Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je od čtvrtka na třídenní návštěvě Německa. Zatímco ještě loni mluvil o fašistických tendencích německých politiků, před současnou návštěvou z jeho úst zněla slova o novém začátku ve vzájemných vztazích. Podle komentátorů je potřebuje vylepšit zejména z ekonomických důvodů. Řada politiků spolkové republiky ale nadále vztahy s Ankarou, která ve vazbě drží několik Němců, vidí velmi kriticky.
Erdogan přijel do Berlína napravit pošramocené vztahy. Důvody? Hlavně ekonomické
Erdogan přijel do Berlína napravit pošramocené vztahy (zdroj: ČT24)
Změna Erdoganova přístupu ke spolkové republice souvisí podle pozorovatelů především s velkými ekonomickými problémy, kterým nyní Turecko čelí. V této situaci potřebuje Německo jako silného partnera.
Podle turkologa Tomáše Laněho, který byl hostem Studia ČT24, se Turecko potýká s rostoucí nezaměstnaností, která dosahuje až 12 procent, a s klesající měnou. Posláním Erdoganovy cesty podle něj je přesvědčit Německo, že Ankara je hodnověrným partnerem. „Bez dalších západních investic to v Turecku nepůjde,“ upozornil Laně.
„Vylepšení vztahů může turecké ekonomice pomoci. Německo je největší obchodní partner Turecka, pád liry a problémy ekonomiky souvisí s nedůvěrou investorů v tureckou ekonomiku a ve vedení státu,“ uvedl zpravodaj ČT v Berlíně Václav Černohorský. Erdogan podle něj bude mít příležitost vylepšit vztahy, které v posledních letech padaly na samé dno.
Turecký prezident do Německa přiletěl ve čtvrtek po poledni. V zemi zůstane do soboty, kdy v Kolíně nad Rýnem otevře největší evropskou mešitu mimo území Turecka. I když už byl ve spolkové republice jako prezident a premiér více než desetkrát, nyní je tam poprvé na státní návštěvě. Doprovázejí ji přísná bezpečnostní opatření. V srdci metropole platí nejvyšší stupeň ochrany, který se používá třeba při návštěvě amerického prezidenta.
Turkolog Tomáš Laně: Erdogan chce povzbudit německé investory a firmy (zdroj: ČT24)
Vztahy Berlína s Ankarou zchladila řada kauz
Vztahy mezi Berlínem a Ankarou jsou značně napjaté už od vzpoury části turecké armády v červenci 2016. Erdoganův režim zahájil po nezdařeném puči hon na lidi, kteří se na něm údajně podíleli, což mělo značný dopad na opozici. Ve vazbě skončily desetitisíce lidí včetně novinářů, vláda udělala zásahy také do armády, kterou chtěla dostat zcela pod kontrolu.
K ochlazení vzájemných německo-tureckých vztahů vedla i řada dalších kauz. Německý Spolkový sněm označil začátkem června 2016 masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale tehdy varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.
V polovině srpna 2016 navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.
Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.
Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště organizaci duchovního Fethullaha Gülena. Největší islámská organizace v Německu DITIB přitom přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže začalo posléze vyšetřovat spolkové státní zastupitelství.
Německo loni ohlásilo novou orientaci politiky vůči Turecku
Na začátku loňského roku se zase dostaly země do sporu kvůli tomu, že německé úřady stejně jako Nizozemsko znemožnily agitovat tureckým ministrům na svém území před dubnovým referendem o ústavních změnách v Turecku. Erdogan tehdy osočil německou kancléřku Angelu Merkelovou z nacistických praktik.
V červenci 2017 šéf německé diplomacie Sigmar Gabriel ohlásil „novou orientaci“ politiky Berlína vůči Turecku. Kvůli zadržení šesti bojovníků za lidská práva německé ministerstvo zahraničí oznámilo zpřísnění cestovního doporučení pro Turecko. Ankara zadržené, mezi kterými byl Němec, Švéd či ředitelka organizace Amnesty International v Turecku Idil Eserová, vinila z podpory terorismu.
Německá vláda kvůli tomu tehdy Ankaře pohrozila i pozastavením unijní pomoci se zvládáním migrační krize. Podle prohlášení turecké diplomacie byla reakce německých úřadů „přímým zásahem do turecké justice“. Německý bulvární deník Bild, který se odvolával na diplomatické kruhy, v reakci napsal, že turecký prezident chtěl zadržované bojovníky za lidská práva vyměnit za bývalé příslušníky turecké armády, kteří požádali v Německu po zmařeném převratu o azyl.
Turecko-německé vztahy dlouhodobě zatěžoval i případ německo-tureckého novináře Denize Yücela, kterého Ankara rok zadržovala kvůli podezření z podpory terorismu. Turecko ho propustilo letos v únoru. V německých médiích se spekulovalo, že Ankara by Yücela mohla propustit výměnou za modernizaci svých tanků. To ale Německo i žurnalista popřeli. Turecko stále několik německých občanů zadržuje. Podle Německa z politických důvodů.