutečně zájem o normalizaci vzájemných vztahů, jak o tom hovoří. Vydání jednoho z nejznámějších tureckých novinářům z německého pohledu nepřipadá v úvahu.

Kritika Ankary zazněla i od Steinmeiera

Turecký prezident se v Berlíně setkal také se svým německým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem. Spolkový prezident při schůzce kritizoval zatýkání politických oponentů v Turecku. „Mám jako prezident této země starost o německé státní příslušníky, kteří jsou v Turecku ve vazbě z politických důvodů,“ řekl Steinmeier.

Obavy má podle svých slov také o turecké novináře, odboráře, právníky, intelektuály a politiky, kteří jsou v Turecku ve vazbě.

V souvislosti s pokusem o puč z léta 2016 bylo v Turecku propuštěno ze zaměstnání či suspendováno na 160 000 lidí, včetně soudců, policistů či učitelů, z toho přes 50 000 lidí skončilo za mřížemi. Do vězení muselo také na 160 novinářů. Kolem 150 médií muselo ukončit činnost.