Ukrajina zapisuje západní kurz do ústavy. Porošenko varoval před smířlivostí vůči Putinovi

Ukrajinský parlament drtivou většinou rozhodl, že se chce zabývat zakotvením západního směřování země do ústavy. Před poslanci také vystoupil prezident Petro Porošenko, který připustil, že se mu nedaří bojovat proti korupci tak, jak sliboval. Postěžoval si, že rozvoj země brzdí ruská vojenská agrese, a varoval před politiky, kteří hledají usmíření s režimem Vladimira Putina.

Video Studio ČT24
video

Stav Ukrajiny očima slavisty Marka Příhody

Nezvratnost evropského a euroatlantického kurzu ukrajinské zahraniční politiky míří do tamní ústavy. Návrh prezidenta Porošenka ve čtvrtek podpořilo 321 poslanců. Proti hlasovali pouze poslanci Opozičního bloku, kteří prosazují užší vazby s Ruskem. Nejvyšší rada má 450 křesel, ovšem 28 z nich je kvůli okupaci Krymu a části Donbasu neobsazeno.

Návrh na změnu základního zákona země teď zamíří k ústavnímu soudu. Pokud nebude mít námitky, poslanci ho budou moci schválit.

Směřování do EU podporují podle Marka Příhody z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy asi dvě třetiny Ukrajinců. „U NATO je ta podpora slabší, ale přece jen je jasná převaha pro vstup,“ doplnil v ČT.

Putin nasměroval Ukrajinu na Západ

Zároveň upozornil, že podpora západního kurzu převážila až poté, co ruská armáda v roce 2014 anektovala Krym a zapojila se do stále pokračující války v Donbasu „Ještě před Majdanem v roce 2014 byla ukrajinská společnost rozdělená zhruba napůl v té základní otázce, zda prohlubovat spolupráci s Ruskem, nebo směřovat k Západu,“ vysvětlil Příhoda.

Porošenko ve čtvrtečním projevu o stavu země před poslanci zmínil pokračující válku v Donbasu jako jeden z faktorů, který komplikuje úspěšný rozvoj. „Zmiňoval například, že kvůli ztraceným územím Ukrajina přišla o pětinu svého ekonomického potenciálu,“ vypíchl Příhoda.

Prezident také varoval před snahami některých ukrajinských i světových politiků zmírnit opatření, která byla proti Putinovu režimu kvůli jeho agresi vůči Ukrajině přijata. „Neustále budeme oponovat pokusům změkčit sankční tlak na Rusko,“ zdůraznil Porošenko. Dlouhodobým kritikem sankcí je mimo jiné český prezident Miloš Zeman. 

„Dokonce i teď, po tisících obětech zaviněných Ruskem v Donbasu, po tragédii letu MH17 (civilního boeingu sestřeleného podle vyšetřovatelů ruskou raketou), po Sýrii a Salisbury, zůstává na Západě hodně lidí toužících pohledět (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi do duše, anebo ještě nevím kam. Zajímalo by mě, co tam chcete vidět? Vše je i bez toho všem na očích,“ prohlásil Porošenko.

Příhoda zdůraznil, že ukrajinská společnost vnímá řešení vojenského konfliktu dlouhodobě jako jednu z priorit. „Bohužel ten konflikt nemá blízké řešení,“ řekl. Prezident podle agentury Interfax-Ukrajina popřel, že by se Kyjev chystal osvobodit „okupovaná území“ silou, nicméně uvedl, že ukrajinská armáda musí být připravena na všechny možnosti.

„Kreml se snaží přesvědčit naše spojence, že se Ukrajina údajně připravuje k násilnému osvobození Donbasu. Samozřejmě musíme mít podobnou variantu, jakákoliv armáda musí být připravena na cokoliv. Máme právo se bránit,“ řekl. Za optimální však považuje dosažení ukrajinských cílů politickou a diplomatickou cestou.

Prezident podpořil registraci proruských „vlivových agentů“

Porošenko také upozornil na propagandistické působení Moskvy a podpořil přijetí zákona o registraci proruských „vlivových agentů“ (médií).  „Pátá kolona zvedá hlavu, snaží se sešikovat svoje řady a využívá k tomu přednosti demokracie, aktivizuje se v informačním prostoru,“ upozornil.

„Některé televizní kanály, noviny, internetové zpravodajské servery se staly nezakrytými hlásnými troubami ruské propagandy,“ řekl dále prezident. „V době voleb patří k hlavním prioritám informační bezpečnost,“ zdůraznil a dodal, že „stejně jako část ukrajinského území je dnes okupována i část našeho informačního pole“.

Rusko podle něj podporuje různá populistická uskupení v cizině, šíří euroskepsi a vměšuje se do voleb a referend po celém světě. „Kreml tímto způsobem prosazuje svůj alternativní program a alternativní hodnoty. Doufá, že pro Západ bude čím dál složitější udržet jednotný postoj vůči Moskvě,“ odhadl ukrajinský prezident.

„Hluboce se mýlí ti, kdo si myslí, že ruská agrese zajistí Ukrajině automatickou podporu Západu,“ varoval. „O tuto podporu musíme každý den bojovat,“ zdůraznil ukrajinský prezident.

Korupce zarostla pod kůži

Velkou část svého projevu věnoval Porošenko korupci, která zemi dlouhodobě sužuje. „Bohužel korupce prorostla od nejnižších pater společnosti, tedy že se dávají úplatky u lékaře nebo ve škole, do těch nejvyšších pater. Především mluvím o propojení ekonomické a politické sféry,“ vysvětlil Příhoda.

Prezident přiznal, že na tomto poli slaví méně úspěchů, než sliboval a než by si přál. Společně s vládou provedl mnohá opatření, avšak ta nefungují příliš efektivně. Kvůli tomu tratí rozkrádaná státní kasa a lidé také ztrácejí důvěru v politiky a v některých případech i v samotný demokratický systém.

Důsledkem je pak mimo jiné pokračující emigrace Ukrajinců za prací do Evropské unie i do Ruska. Ta vyostřuje demografickou krizi země a prohlubuje některé sociální problémy. Asi nejvýraznějším je velké množství dětí, jejichž rodiče pracují v zahraničí, a které proto vyrůstají jen v péči prarodičů nebo známých.

Porošenko čtvrtečním projevem podle svých oponentů a soupeřů zahájil kampaň za znovuzvolení v prezidentských volbách v březnu příštího roku. Zároveň však podle nich předvedl, že se za čtyři roky jeho působení v čele země nic nezměnilo. Možná i proto je podle průzkumů jeho podpora relativně nízká.